České vysoké školy byly nuceny začít vyučovat distančně. Co se na jaře jevilo jako provizorium, nyní patrně bude hlavní vzdělávací formou. Jaká je tradice distanční výuky a je možné mluvit o příležitosti pro demokratizaci vzdělávání?
Veřejné vzdělávání by mělo mít vyšší ambice než jen pomáhat k produkci soukromých zisků.
Už druhá odborná škola v Česku chce připravovat pracovníky pro fastfoody.
Rasismus a diskriminace jsou hluboko zakořeněny ve většině institucí. Na Západě i u nás. Debaty o dekolonizaci, které kriticky reflektují zaběhlé rámce našeho přemýšlení, je proto nutné brát vážně.
Novela, podle které by měly jesle úplně nahradit dětské skupiny, nás vrací do pedagogického pravěku. Budou na vzdělávání dětí opět dohlížet zdravotníci?
Snaha nachytat ministryni financí na tom, že nedokáže plynně mluvit anglicky, působí bulvárně. Slabiny Aleny Schillerové jsou jinde než v její neznalosti jazyků.
Organizace ROMEA dlouhodobě podporuje romské studenty z chudých rodin. Nyní spouští novou kampaň a snaží se reagovat i na to, že studentům chybí notebooky, což jim brání ve vzdělávání na dálku.
Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček navrhl poslat vysokoškoláky na pole. Chybou jeho plánu je jen to, že jim to nemůže nařídit.
Učitelé mediální výchovy se musí bránit proti obviněním, že ve školách dělají politickou kampaň. Je načase si říct, co doopravdy mediální výchova je, a co rozhodně není.
Náročná maturita sloužila socialistickému režimu jako způsob, jak si vytvořit úzkou a loajální vysokoškolsky vzdělanou elitu. V současném světě má ale vzdělávání plnit úplně jinou funkci.
Kniha Boba Kartouse No Future přináší odpověď na otázku, proč u nás snaha o školskou reformu naráží na absolutní neúspěch.
Kdekdo dnes tvrdí, že humanitní vzdělání a mytické příběhy jsou protipólem praktického života. Jenže opak je pravdou. Ukazuje se to mimo jiné i na českém porevolučním vývoji.
Nedávno vzniklá iniciativa Za knihovny! řeší podfinancování knihovnických profesí, unikátní síť českých knihoven i sociální a ekologický rozměr vlastní práce.
Projekt Abeceda peněz, který běží na některých základních školách, učí děti, že peníze se nemusí vracet. A hlavně, že Česká spořitelna je skvělá.
Začátek školního roku je jedním z okamžiků, které jsou pro lidi s nižšími příjmy rizikové.
Jak vypadá všední den deváťačky ve spárech českého „kulturního dědictví“?
Najít správnou rovnováhu mezi strašením a vysvětlováním nemusí být snadné. Podle expertů pomůže i upřímnost.
Počet dětí, které dokončí základní a střední vzdělání, se snižuje. A co je horší: většina neúspěšných pochází ze sociálně slabších rodin a chudších regionů.
Skandál Varsity Blues nám ukazuje, na jakých základech stojí myšlenka meritokracie. Připomíná totiž afirmativní akci pro ty nejbohatší.
Jak to, že velká část naší společnosti tvrdí, že stres v českých školách je příprava dětí na „realitu života“?
Problém segregace dětí podle socioekonomického statusu začíná ještě mnohem dřív než při přechodu na víceletá gymnázia.
Asociace krajů ČR chce vytvořit z žáků levnou pracovní sílu na pár let, dokud ji montovny potřebují.
České školství stojí na třech základních kamenech: autoritě, kázni a pokoře. Jen tak dál!
Prezident Hospodářské komory by byl nejraději, kdyby z dětí v Česku rostla levná pracovní síla. Samozřejmě jen z těch méně privilegovaných.
Klimatická změna je těžkým a kontroverzním tématem nejen pro dospělé, ale i pro děti. Přesto je třeba inspirovat je k tomu, aby měnily svět.
České školství připomíná Dantovu Božskou komedii s Peklem, Očistcem a Rájem. Hlavní je kázeň a pokora, kreativitu tu nehledejte.
Češi se domnívají, že přístup ke vzdělání závisí jen na schopnostech a motivaci. A mají pravdu – třebaže jen z půlky.
Navrhovaný systém „cut-off skóru“ v českém školství bude mít za výsledek prohloubení už tak dost katastrofálních příkopů mezi kvalitním a nekvalitním vzděláváním.
Přinášíme rozhovor s Michalem Krylem z Nové školy o dětských migrantech v Česku a jejich vzdělávání.
Zpráva OECD ke stavu vzdělávacích systémů ukazuje, že vzděláním pohrdáme a sami pod sebou si podřezáváme větev.