Po krajských volbách vidíme explozi nových politických aliancí, výzev ke spojování různých stran a mluví se i o vzniku nových subjektů. O spolupráci mluví například nová předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová, které jsme věnovali předchozí díl. Ze SOCDEM pak hned po jejím zvolení vystoupila Petra Buzková a členství v této straně ukončil také bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. Ten společně s Jiřím Dientsbierem, pirátem Mikulášem Peksou, zeleným Tomášem Míglem a několika dalšími ohlásil vznik Progresivního Česka. K čemu má jejich manifest směřovat a je u nás místo pro nový progresivní politický subjekt?
Podle Tomáše Petříčka se Progresivní Česko nesnaží být novou politickou stranou nebo volební koalicí, je spíše platformou pro nové myšlenky a spojenectví. Otázkou nicméně zůstává, zda je možné se politicky potkat pouze na tom, že jsou politici progresivní. Manifest Progresivní Česko je (možná právě proto) napsaný velmi vágně. „Je to taková – autorstvo promine – skrumáž frází. Celé to začíná tak, že Česko stojí na křižovatce, pak že chtějí zemi moderní a sebevědomou… Která strana tohle nemá napsané v programu?“ komentuje to ve Studiu Alarm Standa Biler.
„Progresivní Česko v tuhle chvíli cílí na městské elity. Ačkoli se snaží v manifestu artikulovat sociální témata, nemůže moc oslovit lidi, kterých se týkají,“ myslí si Magdalena Dušková. Ta zároveň vnímá, že srovnání s Novou lidovou frontou ve Francii, kterou Tomáš Petříček udává jako svou inspiraci, nefunguje. „Nová lidová fronta byla tolik úspěšná právě proto, že hodně spolupracovala s odbory a s grassrootovými hnutími na předměstích. Byli to opravdu lidé z ulice, ne z Evropského parlamentu, kteří si teď řeknou, že mají nějaké myšlenky a chtějí je dostat do sněmovny,“ dodává Dušková.
Progresivní Česko, jak už bylo zmíněno, má za cíl pravděpodobně také spojování politických sil. „Já v logu vidím Piráty, Zelené, SOCDEM, Volt a Budoucnost zaklesnuté za sebe. Tomáš Petříček mi to pak v rozhovoru potvrdil,“ říká Jan Bělíček a ptá se, zda je podobná spolupráce vůbec možná. „Myslím, že mám docela fantazii, ale tohle… Skoro každá z těch stran, které jsi jmenoval, čelí mnoha vnitřním debatám a žádná z nich si není ani jistá, co přesně představuje,“ reaguje Biler. „Pirátská členská základna by nepodpořila kvalitní progresivní program,“ říká Dušková. „A pak je tu fakt, že hlavními tvářemi SOCDEM v té výzvě jsou Tomáš Petříček, který ze SOCDEM vystoupil, a Jiří Dienstbier, který kandidoval na předsedu, a nebyl zvolen,“ dodává Bělíček.
Nová iniciativa nicméně vzniká také na pravici. Miroslav Kalousek s největší pravděpodobností plánuje založit stranu, která bude pravicovější alternativou ke koalici Spolu. „Hodně mě pobavila debata o tom, kde na to chce vzít finance, načež Kalousek odpověděl, že ‚o to vůbec nemá starost‘. Prý je větší problém sehnat politiky, kteří jsou připraveni být vláčeni médii za to, že ‚někde znásilnili jezevčíka‘. To je hodně specifický příklad mediální kampaně,“ komentuje Bělíček. „To, že Kalousek může přijít s tím, že jeho hlavním politickým bodem je zase fiskální odpovědnost a škrty, je problém celé české debaty. Žádný novinář se ho nezeptá, jestli mu náhodou nepřeskočilo,“ uzavírá Biler. Magdalena Dušková na konec připomíná, že právě Kalousek jakožto ministr financí zapříčinil v České republice významný ekonomický propad, když právě kvůli jeho politice škrtů trvala krize v zemi výrazně déle než jinde v Evropě.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás