Když v polovině srpna starostu Chomutova, politika hnutí ANO a krajského radního Marka Hrabáče odváděly do vazby policisté kvůli obvinění z ovlivňování veřejných zakázek, bylo obtížné situaci nevnímat jen jako součást našeho tradičního ústeckého koloritu. Možná jinde v republice by situaci označili za „skandál“ nebo dokonce za „neslýchanost“. Ovšem pro nás politici v poutech jednoduše znamenají vůni domova – jsou tak trochu na úrovni teplého čaje a plechu plného sušenek.
Výsledkem uplynulých čtyř let a vlády krajské koalice ANO, ODS a Spojenců pro kraj je nicméně především zpackaný Fond spravedlivé transformace a autoritářsky protlačená trasa vysokorychlostní tratě. Ústecký kraj stále trpí masivní segregací žáků v základním vzdělávání a nejvyšším procentuálním zastoupení žáků v Česku, kteří nedokončí ani základní vzdělání.
Ropák hejtmanem
Vazba pro Marka Hrabáče těsně před krajskými volbami byla pro ústecké ANO útok na solar plexus. Hrabáč byl totiž také lídr ústecké kandidátky a kandidát na hejtmana – nutno dodat, že jeden z mála kandidátů na hejtmana, u něhož předvolební průzkumy připouštěly, že se hejtmanem také stát může. Po vyvedení Hrabáče z chomutovské radnice v poutech ale politikova potenciální hejtmanská kariéra padla – Andrej Babiš obviněného Hrabáče morálně odsoudil, nechal jej vyloučit ze strany i vymazat z kandidátních listin.
Jako nového kandidáta na hejtmana místo chomutovského starosty vytáhlo hnutí ANO člověka, který se v ústecké regionální politice nikdy ani neotočil, zato ale byl po mnoho let v nejvyšších politických patrech hnutí – bývalého ministra Richarda Brabce, který byl shodou okolností v minulosti také ředitelem společnosti Lovochemie patřící pod koncern Agrofert. Ten se – kromě toho, že byl nejdéle sloužícím ministrem životního prostředí – také vyznamenal jako laureát ceny Ropák za rok 2021 – anticena „ocenila“ například schválení výjimek z limitů znečišťujících látek u továrny Počerady na Mostecku. Brabec také už jako ministr životního prostředí v roce 2015 hlasoval pro prolomení těžebních limitů na dole Bílina. Tím demagogičtěji působilo, když se politik v nedávné debatě ČT už jako kandidát na hejtmana Ústeckého kraje chlubil tím, co vše pro Ústecký kraj v roli poslance a ministra za svou kariéru vykonal. Přitom by doslova všem v regionu prospěl daleko více, kdyby po celou dobu své funkce raději jen seděl, díval se z okna a nedělal vůbec nic.
Navzdory předvolebnímu personálnímu chaosu, korupčním aférám i nesnesitelnosti Richarda Brabce hnutí ANO v krajských volbách nejenže obhájilo mandáty z minulého období, ale ještě si polepšilo o celých devět nových křesel. Zatímco v roce 2020 ANO v Ústeckém kraji v krajských volbách získalo přibližně 25 procent hlasů, v současných volbách to bylo téměř 40 procent.
ANO je nyní v pozici dítěte v cukrárně. Na to, aby v krajském zastupitelstvu zajistili vládnoucí většinu, potřebují pouze dvě další křesla. Hnutí si přitom může vybrat z celé plejády subjektů zbarvených do všech odstínů hnědi. Je libo ryzí a nepokrytou ultrapravici tak, jak je prezentována trojkoalicí SPD, Trikolorou, PRO a notoricky známým Jaroslavem Foldynou? Nebo spíše Stačilo! se Zdeňkem Matoušem, ústeckým papalášem známým především z opakovaného obvinění z manipulace voleb a kupčení s hlasy?
Obdobně lákavá může být spolupráce ANO se subjektem Lepší sever, který i letos vyrazil do voleb s kampaní s anticiganistickými tóny. Kandidát na hejtmana a senátor Jan Paparega v ní na billboardech natírá vybydlený panelový dům nabílo a celá scéna je rámována sloganem „Konec beznaděje“ – podtext naznačující „vyčištění“ vyloučených lokalit je z ní zřejmý.
Kde je liberálům konec
Co se týče liberálních stran, jejich voliči pravděpodobně odjeli na dovolené, na výlety k rozvodněnému Labi nebo možná jen zůstali doma a dloubali se v nose. Piráti se z šesti krajských zastupitelů propadli na nula, obdobný osud potkal liberální koalici Spojenci pro kraj, uskupení složené z politiků Strany zelených, TOP 09, JsmePRO! a SNK EK, které bylo nyní čtyři roky ve vedení kraje – z jejich čtyř křesel nezbylo žádné. Starostové, kteří volbami prošli bez ztrát, tak zůstávají překvapivou anomálií – v krajských volbách v roce 2020 totiž získali 11,17 procent, v letošních pak 11,94 procent. Zažívají tak dokonce jakýsi homeopatický růst.
Vysvětlení, proč liberálové v Ústeckém kraji dostali přes prsty, se nabízí hned několik. Tím nejzjevnějším ovšem je, že se na výsledcích voleb především projevuje celospolečenská frustrace ze současné vlády. Na to patrně doplatili jak Piráti, tak Spojenci pro kraj, jejichž nešťastné jméno zřejmě až příliš připomíná tolik nenáviděnou koalici SPOLU.
Neúspěch ovšem svědčí také o druhé věci – zejména Spojenci zjevně nepochopili, že politika se odehrává i jinde než v sále krajského úřadu Ústeckého kraje. Lídr Starostů Jan Papajanovský má podcast, youtubový kanál, a dokonce dokázal i to, že na Facebooku ústeckých Starostů příspěvky lajkují i jiní lidé než jen členové strany. Naproti tomu na sítích Spojenců se dozvíme téměř jen to, že náměstek hejtmana a dvojka na kandidátce Jiří Řehák zařídil Kozí dráhu. Obnovená jednokolejná regionální trať, tento triumf krajské politiky, je voličům prezentována poslední dva roky opakovaně. Patrně i lidé, jejichž osobní parafilie spočívá v sexuální přitažlivosti k rychlíkům, motoráčkům, osobákům i rychlovlakům, doufali, že koalice se v kraji za čtyři roky dokáže zhostit i témat, která jednokolejku nezahrnují. Nebo alespoň výrazněji komunikovat, že přestože SPOLU a Spojenci zní téměř identicky, jejich koalice nutně není synonymem takzvaného „Fialového hnusu“.
Výsledek voleb ale také svědčí o důležitosti zakotvení politických stran v komunální politice. Jen výrazné regionální osobnosti dokáží prolamovat poněkud nešťastné rámování krajských voleb jako „malých parlamentních“. Svědčí o tom i rozvrstvení preferenčních hlasů – očekávatelně byly nejvíce kroužkovány parlamentní celebrity, ať už se jedná o budoucího hejtmana Richarda Brabce nebo o fašistu Jaroslava Foldynu. Na třetím místě žebříčku se ale s necelými čtyřmi tisíci preferenčních hlasů překvapivě umístil nováček krajské politiky Jan Papajanovský kandidující jako nezávislý za Starosty. Tento dlouholetý starosta České Kamenice také dokázal ve svém děčínském okrese volby značně vychýlit ve svůj prospěch – Starostové zde získali celých 26 procent hlasů. A právě i absence hlubšího zakotvení v komunální politice odsoudila Spojence pro kraj i Piráty k vymazání z ústecké politické mapy.
Budoucnost kraje
Když minulé volby v Ústeckém kraji získalo nebývalé množství liberálních subjektů mandáty, říkala jsem si, že takto se asi každé volby cítí voliči ve Středočeském kraji. Nemohla jsem se ubránit zvědavosti, zda takové množství politiků s hodnotami, jako jsou demokracie a transparentnost, skutečně vytvoří z našeho regionu když ne malou Prahu, tak alespoň malé jižní Čechy. Výsledkem uplynulých čtyř let a vlády krajské koalice ANO, ODS a Spojenců pro kraj je nicméně především zpackaný Fond spravedlivé transformace a autoritářsky protlačená trasa vysokorychlostní tratě. Ústecký kraj stále trpí masivní segregací žáků v základním vzdělávání a nejvyšším procentuálním zastoupení žáků v Česku, kteří nedokončí ani základní vzdělání. Jako úspěch minulého krajského vedení lze ovšem alespoň zmínit výrazný posun ve vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory – to patrně představuje první krok v přeměně ústecké industriální pouště v nové masové turistické letovisko. Nová CHKO Ústecký kraj sice před postupující spirálou chudoby pravděpodobně neochrání, přesto je nutné uznat, že snaha o zvýšenou ochranu rašelinišť, luk a lesů je záslužná.
V každém případě nebývalý úspěch extremistických subjektů pro kraj nevěstí nic dobrého. Ohrožuje například plánovaný výkup bytů krajem ze sociálně vyloučených lokalit navzdory tomu, že na tomto kroku byla mezi minulými ústeckými politiky nebývalá shoda – s výkupem bytů počítal jak předseda klubu ODS Jiří Kulhánek, tak i Jan Papajanovský ze Starostů, větší fond obecních bytů také kvitoval Oldřich Bubeníček z KSČM. Pokud ale odbor sociálních věcí povede například bývalý sociální demokrat a dnes proslulý ultrapravičák Jaroslav Foldyna, o konstruktivním řešení problému sociálně vyloučených lokalit si můžeme jen nechat zdát. Z perspektivy společenských posunů a trendů výsledek letošních krajských voleb překvapením není – napříč politickými úrovněmi lze sledovat zvyšující se poptávku po krajně pravicové politice. To tento výsledek nicméně nedělá méně znepokojivým.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás