Opravdu Petr Fiala neví, co se děje, když za největší nebezpečí označuje „levicový populismus“?

Pouhých sedmnáct procent oprávněných voličů se zúčastnilo druhého kola senátních voleb. Hnutí ANO dlouhé roky nevyhovovala logika těchto voleb vyplývající z mizerného zájmu voličů a dvoukolového systému, kdy se ve druhém kole často volilo proti ANO. Voliči ANO pak nepovažovali tyto volby za tak důležité a hnutí samo nenabízelo dostatečně atraktivní osobnosti, aby je přilákalo v dostatečném množství. Že se podařilo toto prokletí babišovcům zlomit, může být podstatnější než několik nových senátorů. Schopnost mobilizovat proti vládě viditelně vzrostla.

Je otázka, proč Fiala není schopný pojmenovat nebezpečí pravicového autoritářství.

Přesto Petr Fiala volby prohlásil za úspěšné. Volí se jen třetina osazenstva, a tak většina v Senátu zůstala koaličním stranám. Díky tomu se mohl Fiala prohlásit za vítěze. Naopak za poražené a své největší nepřátele prohlásil Fiala „levicové populisty“. To má být nejspíš kódové označení pro Andreje Babiše, který v roce 2021 společně s Fialovou ODS zrušil superhrubou mzdu a dostal veřejné rozpočty pod tlak. Proti levicovému populismu tedy bojoval Fiala po boku Babiše. Je otázka, proč Fiala není schopný pojmenovat nebezpečí pravicového autoritářství. Jemu blízká média, především pak Forum 24, se toho nebojí a o orbánismu jako nebezpečí pro demokracii otevřeně píšou a v tomto kontextu vnímají i Andreje Babiše.

Párty Miloš

Vedle Viktora Orbána, Roberta Fica a Andreje Babiše se na oslavě osmdesátin bývalého prezidenta Miloše Zemana tento víkend objevil také právník a předseda PRO Jindřich Rajchl. Část české politické elity, která otevřeně sympatizuje s Viktorem Orbánem, považuje Rajchla za svého. Jindřich Rajchl začal politickou kariéru jako hlasitý bojovník proti covidismu, z čehož se rychle přeorientoval na boj proti české podpoře pro Ukrajinu, proti přijímání ukrajinských uprchlíků. Jeho akce končily taky skandováním „Čechy, Čechům!“. 

V sousedním Rakousku vyhrál volby politický spojenec Andreje Babiše, ultrapravicová strana FPÖ. Nejde o žádné populistické rychlokvašky nebo marketingové produkty, ale o stranu, která vznikla už v padesátých letech pro někdejší regulérní nácky. V Rakousku už byla několikrát dokonce ve vládě, vyhrát volby se jí ale podařilo poprvé. V programu strany je mimo jiné konec protiruských sankcí, boj proti migraci a Green Dealu. To by snad za levicový populismus neoznačil ani Fiala, ale kdo ví.

Večírky jako ten u Zemana, nová spojenectví, jako jsou Patrioti pro Evropu, politická vítězství AFD a FPÖ i Ficovo tažení proti dotovanému umění, veřejnoprávním médiím a podpoře Ukrajiny víc než jednoznačně ukazují, že nebezpečí těchto dní opravdu neleží v levicovém populismu. Ať se pod tímto termínem skrývají vyšší minimální mzdy, dostupná lékařská péče nebo vyšší daně pro bohaté, nic takového České republice v nejbližších letech nehrozí. Ví to všichni včetně premiéra, který se ale pořád tváří, že je to jinak.  

Fialovy děti

Petr Fiala odvolal Ivana Bartoše po telefonu. I když následně několikrát vysvětloval, že se s ním osobně setkal předtím i potom a tím pádem odvolání po telefonu nebylo projevem podrazáctví, ale naopak charakteru, Bartoš to jako křivárnu pochopil. Řada významných členů ODS pak o Pirátech začala prohlašovat, že jsou děti. K tomu se přidali i komentátoři, další politici a nakonec tak o nich mluví i sám Fiala. O Michálkovi, Bartošovi a Pirátech mluvil v diskusním pořadu na CNN Prima News jako zhrzený otec a dovolával se přitom stále platné koaliční smlouvy.

Petr Fiala se ve vlastní straně už netěší neotřesitelné pozici, na kterou byl několik let zvyklý. Převzal stranu na sedmi procentech a po pár letech ji z pozice vítěze voleb dovedl do vlády. Tato vítězná vlna je ale pryč. S ní, zdá se, odchází také otevřenost směrem k liberálnějším stranám a proudům. SPOLU vždycky mělo nedořešený vztah k ekologii nebo právům LGBTQ, v případě uprchlíků si na západního liberála nehrál nikdo. A stačí se podívat na nově zvolené senátorstvo za koaliční strany. Miroslav Bárta za STAN a KDU-ČSL, Zdeněk Hraba za ODS a Vladimíra Ludková za ODS s podporou KDU-ČSL se rozhodně nebojí varovat před koncem Evropy způsobeném uprchlíky, ekologií nebo štědřejším sociálním systémem. 

Pravicová politika se dá dělat ještě jinak. Třeba otevřeným šlapáním po slabších. K tomu se můžou Piráti náramně hodit. Andrej Babiš si v roce 2021 vybral jako cíl kampaně právě Piráty a Ivana Bartoše. Rétoriku o „zelených šílencích“ a „udavačích“ už nikdy neopustil. I ODS se může hodit vozit se po neschopných, příliš proevropských, příliš liberálních, příliš klimatických, sociálních, lidskoprávních a dalších Pirátech. V očích tvrdých pravičáků Pirátům nepomůže ani to, že tři roky sekundovali v asociální vládě vedené ODS. Domácí pravice bude ale ve volbách příští rok soutěžit o přízeň především s hnutím ANO Andreje Babiše a to si servítky brát nebude. Útok na Piráty bude součástí povinné výbavy. ODS ani v rámci SPOLU nebude chtít být tím, kdo hájí slabší, neziskovky, Brusel nebo jakoukoliv jinou odchylku. Na co si naopak žádná koaliční strana nebude nechat chtít sáhnout, je podpora Ukrajiny. I z tohoto úhlu dává smysl snaha ponechat si ve vládě Jana Lipavského.   

Politická budoucnost Petra Fialy a jeho nejbližších spojenců ve straně stojí a padá se schopností ODS vytvořit vládní koalici bez Andreje Babiše. O tom celkem není pochyb. Ale i Fiala může chtít vést spíš pravicovou kampaň a snažit se porazit hnutí ANO jako příliš sociální, málo protržní, příliš nezodpovědné a příliš ohleduplné vůči chudším. Svou roli v tom bude hrát i obava ze spolupráce s KSČM. Každopádně to teď vypadá, že Fiala bude chtít volby s ANO prohrát zprava.