Když přišlo varování, bylo už pozdě. Hladina řek rychle vystoupala a okolí Valencie na jihovýchodě země zalila voda. V úterý ve třetím největším španělském městě spadlo za 24 hodin tolik srážek, kolik zde běžně spadne za rok. Pro srovnání – při nedávných povodních v České republice na těch nejvíce exponovaných místech napršelo za čtyři dny tolik vody, kolik v oblasti Valencie za osm hodin.
Vliv klimatických změn na bouři, která tento týden zasáhla Španělsko, zatím nebyl přesně definován. Klíčovým faktorem je nicméně podle odborníků oteplování. Oblast Středozemního moře totiž v srpnu překonala historické teplotní rekordy. „Není pochyb o tom, že tyto lijáky byly zesíleny změnou klimatu,“ řekla deníku The Guardian klimatoložka Friederike Otto z Imperial College London.
Region tak zasáhly největší a také nejtragičtější povodně od roku 1973. Přívalové deště kromě autonomní oblasti Valencie zasáhly také Kastilii-La Manchu a jihošpanělskou Andalusii. Úterní odpoledne a noc z úterý na středu strávily desítky lidí v regionu v autech nebo na střechách domů či čerpacích stanic, popisuje situaci deník El País.
Záchranné operace komplikoval špatný stav komunikací a podle lokální opozice i nedostatečné kapacity složek integrovaného záchranného systému. V pátek španělské úřady evidovaly 158 obětí povodní. Tento počet ale ještě může narůst, protože počty pohřešovaných se nadále pohybují v desítkách.
Do terénu byla povolána také španělská armáda, která jen v průběhu prvního dne podle ministerstva obrany zachránila 110 osob a vyzvedla z trosek nebo vozidel 22 těl. „Bohužel jsou v některých vozidlech mrtví,“ uvedl ministr dopravy Óscar Puente v narážce na záběry desítek uvězněných nebo zničených automobilů na jihovýchodě země. Do středečního odpoledne valencijští záchranáři provedli 70 vzdušných záchranných operací a nejméně 200 pozemních, uvedl předseda regionální vlády Carlos Mazón z Lidové strany. Mimo to už došlo k zadržení asi 50 osob kvůli rabování v obchodech.
Ústupky krajní pravici i kapitálu
Právě Mazón je teď zřejmě nejvíce diskutovaným politikem ve Španělsku. Po loňských vítězných volbách totiž regionální vláda v čele s ním zrušila krizový štáb a pohotovostní jednotku pro živelné katastrofy. Ke zrušení mělo dojít na přání krajně pravicového hnutí Vox (známého mimo jiné popíráním změny klimatu), tehdejšímu koaličnímu partnerovi, o jehož podporu se menšinová vláda Lidové strany stále opírá. Mimo to krizový štáb konzervativec Mazón označil za „trafiku“ vytvořenou levicí. Jaký vliv na celkovou reakci mělo zrušení pohotovostní jednotky, je těžké změřit, například deník El País připomíná, že před svým zrušením šlo o nefungující organizaci.
Právě ze strany levice ale aktuálně zní nejsilnější kritika. „Za touto tragédií je politická odpovědnost,“ komentoval událost poslanec Republikánské levice Katalánska Gabriel Rufián. „Bouře byla možná nevyhnutelná, ale jsou lidé, kteří zemřeli, protože byli nuceni jít do práce, a další, kteří zahynuli, protože zřejmě nebyly k dispozici dobře vybavené jednotky, které by je zachránily,“ kritizoval politik ze sousední autonomní oblasti. „Kdyby valencijská vláda včas aktivovala výstrahu, která se nevyhnutelně dostane ke každému občanovi, který vlastní mobilní telefon, pravděpodobně by bylo méně úmrtí,“ tvrdí bývalý levicový ministr Alberto Garzón.
Prošetření postupu valencijských úřadů pak požadují také španělské odbory, podle nichž některé společnosti povolaly své zaměstnance do práce i navzdory předpovědi. „Mnoho z těch, kteří zemřeli nebo byli zraněni, v té době pracovali,“ zdůraznil největší odborový svaz v zemi Comisiones Obreras. Stovky zaměstnanců byly uvězněny přes noc v úterý v obchodě IKEA, masivním nákupním středisku Bonaire ve Valencii a až 800 lidí nemohlo kvůli povodním opustit jeden z průmyslových parků v regionu.
„Vyzývám společnosti, aby dodržovaly zákony a chránily životy zaměstnanců,“ vzkázala firmám ministryně práce Yolanda Díaz (Sumar). „To, co se děje, je velmi vážné. Španělské společnosti vědí, že platná legislativa poskytuje pracovníkům v případě přírodních katastrof ochranné mechanismy,“ dodala ministryně.
Volání po konci Mazóna
Do regionu ve čtvrtek dorazil socialistický premiér Pedro Sánchez, který se ale výraznější kritice na rozdíl od svých ideových kolegů vyhnul. „Právě teď je prioritou najít pohřešované, abychom zmírnili strach a úzkost, kterými trpí jejich rodiny,“ řekl Sánchez po příjezdu do Valencie. Mimo to premiér varoval, že nebezpečí nepominulo, a obyvatele rizikových oblastí vyzval, aby zůstali doma. Mezitím vyhlásil státní smutek, který potrvá tři dny.
Mazóna se naopak zastal jeho stranický šéf Alberto Núñez Feijóo. Předseda Lidové strany označil celou situaci za „velmi komplexní“ a ze zmatků dokonce chvíli obviňoval celostátní vládu a neváhal zpochybňovat ani práci španělské meteorologické služby AEMET. Mezitím Mazón během úterý tweetoval (aby příspěvek později smazal), že bouře DANA (zkratka pro izolovanou buňku studeného vzduchu) je na ústupu. Opak byl ale pravdou.
V souvislosti s tím se tak mluví o konci Mazóna ve funkci regionálního předsedy vlády. „Pan Mazón se nemůže vyhnout své odpovědnosti jako předseda regionální vlády. Musí ukázat svou tvář, protože tu zde mluvíme o bezprecedentní krizi,“ uvedla jeho stranická kolegyně Águeda Micó.
„Politici, kteří nám vládnou, popírají změnu klimatu, nezajímají se o nás a nezajímají se o naše životy, ale o kapitál. Budeme požadovat odpovědnost sociální, politickou a dokonce i trestní, protože to, co se stalo, je bezprecedentní. Kdyby měl Mazón minimum slušnosti, odstoupil by,“ uvedla mluvčí největší valencijské odborové organizace Intersindical Valenciana Beatriu Cardona.
Dezinformace i pozdní SMS
Kritikou pak nešetří ani někteří pracovníci celostátních ministerstev. V době, kdy úřady ve Valencii teprve jednaly, „již situace výrazně eskalovala“, uvedl pro server Politico úředník španělského ministerstva pro ekologickou transformaci. „Jsou to regionální vlády ve Španělsku, které se starají o varovné systémy a mají pravomoc posílat výstrahy na mobilní telefony občanů, aby v případě potřeby omezili svůj pohyb. Proč došlo k takovému zpoždění? Nevím,“ uvedl anonymně zaměstnanec ministerstva.
Varování před povodněmi totiž regionální vláda rozeslala prostřednictvím SMS zprávy až v úterý večer, mezi 20:30 a 21:00. Do té doby ani nedošlo k omezení pohybu v regionu. Meteorologové přitom před bouří DANA varovali od úterního rána. V té době už ale povodně zasáhly řadu míst v regionu a místní tak neměli dostatek času na zprávu reagovat. Meteorologická služba AEMET přitom vydala varování před extrémními srážkami již v úterý dopoledne, připomínají španělská média. Mimo to region zažil v noci z úterý na středu prakticky kolaps linky 112.
„Vzhledem k tomu, že meteorologové vydávají varování předem, se takovým tragédiím lze zcela vyhnout, pokud se podaří lidi udržet dál od povodně,“ řekla deníku The Guardian profesorka hydrologie Hannah Cloke z University of Reading. „Lidé prostě nevědí, co dělat, když už je povodeň u nich, nebo když jen slyší varování,“ naznačuje Cloke selhání regionálních úřadů.
Podle velitele hasičského sboru provincie Valencie Josého Miguela Basseta navíc práci záchranářů zkomplikovaly šířící se dezinformace na sociálních sítích. „Objevovaly se informace o evakuacích, násilnostech, protržení přehrad… Nic z toho nebyla pravda, ale výrazně to narušilo práci záchranných týmů,“ komentoval Basset na tiskové konferenci. „Všechny tyto typy dezinformací, pokud k jejich zastavení nedojde už u občanů, nás akorát vedou k chaosu,“ dodal Basset.
Na sdílení některých dezinformací se pak přímo podíleli i politici krajní pravice. Hojně se opět šířily hoaxy, že za situaci je zodpovědná nikoli změna klimatu, ale levice bourající přehrady a jezy v oblasti vybudované diktátorem Franciscem Francem. Jak přitom mapuje deník El País, za posledních 20 let došlo v regionu k demolici pouze tří malých překážek ve výšce do dvou metrů, a to většinou za účelem přesměrování vodních kanálů. Ve většině případů, kdy krajně pravicové účty (mimo jiné velebící právě Franca) sdílely informace o demolici přehrad, šlo opět o malé překážky a navíc v jiných regionech Španělska.
Změna klimatu dopadá na jih Evropy
Vliv klimatických změn na bouři, která tento týden zasáhla Španělsko, zatím nebyl přesně definován. Klíčovým faktorem je nicméně podle odborníků oteplování. Oblast Středozemního moře totiž v srpnu překonala historické teplotní rekordy. „Není pochyb o tom, že tyto lijáky byly zesíleny změnou klimatu,“ řekla deníku The Guardian klimatoložka Friederike Otto z Imperial College London.
Intenzivní deště, které tento týden zasáhly Španělsko, jsou připisovány jevu známému jako „gota fría“, ke kterému dochází, když se studený vzduch pohybuje nad teplými vodami Středozemního moře i vyhřátým povrchem země. Rychle stoupající ohřátý vzduch na sebe následně nabere velké množství vlhkosti, což vede k silným dešťům a bouřkám. Stejně tak v oblasti klíčovou roli sehrálo dlouhotrvající sucho, kdy vysušená půda nemohla absorbovat dostatečné množství nově spadlé vody.
Podle profesorky studující dopady klimatických změn Hayley Fowler z Newcastle University jsou tyto události „dalším dokladem toho, že naše klima se rychle mění“. „Naše infrastruktura není navržena tak, aby se vypořádala s takovými úrovněmi záplav,“ uvedla Fowler pro The Guardian s tím, že „rekordně horké“ teploty moře stojí za bouřemi, které následně přinesou extrémní množství deště na jedno místo.
Podle odborníků se navíc jako klíčový faktor ukázal nekontrolovaný městský rozvoj Valencie, jednoho z nejrychleji rostoucích regionů ve Španělsku. Asfaltové vozovky fungovaly jako kanály pro dešťovou vodu, která rychle zaplavila města a vesnice. Oblast vítající čím dál vyšší počet turistů tak budovala bez ohledu na možná rizika spojená právě se změnou klimatu a výkyvy počasí. Jak bude na tragédii ve Valencii reagovat celostátní vláda, která se minimálně zpočátku snažila zemi připravit na změnu klimatu, ale poslední rok se vyčerpávala politickými spory, zůstává otázkou, píše ve svém komentáři na Jacobin Eoghan Gilmartin. Španělsko si ale mezitím vydechnout nemůže, protože hrozí další povodně.
Meteorologové totiž v pátek vyhlásili v některých oblastech druhý a někde i první stupeň varování před silnými dešti. Pršet má na západě Andalusie, na severovýchodě Valencie, v Katalánsku či na Baleárských ostrovech. Druhý nejvyšší stupeň varování platí pro dva z tamních ostrovů – Mallorcu a Menorcu, kde se odpoledne očekávají bouřky a intenzivní deště.
Autor je spolupracovník redakce.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás