Spor o superdávku ukazuje, že Jurečkovo ministerstvo nemá představu o reálné výši nájmů

Platforma pro sociální bydlení a Centrum pro společenské otázky SPOT vypracovaly podrobnou analýzu reformy dávek, kterou chce prosadit Marian Jurečka a měla by začít platit 1. července. Z analýzy vyplývá, že reforma postihne zejména mladé rodiny, samoživitelky nebo osamělé seniory. Výrazně zhorší také situaci lidí, kteří pracují, ale mají nízké příjmy. Autoři analýzy na modelových příkladech ukazují, že mladé rodiny, které žijí stále častěji v komerčním nájmu, stejně jako samoživitelky s dítětem ve školním věku přijdou po reformě o tři až pět tisíc měsíčně, a to i pokud pracují.

Návrh reformy dávek nereaguje na dva základní problémy, které lidi dostávají do sociální nouze: na nízké mzdy a drahé nájmy.

V případě, že vás zajímá, jak je český dávkový systém nastavený a v důsledku jakých změn se změní k horšímu, takže se lidem s nízkými příjmy, včetně legálně pracujících, zhorší kvalita už tak nelehkých životů, přečtěte si analýzu celou. Kámen úrazu je v tom, že návrh reformy dávek nereaguje na dva základní problémy, které lidi dostávají do sociální nouze: na nízké mzdy a drahé nájmy. Výčet problematických aspektů reformy je nicméně dlouhý. Úprava mimo jiné postihne lidi, kteří jsou v exekuci, a ještě více jim ztíží možnost oddlužení.

Nerealistické odhady nájemného

Analýzu by si každopádně měli přečíst především úředníci Ministerstva práce a sociálních věcí. Základní nedostatek chystané reformy tkví ve zcela nerealistickém odhadu výše nájmů. MPSV totiž vychází ze zcela jiných údajů, než představují cenové mapy Ministerstva financí sledující výši nájemného na trhu s bydlením. MPSV chce normativní nájemné odvozovat od toho, kolik za bydlení platí stávající příjemci dávek. Rozdíl mezi těmito dvěma způsoby vytváření cenových map je však pět až šest tisíc. Podle údajů Ministerstva financí si byt 2+kk o 56 metrech čtverečních pronajmete na pražském sídlišti Háje za 18 900 Kč měsíčně, zatímco na MPSV se domnívají, že takový byt si lze pronajmout za 12 600 Kč. Stejně velký byt ve Frýdku-Místku stojí podle Ministerstva financí 12 800 Kč, zatímco podle MPSV 7500 Kč.

Tyto rozdíly jsou způsobené tím, že část lidí platí výrazně nižší nájmy, než jsou dnešní reálné ceny bydlení v dané lokalitě. Často se jedná o takzvané přátelské nájemné, kdy člověku za nižší než obvyklou cenu pronajme byt někdo známý nebo na doporučení, mimo to část majitelů nepotřebuje své nájemníky dřít z kůže. Čtvrtina až třetina lidí, kteří berou dávky na bydlení, platí právě takové nízké nájemné, které vůbec neodpovídá běžné nabídce. To ovšem průměrnou cenu, ze které chce MPSV odvozovat výši dávky, snižuje. Tyto byty s nízkým nájmem není ale snadné si sehnat. Většinou nejsou součástí nabídky i proto, že se z nich lidé jen tak nestěhují, a pokud už ano, další nájemníci sem přicházejí na doporučení. Pokud tedy někdo aktuálně hledá byt a nemá sociální kapitál, díky kterému by získal výhodné nájemné, bude muset platit běžnou cenu. To se týká zejména mladých rodin s dětmi. Stejně tak platí často vyšší nájemné lidé, kteří obtížně shánějí bydlení, například Romové.

Bydlíte draze? Málo se snažíte

Ministr práce a sociálních věcí minulý čtvrtek hájil chystanou reformu v televizi. Tvrdil, že lidé, kteří se snaží, o žádné peníze nepřijdou. Odkazoval tak na novou složku dávky, takzvaný pracovní bonus. O podporu přijde podle Jurečky zhruba jedna třetina lidí, kteří ji nyní pobírají, pokud nezmění své chování. A změnit je má podle Jurečky nejen ten, kdo může pracovat, a nepracuje, ale i ten, kdo má výrazně nákladnější bydlení, než je průměr v dané lokalitě. Tím sděluje, že lidé, kteří platí víc, než by podle úředníků MPSV měli, se dost nesnaží a měli by změnit své chování.

Těžko říct, zda si Jurečka myslí, že tito lidé dost usilovně nehledali levnější nájemné, nebo snad že mají vysoké nájmy schválně. Nejspíš si ani neuvědomuje, jaké to je, být dnes nájemníkem v Česku, jak je takové bydlení nejisté kvůli krátkodobým smlouvám, kolikrát se lidé musí za svůj život stěhovat a jak je často těžké vůbec nějaké bydlení najít. Například pro rodiny s dětmi, které mnoho majitelů v domě vůbec nechce. Místo toho, aby se Jurečkovi úředníci zabývali všemi těmito problémy, které činí život nízkopříjmových rodin v Česku jen těžko snesitelným, rozhodli se považovat vysoké nájmy za charakterovou vadu nájemníků.