„Blízko severního pólu žili krokodýli. Systém není tak stabilní, jak bychom si přáli,“ říká americký historik

Po kratší pauze se vrací náš klimatický podcast Heatwave. Nově ho moderuje sociolog Vojtěch Pecka, autor úspěšné publikace Továrna na lži. V úvodním dílu si povídá s americkým historikem Spencerem R. Weartem, který byl dlouhá léta ředitelem Centra pro historii fyziky při American Institute of Physics. Weart je autorem jedné z nejdůležitějších knih o historii klimatické vědy a objevu antropogenního globálního oteplení The Discovery of Global Warming. Kromě toho Weart spravuje databázi pokrývající historii klimatické vědy, kterou najdete na stránkách American Institute of Physics.

Své znalosti z historie klimatické vědy dokáže Weart předávat jako málokdo: „Je to vlastně fascinující příběh. Vypráví o švýcarském lovci kamzíků vysoko v Alpách. Ten lovec byl jednoho dne najat geology jako průvodce a řekl jim: ‚Chci vám něco ukázat. Podívejte se sem. Vidíte ty kameny dole v údolí? Vypadají přesně jako kameny nahoře, které tam odsunuly ledovce‘,“ vypráví Weart, jakým způsobem došlo k objevu dob ledových. Geologové totiž tento rozhovor vzali vážně a po dlouhém zkoumání vyšlo najevo, že severní Evropa a celá severní část Severní Ameriky byly pokryty ledovci o tloušťce několika mil. Dospěli tak k šokujícímu poznání, že globální klima není zdaleka tak stabilní, jak bychom si přáli.

Weart v podcastu dále uvádí: „Pokud se vrátíte hodně zpátky, čtyřicet nebo sto milionů let nazpět, najdete ještě větší změny, než byly doby ledové. V době dinosaurů žili krokodýli blízko severního pólu. Ano, v klimatickém systému jsou i takto obrovské změny možné.“ A naopak před stovkami milionů let byla celá Země zamrzlá.

V podcastu jsme se dotkli i toho, jaké máme vyhlídky do budoucnosti. „Před dvaceti lety si lidé mysleli, že do konce století se globální teplota pravděpodobně zvýší o čtyři stupně Celsia. To by byla katastrofa. Není vůbec jasné, zda bychom mohli udržet nějaký druh průmyslové civilizace, zejména jakoukoliv mírovou civilizaci,“ shrnuje Weart. Díky zavedení řady politik ochrany klimatu se dařilo tento trend mírnit. Ale příliš pozitivní vyhlídky před námi stále nejsou. Na současné trajektorii, při splnění všech současných závazků klimatické politiky, bychom podle Wearta měli směřovat k oteplení o 2,7 °C do konce století. Co to znamená? „Je to katastrofa, ale je možné, že liberální civilizace by to mohla přežít. Pokud na tom budeme tvrdě pracovat, stále není pozdě na to snížit oteplení na 2 °C. Dojde k mnoha ztrátám, úmrtím a tak dále, ale naše civilizace by to pravděpodobně přežila,“ myslí si Weart.

Ale je tu problém. Přes všechny snahy, výzkumné programy a pokročilá počítačová modelování, je výzkum klimatu stále plný nejistot. Klimatický systém stále není dostatečně známý a existuje šance, že se změny zpomalí. „Anebo je tu pětiprocentní šance, že se dostaneme na 4 °C, nebo dokonce na 5 °C, což nemůžeme přežít.“ V podcastu dál rozebíráme, jaké jsou paralely z historie klimatického systému a jaké další projevy oteplení se dají pozorovat.

Weart se ale věnoval i klimatickému výzkumu fosilních korporací. Ty měly podle jeho poznatků vlastní klimatický výzkum již v sedmdesátých letech, kdy vědci současnou krizi předpověděli a vedení fosilních korporací varovali. „Průmysl fosilních paliv tvoří největší koncentraci ekonomické moci, jaká kdy na světě existovala. Ovládají celé země. Upřímně, ovládají i americký Senát. A není náhoda, že země, které se nejvíce brání tomu něco udělat s globálním oteplováním, jsou ty, které na tom vydělávají hodně peněz,“ uzavírá Spencer R. Weart úvodní díl podcastu Heatwave.

A co vás čeká v dalších dílech?

„K problematice klimatické změny jsem se dostal trochu náhodou,“ říká moderátor podcastu sociolog Vojtěch Pecka. „Původně jsem chtěl dělat výzkum českého uhelného průmyslu. Ale od samého počátku mě zarazilo, jak závažné informace z klimatologického prostředí přicházejí. A především to, jak málo o nich veřejnost ví. A začalo mě zajímat, jak je to možné. Koneckonců ani já sám jsem nevěděl, jak závažná situace s klimatem je, dokud jsem se problematice nezačal věnovat pořádně.“ Výsledkem jeho několik let trvajícího výzkumu byla série článků, které jste mohli číst na Alarmu, a nakonec i oceňovaná kniha Továrna na lži. Výroba klimatických dezinformací.

Veřejný prostor je dnes zaplavený mýty, dezinformacemi i vyloženými lžemi. Nedávný úspěch Filipa Turka v kampani do europarlamentu, kterou založil na demagogickém klamání a šíření fosilní propagandy, ukazuje, že se tyto mýty dají s úspěchem využít k získání politické moci. Neustálé vyvracení klimatických lží a omylů je vyčerpávající. A vždy je reaktivní. S podcastem Heatwave jsme se proto rozhodli dávat ve veřejném prostoru hlas lidem, kteří klimatické změně rozumějí a něco o ní vědí.

Do konce roku se můžete těšit na pět dílů. Již dnes můžeme prozradit, že se nám podařilo pořídit rozhovor s jedněmi z nejvýznamnějších postav klimatické debaty. Kromě Wearta přijala nabídku na rozhovor také Ella Gilbert z British Antarctic Survey, která se zaměřuje na klimatické modelování v polárních oblastech. Gilbert dává nahlédnout do divokých oblastí Antarktidy, které v současnosti podstupují radikální změnu. Gilbert popíše, co můžeme čekat od proměn polárních oblastí, a proč se to, co se děje v Antarktidě, promítne i do dění ve střední Evropě.

Dalším potvrzeným hostem je Paul N. Edwards, který vede program vědy, technologie a společnosti na Stanfordské univerzitě. Edwards je v současnosti jedním z nejvýznamnějších sociálních vědců, kteří se problematice klimatické změny věnují. Vydal zásadní knihu A Vast Machine: Computer Models, Climate Data and the Politics of Global Warming a stal se prvním společenským vědcem, uvedeným jako hlavní autor Pracovní skupiny pro fyzikální vědy při Mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC).

Užijte si první díl. Těšíme se na reakce. Psát můžete na e-mail [email protected] a nezapomeňte sledovat naše sociální sítě. Heatwave je aktivní na Twitteru, Bluesky a Instagramu.