Slaný se zbavuje jediné městské ubytovny

Město Slaný se zbavuje jediné městské ubytovny pro sociálně znevýhodněné. Podle starosty má jiné investiční priority.

Pavel Šplíchal

Kousek od centra Slaného, asi deset minut pěšky od nákupní zóny, stojí ubytovna nazývaná Mexiko. Celý den otevřené dveře dvou vchodů a hlouček lidí před budovou stejně jako na mnoha jiných místech i tady charakterizují „vyloučenou lokalitu“. V Mexiku bydlí už víc než dvacet let Romové a je jediným městem provozovaným zařízením tohoto typu. Ubytovna má ve městě špatnou pověst a svým způsobem slouží jako odkladiště sociálně slabých. Před pár lety se mluvilo o Mexiku jako o bydlení pro neplatiče. Přesto podle sociálních pracovníků funguje bezproblémově a lidi, kteří v Mexiku bydlí, jsou zde v rámci možností spokojení, tedy nechtějí se odsud stěhovat s rizikem, že skončí na ulici. V domě se třemi vchody žije přibližně padesát lidi, dva místní jsou zároveň zaměstnaní jako správci.

„Když řeknu, že jsem Romka z Mexika, tak kam mě vezmou?“ vyslovuje místní obyvatelka otázku, kterou položila i starostovi.

Naproti Mexiku, přes nepříliš frekventovanou silnici, stojí dva čtyřpatrové domy. Ty nedávno koupil developer, zrekonstruoval je a podle informací na stránkách realitní agentury by brzy měl být zahájen pronájem bytů. Lokalita je díky silnici dobře dostupná a ze Slaného se dá dojíždět do Prahy, kde pracuje asi třetina místních. Další rozšíření investičního portfolia se tak nabízí samo sebou – městská ubytovna je vzdálená jen pár desítek metrů od dvojice zrekonstruovaných bytových domů. Přestože město nemá žádné podobné zařízení pro sociálně znevýhodněné, městská rada už návrh prodeje schválila a ve středu 14. března o něm bude hlasovat zastupitelstvo. Proti se postavil jediný radní – Pavel Bartoníček z uskupení Občané města Slaného. Město podle něj nemá promyšleno, kam půjdou lidé, kteří dnes v Mexiku bydlí. Prodej domu podle něj dává smysl především z pohledu investora, z pohledu města už podstatně méně. Bartoníček zmiňuje i negativní sociální dopad na místní Romy: „Podívejte, já jsem pravičák, a myslím si, že by se měli podporovat jen ti, kteří se snaží. S lidmi na Mexiku ale nejsou žádné problémy, snaží se, a my bychom je jako město tím prodejem poslali na úplné dno.“

Výhodný prodej

Hlavní devízou pro město Slaný má být fakt, že by investor budovu zrekonstruoval a město by se zbavilo nákladů spojených s jejím provozem. V návrhu na odporodej se píše, že náklady na rekonstrukci by činily 17 milionů korun. Samotné provozování ubytovny pak město od roku 2012 vyšlo na tři miliony korun. Pokud by se dům prodal, město by „zadarmo“ získalo rekonstrukci domu, který je momentálně ve špatném stavu, a zbavilo by se finanční zátěže za průběžné opravy. Za odprodej by navíc získalo 8,4 milionu korun. Starosta Slaného Martin Hrabánek (ODS) proto vidí prodej jako pro město výhodný.  „Kvůli tomu, že prioritou byly vždy jiné investiční akce, například nutná intenzifikace čistírny odpadních vod, docházelo a stále dochází k postupnému zhoršení technického stavu, až byla třetí sekce ubytovny úplně uzavřena. Město Slaný se na rekonstrukci pokoušelo získat dotace. Za tím účelem si nechalo v roce 2015 vypracovat projektovou dokumentaci, díky které víme, že náklady na rekonstrukci jsou minimálně 17 milionů. Během téhož roku došlo k vypsání dotačního titulu, do kterého se ovšem nebylo možné s naší ubytovnou přihlásit. EU podporuje rekonstrukci jen menších ubytoven, než je ta naše. Takže možnost získat dotaci nebyla možná,“ vysvětluje svoje rozhodnutí. „Při rozhodování o prodeji je třeba si uvědomit, že kapacita ubytovny není naplněná. Pryč jsou doby, kdy byl o ubytování velký zájem. Z 25 bytových jednotek je obsazeno 19,“ doplňuje starosta.

Podle sociálního pracovníka z nedalekého Kladna Filipa Kruncla je ale ztrátovost ubytovny chybou města. Nájmy, placené z doplatků na bydlení a v hmotné nouzi, by mohlo město zvýšit tak, aby náklady na opravy a údržbu budovy pokryly. Logika státních dotací na bydlení by tím nebyla podle Kruncla porušena. „Státní peníze by zůstaly městu, a tak to má být, je to lepší, než když si je privatizuje soukromník, který je do ubytování zpátky neinvestuje,“ myslí si Kruncl. Ani technický stav není tak katastrofický, jak je vylíčeno v materiálech pro zastupitelstvo – na tom se shodují Kruncl i Bartoníček, který se se situací na místě seznámil.  I starosta Hrabánek minulý týden Mexiko osobně navštívil a místním slíbil, že je nový majitel nevystěhuje. Podle Bartoníčka jsou ale záruky na straně možného budoucího majitele nedostatečné. V návrhu kupní smlouvy je navržena smluvní pokuta sto padesát tisíc korun za domácnost, která by z Mexika byla vystěhována. „Když si vezmete, jaké jsou ceny bytů, tak sto padesát tisíc pro investora není skoro nic,“ říká k tomu Bartoníček.

Kam jít

Možností, kam jít, mají současní obyvatelé Mexika opravdu málo. Ve Slaném jsou ještě dvě další ubytovny, ale ty jsou provozovány soukromníky. Ubytovna Luka a byty v Trpoměchách mezi obyvateli Mexika způsobují paniku: „K soukromníkovi ne!“ křičí žena, po pouhém položení dotazu, kam by v případě zavření Mexika šla. „Raději půjdu bydlet do lesa, vezmeme matrace a půjdeme tam spát!“ prohlašuje. „Když řeknu, že jsem Romka z Mexika, tak kam mě vezmou?“ vyslovuje jiná místní obyvatelka otázku, kterou položila i radnímu Bartoníčkovi a starostovi Hrabánkovi.

„Vzhledem k jejich výši (nákladů na provoz ubytovny – pozn. red.), počtu ubytovaných a množství důležitých investic a oprav ve Slaném, sám za sebe musím říct, že rekonstrukce ubytovny za městské peníze není mou prioritou,“ říká ale jednoznačně starosta. Slaný přitom zdaleka není jediné město, kde se radnice zbavují městských ubytoven. Podle Víta Lesáka z Platformy pro sociální bydlení navíc hrozí, že ve chvíli, kdy se Mexiko prodá a budou se uzavírat nové smlouvy, nájemníci přijdou o nárok na podporu na bydlení. S tím souhlasí i Matěj Hon z téže organizace – lokace je totiž v tzv. nedoplatkové zóně, tedy v „oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“, což umožňuje Úřadu práce odebrat nájemníkům nárok na doplatky na bydlení. To by jen dál zhoršilo jejich situaci a zvýšilo jejich zranitelnost, přičemž není dopředu jasné, jak by na takovou situaci zareagovalo město. „To, že se soukromník postupně zbaví sociálně slabších nájemníků, i když napřed tvrdí něco jiného, je takřka pravidlo,“ říká Vít Lesák.

Autor je redaktor Alarmu.

 

Pavel Šplíchal je spíš ignorant a anarchista než sociolog. Ale právě sociologii kdysi vystudoval, v Alarmu je od roku 2013. Píše o politice, ultrapravici, chudobě, nerovnostech a dalších tématech. Dřív se pokoušel to dělat vtipně, ale už to vzdal. Spolu s Janem Bělíčkem moderuje podcast Kolaps.