Když sněmovna na konci loňského roku schválila státní rozpočet, ministr kultury Martin Baxa (ODS) se v médiích chlubil tím, že pro svůj rezort získal o 4,9 mld. Kč více než v roce 2024. Ministerstvo kultury se dokonce stalo jedním ze skokanů, jen dva jiné vládní resorty se mohou pochlubit vyšším procentuálním nárůstem. Kultura tak bude letos hospodařit s 21,3 miliardami korun. Ve skutečnosti to ale zase taková výhra pro kulturní sektor není, protože navýšení přichází po zásadní inflaci a snižování rozpočtu v minulých letech. Upozorňuje na to organizace Kulturní a kreativní federace ve svém newsletteru a současně připomíná, že vládě se znovu nepodařilo splnit slib, že ze státního rozpočtu půjde ročně na kulturu alespoň jedno procento.
Tento slib zazněl už v roce 2014, kdy do Strakovy akademie nastupoval Bohuslav Sobotka (ČSSD), a zopakovala ho ve svém programovém prohlášení i vláda Petra Fialy (ODS) úřadující od prosince 2021. Rok 2025 byl lhůtou, do níž chtěla vláda jednoprocentní alokaci realizovat, znovu se to nicméně nepodařilo. Kulturní a kreativní federace upozorňující na soustavně podfinancovaný sektor kultury teď vypočítala, že „od roku 2014 nám v kultuře oproti slibům tří posledních vlád bude chybět 76,2 mld. Kč.“ To se rovná šesti celým ročním rozpočtům.
Důkazem skutečnosti, že kulturní sektor je dlouhodobě v krizi, jsou čísla o poklesu zaměstnanosti po pandemii. „Zatímco většina zemí zaznamenala návrat po krizi, Česko bylo dle Eurostatu jednou ze tří zemí EU, kde se sektor propadl,“ píše analytik a specialista na kulturní a kreativní sektor Jakub Bakule z KKF ve své analýze nazvané Podrobnější komentář k rozpočtu ministerstva kultury v roce 2025.
Ve stejném textu Bakule také připomíná, že značnou část peněz (3,7 mld. Kč) odčerpají církevní restituce, kterými vlastně ministerstvo ani reálně nedisponuje, jen je posílá dál. Nárůst se bude týkat hlavně příspěvkových organizací ministerstva, což je vzhledem k inflaci logické. Znamená to ale také, že o to méně peněz zbude na podporu nezřizované kultury, která má jinak omezené možnosti získat finance z veřejných zdrojů. „Úkolem Federace by proto v roce 2025 mělo být vyvolání veřejné debaty o financování kultury se zástupci demokratických stran,“ dodává v dokumentu Jakub Bakule.
Newsletter Kulturní a kreativní federace si všímá i toho, že ke schválení se v parlamentu blíží zákon o registru umělců, který už prošel třetím čtením. Registr bude dobrovolný a měl by se stát základem pro budoucí opatření na podporu umělců. Zapsat se do něj bude moci za 500 korun každý, kdo za poslední dva roky smluvně doloží uměleckou činnost. „Jedná se o pozitivní vývoj, ale pouze o první krok při zlepšování pracovních podmínek pro umělce na volné noze,“ konstatuje KFF.
Ministerstvo také upravilo pravidlo pro tvůrčí stipendia, která už nejsou limitována věkem účastníka 35 let, ale nárok na ně mají nově jen ti tvůrci, jejichž příjmy z umělecké činnosti tvoří alespoň padesát procent celkových příjmů za poslední dva roky, zároveň ale jejich průměrný příjem nepřekročil průměrnou mzdu v národním hospodářství. KKF tyto dodatečné podmínky kritizuje a konstatuje, že „kumulativní uplatnění podmínek tvrdě zasáhne oblast literatury, překladu nebo výtvarného umění, kde velkou část potenciálních žadatelů vyloučí kvůli nedostatečné výši příjmů.“
Organizace Kulturní a kreativní federace České republiky existuje od podzimu 2023 a vznikla s cílem posílit jednotné zastupování kultury, umění a kreativity. Bojuje za posílení financování kultury, umění a kulturních a kreativních odvětví v ČR z veřejných i soukromých zdrojů a požaduje zajištění stabilnějších pracovních podmínek v kultuře a rovnoměrný rozvoj kulturního a kreativního sektoru.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás