Vytváření pochybností o klimatické vědě má za cíl zabránit účinné regulaci fosilního průmyslu, říká sociolog Pecka

Hostem dalšího dílu Kolapsu byl sociolog Vojtěch Pecka, který pro Alarm napsal sérii článků o klimatických dezinformacích.

Foto Alarm / Vojtěch Pecka

Od června minulého roku vycházel na Alarmu unikátní seriál analytických textů Chobotnice klimatických dezinformací od sociologa Vojtěcha Pecky. Série vyjde ve spolupráci nakladatelství Alarm s nakladatelstvím Utopia Libri také v knižní podobě. Vojtěch Pecka se dlouhodobě zaměřuje na to, jak se fosilní průmysl staví ke klimatickým změnám, a také na to, kde se berou a jak se šíří klimatické dezinformace a jak je jejich produkce financovaná.

Odkud se vzala tvá fascinace klimatickými dezinformacemi?

Při psaní disertace jsem se chtěl věnovat vztahu klimatické změny a fosilního průmyslu. Přišlo mi, že je to celkem výzva, vzhledem k potřebě dekarbonizace a tak podobně. U toho jsem si bokem dělal rešerši o tom, co věda ví o klimatických změnách, a pořád jsem narážel na nějaké rozpory. Nebylo to moje téma, ale věděl jsem, že se mluví o tom, že je tu konsensus, že klima se mění kvůli spalování fosilních paliv. Ale přitom jsem v průběhu své rešerše periodicky objevoval naprosto protikladná stanoviska. Až časem mi to začalo dávat smysl, a to až když jsem začal narážet na práce sociálních věd popisující fungování popíračského nebo dezinformačního hnutí. To mě začalo zajímat, provokovalo mě, že v českém diskurzu v určitých kruzích dominuje klimaskepticismus, všechny poučuje, a přitom šíří bludy.

Dá se říct, kde se klimatické dezinformace berou?

V literatuře, která vznikla během posledních patnácti let, je poměrně přesně popsáno, odkud se jednotlivé dezinformace berou a taky kudy a jak se šířily. Jistota, že klimatická změna bude problém, byla v odborné komunitě nejpozději od osmdesátých let. Ještě v osmdesátých letech Exxon přemýšlel, že by se sám transformoval. Nakonec se rozhodli pro něco zcela jiného. Skutečně frustrující pro mě je, že řada vědců financovaných Exxonem dnes říká, že dokázali spočítat, co se bude dít, a dali tak lidstvu šanci se připravit. Firma, která je platila, ale udělala pravý opak toho, co měla.

Kromě zpochybňování vědeckých názorů se popírači zaměřují na aktivismus a občanský nátlak. Bratři Kochové vyvinuli celou metodu, jak toho využívat.

Neutralizace klimatické vědy není zase tak důležitá. Důležité jsou politické implikace. Když budeme pálit fosilní palivo, budeme mít problém. Ten se však dá řešit, a právě to je pro fosilní průmysl problém. Tvorba protivědění je jedna věc, ale s tím by se vědecká obec byla schopná celkem snadno vypořádat. Pro fosilní průmysl je proto důležité vytvářet pochybnosti o klimatické vědě a zabránit regulaci. Jedině tak můžou ochránit svoje podnikání.

Jan Bělíček je literární kritik a novinář. Od konce roku 2019 je šéfredaktorem Alarmu, který v roce 2013 spoluzakládal. Píše o literatuře, kultuře, ale i politice a společnosti. S Pavlem Šplíchalem moderuje podcastu Kolaps a společně s Evou Klíčovou vytvářejí literární podcast TL;DR. | [email protected]

Pavel Šplíchal je spíš ignorant a anarchista než sociolog. Ale právě sociologii kdysi vystudoval, v Alarmu je od roku 2013. Píše o politice, ultrapravici, chudobě, nerovnostech a dalších tématech. Dřív se pokoušel to dělat vtipně, ale už to vzdal. Spolu s Janem Bělíčkem moderuje podcast Kolaps.