Tisíce lidí se v Tel Avivu zúčastnily mírového shromáždění. Izraelská levice se probouzí z paralýzy

Víc než padesát izraelských a palestinských organizací stojí za největším izraelským mírovým shromážděním za poslední desetiletí. Jejich cílem je nastartovat mírový proces zdola.

Saša Uhlová
Maoz Inon a Azíz Abú Sára. Foto Uri Levy, publikováno se souhlasem autora

Maoz Inon a Azíz Abú Sára tvoří nepravděpodobnou dvojici. Devětačtyřicetiletý Inon je izraelský podnikatel v oblasti cestovního ruchu a zakladatel společnosti Abraham Hostels, který během útoku vedeného Hamásem 7. října 2023 přišel o oba rodiče, kteří žili v kibucu Netiv ha-Asara. O pět let mladší Azíz Abú Sára je palestinský mírový aktivista, novinář a podnikatel v cestovním ruchu, který založil společnost MEJDI Tours a jemuž bylo devět let, když byl jeho starší bratr Tajsír zatčen a téměř rok vězněn. Krátce po propuštění Taiseer zemřel na vnitřní zranění, která utrpěl při mučení ve vězení.

Válka není přírodní zákon, je to lidská volba. Můžete se rozhodnout jinak a začít uzavírat mír. Všechny války nás zavedly do propasti.

Oba muži se setkali poté, co Azíz Abú Sára napsal Inonovi ve dnech po 7. říjnu dopis, v němž mu vyjádřil soustrast. Od té doby vedou osobní i veřejnou kampaň proti pomstě a za usmíření. Vystupovali v rozhovorech pro média, vedli otevřený rozhovor na konferenci TED, setkali se s diplomaty a nedávno i s papežem. Tito dva muži jsou symbolem spolupráce, která v Izraeli probíhá na mnoha úrovních a která vyústila v pondělí ve velké mírové shromáždění. V rozhovoru pro časopis +972 hovořili Inon a Abú Sára o novém mírovém procesu, který prosazují, a o tom, jak chtějí přesvědčit Izraelce a Palestince, aby se k němu připojili.

Válka není přírodní zákon

Aktivity obou mužů, kteří začali spolupracovat s celou řadou izraelských a palestinských organizací, vyústily v největší formální levicové setkání „Nastal čas na mír“, které proběhlo 1. července v Tel Avivu v hale Menora Mivtachim, která má kapacitu přes deset tisíc míst. Hala byla na pohled téměř plná. Setkání se zúčastnily delegace zastupující rozsáhlé skupiny izraelské a palestinské společnosti. Vystoupili na něm aktivisté, umělci, politici a intelektuálové i představitelé tří náboženství.

Přes padesát izraelských, palestinských, smíšených, sekulárních i náboženských organizací z periferie i z centra se spojilo, aby vyzvaly k ukončení války, návratu unesených a k budování toho, co nastane „den po skončení konfliktu“, tedy dohody, která oběma národům zaručí bezpečný život. Šlo o organizace jako Israeli-Palestinian Bereaved Families for Peace, Combatants for Peace, Breaking the Silence, Peace Now, Standing Together, Mothers’ Cry, Ir Amim, Rabbis for Human Rights, Mothers Against Violence a další.  Kromě organizací, které volají po míru, se zúčastnily osobnosti veřejného a kulturního života spolu s pozůstalými, kteří 7. října ztratili své příbuzné.

V rozhovoru pro +972 zmiňoval Maoz Inon báseň Pomsta palestinského básníka a spisovatele Tahy Muhammada Alího. Sám Muhammad Alí na shromáždění promluvil také a ptal se, zda Hamás věděl, jakou strašnou cenu zaplatí Palestinci za útok 7. října (na záznamu v 1:26:48). Vystoupila i řada umělců: izraelská zpěvačka Noa (Achinoam Nini) spolu s palestinskou zpěvačkou Núr Darwíš, izraelsko-palestinské duo rapperů Dugri, izraelsko-kanadská zpěvačka Jael Deckelbaum a palestinská zpěvačka a hudebnice Liján Chawíla nebo palestinská rapperka Safá Hathút.

Promluvil zde i světoznámý historik Juval Noach Harari (Yuval Noah Harari), jeden z iniciátorů akce, jehož knihy jsou přeložené i do češtiny. „Každá strana si myslí, že prostor patří pouze jí. Že druhý národ zde nemá právo na existenci. Pokus eliminovat celé národy vede k začarovanému kruhu krve a hrůzy a situace se neustále zhoršuje. Nikdy není pozdě to napravit. Válka není přírodní zákon, je to lidská volba. Můžete se rozhodnout jinak a začít uzavírat mír. Všechny války nás zavedly do propasti. Je čas dát míru další šanci,“ řekl Harari. Řečníci ve svých projevech také zdůrazňovali, že není bezpečí bez míru a stejně tak bez rovnosti, která musí být základem budoucího uspořádání.

Učinit rozhodnutí

„Myslím, že ta strašná krize po 7. říjnu vyostřila u mnohých Izraelců vědomí, že je třeba učinit rozhodnutí, a pokud toto rozhodnutí neučiníme my sami, bude učiněno za nás. A už jsme viděli, kam nás to dovedlo,“ uvedla Mika Almog, umělecká ředitelka akce a vnučka Šimona Perese v rozhovoru, který vyšel před pondělním shromážděním ve víkendové příloze nejčtenějšího izraelského deníku Jediot Achronot.

Na dotaz, o jaké rozhodnutí se jedná, upřesnila Almog, že je potřeba vybrat si mezi dvěma možnostmi. „Mezi společností, která se smířila se lživou myšlenkou, že život postavený na zkáze je nezbytný a že budeme muset takhle žít navždy, že izraelsko-palestinský konflikt je jiný než všechny ostatní konflikty světa, protože je neřešitelný, a společností, která považuje za nesmírně arogantní tvrzení, že je něco neřešitelné. Žijeme ve světě, kde padla Berlínská zeď, kde se zhroutil Sovětský svaz a v katolickém Irsku je možné legálně jít na potrat.“

„Myslím, že Izrael dnes směřuje k záhubě, že se nacházíme v momentu, kdy stojíme mezi nadějí na bezpečnou budoucnost a zkázou – a to nemyslím jako obraz nebo metaforu. Francie a Německo spolu 250 let válčily a dnes mezi nimi není státní hranice. Kdybyste ale před osmdesáti lety někomu řekli, že jednou bude jednotná Evropa a hranice mezi státy budou otevřené, mysleli by si o vás, že jste se zbláznili,“ doplnila ji v témže rozhovoru Mia Pundak, dcera Rona Pundaka, izraelského novináře a historika, který sehrál významnou roli při dohodách z Osla.

Jedenapadesátiletá spisovatelka a mírová aktivistka Mia Savir (rovněž dcera izraelského politika aktivního při dohodách z Osla, Uriho Savira) v rozhovoru dodala: „Vše je založeno na iluzi kontroly, kterou si v izraelském mainstreamu pěstujeme už velmi dlouho. Zdá se nám, že můžeme zavírat oči před okupací a před konfliktem, uzavřít mír se Saúdskou Arábií, a bude to v pořádku. A Palestinci budou jen tiše sedět…“

Mediální pokrytí

Kromě zmiňovaných rozhovorů v magazínu +972 a Jediot Achronot nebylo mediální pokrytí připravované akce nijak výrazné. V deníku Ha’arec vyšel článek o demonstracích v USA, které na podporu shromáždění proběhly o víkendu. Tamtéž vyšla v hebrejské mutaci krátká zpráva o tom, že událost proběhla, a rovněž zatím pouze v hebrejské mutaci komentář s titulkem „Mírový tábor se vysvobodil z paralýzy, ve které byl od atentátu na Rabina a od 7. října. Probudili jsme se“.

Kromě toho Maozu Inonovi a Azízi Abú Sárovi, kteří patří mezi iniciátory pondělní akce, zveřejnila Al-Džazíra 20. června komentář, ve kterém napsali: „Dosud jsme byli zvyklí na to, že jsme označováni za ‚naivní‘, protože věříme, že další války, bolest a ztráty nikomu nezajistí bezpečí a svobodu. Naopak generálové a militantní lidé, kteří věří, že ještě jedno kolo násilí a ještě jedna generace truchlících a traumatizovaných lidí nám přinese bezpečnost nebo osvobození, jsou oslavováni jako realisté. Proč po tolika letech opakování tohoto vzorce, který vede jen k eskalaci násilí, smrti a ničení, nejsou právě jeho zastánci označováni za ‚naivní‘ nebo za něco ještě horšího? Chápat, že jedinou cestou ke spravedlnosti a rovnosti je mír, není naivní. Cesta je přímá. Musíme vytvářet naději, i když je těžké ji najít. Musíme zesílit hlasy mírotvorců. Musíme ukázat, že nejsme rozděleni podle národnosti, etnika nebo rasy. Jsou mezi námi ti, kteří věří ve spravedlnost, mír a rovnost, a ti, kteří v ně – zatím – nevěří.“

Saša Uhlová je novinářka, od roku 2017 je redaktorkou Alarmu. Vystudovala romistiku na Karlově univerzitě a v minulosti pracovala jako terénní výzkumnice a učitelka. Ve svých textech se věnuje sociálním tématům a pracovním podmínkám.