„Chci vyjednat širokou levicovou koalici. Bavit se budu se všemi,“ říká Jana Maláčová

Jana Maláčová kandiduje na předsedkyni Sociální demokracie. Jak by chtěla tuto stranu proměnit a co si myslí o posledních letech této strany pod vedením Michala Šmardy?

Jan Bělíček

Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová oznámila svou kandidaturu na předsedkyni Sociální demokracie. Jejím jediným protikandidátem je zatím Jiří Dienstbier. Maláčová ho označuje za pokračovatele éry Michala Šmardy. Dienstbier zase Maláčovou obviňuje ze snahy spolupracovat s národoveckými a konzervativně-levicovými stranami v koalici Stačilo! Co si Jana Maláčová myslí o Michalu Šmardovi? Hodlá spolupracovat s Kateřinou Konečnou a pomůže jí s případnou předvolební kampaní Matěj Stropnický? O tom se s ní bavil Jan Bělíček.

Minulý týden jste oznámila, že budete 5. října na sjezdu Sociální demokracie kandidovat na předsedkyni strany. Dosavadní předseda Michal Šmarda už dříve oznámil, že svou pozici obhajovat nebude. Zatím se jako o jediném protikandidátovi hovoří o Jiřím Dienstbierovi. Myslíte, že se objeví ještě někdo další? Nový? Neokoukaný?

Uvidíme, mám zprávy, že to zvažují ještě další zájemci. Jako sociální demokraté máme ve stanovách, že se ti kandidáti mohou přihlásit až na sjezdu, pokud seženou deset podpisů delegátů nebo delegátek. Do poslední chvíle je to věc otevřená. Za mě není ani tak důležitý počet kandidátů, ale spíš kvalita té debaty a důstojný průběh sjezdu.

Obáváte se, že by průběh sjezdu nemusel být důstojný?

Já bych si přála souboj argumentů.

Očekáváte souboj argumentů, nebo spíš souboj nějakého jiného typu?

Přála bych si souboj argumentů. Já jsem se rozhodla kandidovat na předsedkyni podruhé. Poprvé jsem kandidovala před třemi lety proti Michalu Šmardovi. Strašně nesouhlasím s tím, že se sociální demokracie nevymezuje vůči současné vládě. Pokud bych akceptovala to, jakou politiku současné vedení dělá, tak to samozřejmě lze, ale je potřeba, aby byla politická strana vidět a slyšet.

K tomu bych se chtěl dostat podrobněji, ale vraťme se na chvíli ještě k těm kandidátům a kandidátkám na předsedu. Proč se vlastně Sociální demokracii nedaří vygenerovat nějakou novou generaci politiků a političek? Poslední takovou výraznou tváří jste byla právě vy v roce 2018, ale to už je přes šest let. Kde je problém? Má Sociální demokracie nějaké potíže zapojit nové tváře do těch nejvyšších míst?

Já s tímto fetišem mládí a nových generací moc nesouzním. Mně je 43 let a jsem už považována za takzvaně „starou páku“. Ať si to každý posoudí sám. Poslední roky v sociální demokracii ukázaly, že pokud chcete být lídrem, tak si taky musíte projít nějakou politickou zkušeností.

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Jan Bělíček je literární kritik a novinář. Od konce roku 2019 je šéfredaktorem Alarmu, který v roce 2013 spoluzakládal. Píše o literatuře, kultuře, ale i politice a společnosti. S Pavlem Šplíchalem moderuje podcastu Kolaps a společně s Evou Klíčovou vytvářejí literární podcast TL;DR. | [email protected]