Delegáti víkendového sjezdu sociální demokracie přesvědčivou většinou zvolili za předsedkyni Janu Maláčovou, proti které kandidovali Jiří Dienstbier a Petr Hůla. Maláčová chce nejprve postavit stranu zpátky na nohy a posléze vytvořit širokou levicovou alianci, vyjednávat o společné shodě s dalšími politickými subjekty a také odbory. Inspirací Maláčové ve spojování levice je francouzská Nová lidová fronta.Tato aliance by podle ní neměla zpochybňovat členství České republiky v EU. Mezi témata, na kterých by se s jinými subjekty chtěla shodnout, patří zvyšování mezd, zlepšování pracovních podmínek, řešení krize bydlení nebo reforma školství. Pokud se shodne s kýmkoliv z levicových subjektů, bude s ním spolupracovat.
Úspěch STAČILO! by mohl působit jako dobrý návod, kdyby nebylo už na první pohled patrné, že jediná spojnice těchto stran i jednotlivců je, že jsou naštvaní, nevěří systému a jsou proti vládě.
Jana Maláčová dokáže vyhmátnout důležitá témata, uchopit je z levicových pozic a kromě toho i chápe, že se svou politikou nemá líbit liberálům, kteří nejsou voliči sociální demokracie, i když ji pořád komentují, ale oslovovat své potenciální voliče. Má i potřebnou energii, aby vedla vyjednávání. Problém tedy tkví spíš v tom, s kým bude vyjednávat tak, aby se jí v zásadních tématech povedlo najít shodu. Jistou inspiraci pro řadu lidí na levici dnes představuje koalice STAČILO! a o tom, zda by měla SOCDEM vyjednávat s Kateřinou Konečnou, se vedly v posledních měsících vášnivé debaty na stránkách Deníku Referendum a webu Argument.
Slepenec STAČILO!
Koalice STAČILO!, která úspěšně kandidovala ve dvou volbách, je pro mnohé důkazem, že úspěch levice je možný. Když se však podíváme podrobněji na to, jaké subjekty vlastně v posledních volbách v této koalici kandidovaly, začne se jevit snaha o spojování levice o dost složitější, protože u řady z nich lze o levicovosti úspěšně pochybovat. Aby toho nebylo málo, subjekty, které slepila Kateřina Konečná dohromady, mají tak různé programové priority, že vlastně není jasné, kam koalici na politické mapě zařadit.
Kateřina Konečná například varuje před zavedením administrativních odvodů do armády a je striktně proti branné povinnosti. O Janě Černochové a Petru Fialovi mluví jako o válečných štváčích. To jí ale nebrání spojit se s Michalem Klusáčkem z České strany národně sociální, který naopak brannou povinnost zavádět chce – alespoň tedy v roce 2017 to měl jako programovou prioritu.
Kromě toho Klusáček vypráví, že v Německu do mateřských škol chodí muži oblečení v ženských šatech s peřím a vyprávějí dětem, že pohlaví si vyberou, až budou chtít. V programu pak má Česká strana národně sociální například znovuzavedení trestu smrti nebo zrušení veřejnoprávního statusu médií, která mají být nahrazena státní televizí a rozhlasem. Ty budou šířit českou a slovenskou kulturu. Nebo v bodu Domovské právo tato strana prosazuje, že „při vniknutí narušitele na něčí soukromý majetek bude jeho majitel oprávněn tento majetek a svůj život bránit všemi dostupnými prostředky a při fyzické likvidaci narušitele na něj nebude pohlíženo jako na zločince.“
Dezinfo a chemtrails
Samostatnou kapitolou jsou různí dezinformátoři – například jednička v jihomoravském kraji Petra Rédová šířila dezinformace o Covidu a domnívá se, že očkování lidem kazí krev. Další akvizice Konečné pak je Jan Skalický, který v rámci koalice STAČILO! kandidoval do Evropského parlamentu a nyní do Senátu. Ten se proslavil svým zpochybňováním povodní a otázkami, zda je to dost velká voda, aby se kvůli ní rušily akce. K dobru lze Konečné připsat, že se od jeho slov v předvolební debatě CNN Prima News distancovala.
Pozoruhodným koaličním partnerem je také strana DOMOV (Demokracie-Odpovědnost-Morálka-Odvaha-Vlastenectví), která za STAČILO! kandidovala v Jihomoravském kraji. Tato strana měla například v komunálních volbách v Praze zrušení jízdních pruhů pro cyklisty tam, kde omezují automobilovou dopravu. DOMOV by rád zakázal vyvěšování cizích státních symbolů (např. Ukrajiny, Tibetu, atd.) na obecních budovách či budovách škol v Praze a také plánuje vrátit narychlo přejmenovaným ulicím původní název. Ukrajince z oblastí, kde není válka, by chtěli vrátit zpět na Ukrajinu a také chtějí zrušit dotace všem politickým neziskovkám (např. Prague pride). V programových tezích prosazují vstup České republiky do zemí BRICS, zajištění skutečné obranyschopnosti státu zavedením prezenční vojenské služby a vytvoření funkční domobrany. Zde tedy opět absolutně v rozporu s tím, co chce Konečná. DOMOV chce pochopitelně zakázat i „propagaci LGBT, homosexuality a genderu na všech typech předškolní výchovy, základních a středních školách, ochrání děti a mládež před genetickými experimenty a mrzačením, ukončí všechny kolaborantské a vazalské vazby na zahraniční diktát a nacistické a militantní režimy.“ Nejlepší ze všeho pak je, že podle tohoto uskupení vzdušný prostor „nesmí ohrožovat chemtrails a další experimentální aktivity.“
Pravičáci a islamofobové
Konečná se neváhá spojit ani s pravičáky, jako je například agrobaron Zdeněk Jandejsek, který v minulosti spolupracoval s Trikolorou a v roce 2010 podepsal předvolební výzvu, v níž podnikatelé varovali před možnou vládou ČSSD. Nebo s Ondřejem Dostálem, který je europoslancem.
Dalším koaličním partnerem je ČSSD, tedy Paroubkova Česká suverenita sociální demokracie, která se STAČILO! kandidovala v sedmi krajích. Podle programu se politici této strany domnívají, že „islám není náboženství jako křesťanství nebo buddhismus, ale jeho integrální součástí je i politický program a s evropským právem neslučitelné právo šaría. Ohrožuje naše svobody a celou tradiční evropskou kulturu. Islám jako politický program šíří nenávist, podněcuje násilí a zbavuje lidi svobody.“ Korunu tomu nasazuje přesvědčení, že „je to stejně nebezpečná ideologie, jako byl fašismus, nacismus nebo komunismus.“ To lidem z KSČM buď nevadí, nebo program možná nečetli. Z těchto důvodů pak jsou Paroubkovci proti přijímání tzv. legálních migrantů z islámských zemí. Strana se vymezuje také vůči „politickým neziskovkám a genderovým výstřelkům.“
Dá se očekávat, že Jana Maláčová bude o něco víc než Konečná dbát alespoň na nějaký ideový průnik a pokusí se levicovou alianci postavit na programových prioritách. Úspěch STAČILO! by mohl působit jako dobrý návod, kdyby nebylo už na první pohled patrné, že jediná spojnice těchto stran i jednotlivců je, že jsou naštvaní, nevěří systému a jsou proti vládě. Při hledání společných vizí tak bude skutečně obtížné najít partnery, se kterými potřebnou alespoň základní shodu dokáže SOCDEM najít.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás