výtvarné umění Archives – Strana 2 z 4 – Deník Alarm

S úspěšnou malířkou a letošní laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého o vlastních cestách k feminismu, radosti z malby, překonávání mistrovského modelu i důležitosti sdílených zkušeností.

Řada antifašistických umělců musela opustit Československo po zabrání velké části území nacistickým Německem. Jejich cesty i osudy byly plné útrap. Přesto je čekal lepší život než ty, kteří zůstali.

Po mnichovských událostech a záboru československého pohraničí se tématem číslo jedna stává nejen uprchlická krize, ale také postupná fašizace druhé republiky. Obojí proniklo i do českého výtvarného umění.

Další díl pořadu Antifascist Art ukazuje, že angažovanému antifašistickému umění se ve třicátých letech nevyhýbali ani surrealisté, kteří pracovali s podvědomím.

Protesty berlínské kulturní obce se snaží upozornit na neúměrnou podporu privátní Kunsthalle z veřejných zdrojů a na napojení některých jejích představitelů na ruské oligarchy.

Dění na půdě výtvarných škol, změny v politice, společenská hnutí nebo artwashing – to vše a mnoho dalšího ovlivňuje podle našich respondentů podobu současného výtvarného umění.

Rektorku Mariu Topolčanskou ve středu zvolil tajnou volbou akademický senát.

S kurátorkou, publicistkou a spoluzakladatelkou umělecké Feministické instituce jsme mluvily o udržitelnosti v umění, pečujícím prostředí, přehlcenosti v uměleckém provozu i podobách úspěchu.

Hosty dalšího Popu byli dva z pěti laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého – autorka filmu Hair Flip a dekonstruktér narativů, který vystavil sedmou epizodu svého seriálu o společenském vzestupu celeru.

V komentovaném rozhovoru s jedním z letošních laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého Robertem Gabrisem jsme se zaměřili na možnosti dekolonizace etnografických muzeí a problémy marginalizovaných sociálních skupin.

Pražská fotografka Tereza Bonaventurová, kterou dlouhodobě zajímá téma overturismu, se letos na prázdniny vypravila do pražských Ďáblic. Přemýšlela tu o podstatě dovolené.

V pražské Národní galerii probíhá velká výstava Toyen: Snící rebelka. S kunsthistoričkou Barborou Bartůňkovou jsme mluvili o antifašismu, levicových postojích i genderové identitě této slavné avantgardní umělkyně.

V okruhu pražské Akademie výtvarných umění a na ni napojené umělecké scény vznikají nejen vizuální, ale také hudební projekty. Přetiskujeme hudební reportáž, která vyšla v kulturním čtrnáctideníku A2.

Z nového čísla časopisu A2, věnovaného dopadům koronavirové krize na výstavní a muzejní provoz, publikujeme rozhovor s provozovatelem pražské galerie Svit.

Německý umělecký kolektiv ukradl z aktuální výstavy v Oberhausenu artefakt slavného konceptuálního umělce Josepha Beuyse a „nebyrokraticky ho převezli“ do Tanzánie.

Představa, že lze známkovat výtvarnou výchovu tak, aby to mělo smysl, pomíjí umělecké vnímání dětí a dusí jejich touhu vyjadřovat se prostřednictvím tvorby. 

V Praze byl koncem července zahájen první ročník nového bienále Ve věci umění s titulem Pojď blíž. Přehlídka vyzývá k vystoupení ze sociálních bublin a klade si otázku, na jakých principech by mohly fungovat umělecké instituce. 

Klimatická změna se stala i pro český umělecký svět palčivým tématem. Otázka, jak přetavit v realitu touhu stát se inspirací kolektivního úsilí, je tak naléhavější než kdy jindy.

Co hýbalo uměleckou scénou v roce 2019? Přečtěte si odpovědi umělkyň, teoretiček, kurátorek a jejich mužských protějšků.  

Aktuální téma špinavých peněz v umění otevírá obecnější otázku financování uměleckého provozu. S tím souvisí i role, jakou má – nebo by mělo mít – umění ve společnosti.

V souvislosti s protestem při otevření galerie Telegraph šéfa exekutorského úřadu v Přerově Roberta Runtáka jsme se zeptali několika osobností umělecké scény na jejich názor na financování umění.

Investice do umění je nejen zajímavou finanční spekulací. Umění totiž také umožňuje stvrdit moc peněz v současné společnosti.

S bývalou vedoucí kurátorkou Brooklynského muzea a expředsedkyní Společnosti Jindřicha Chalupeckého, teoretičkou umění Charlottou Kotíkovou jsme hovořili o jejím odchodu z Československa, cejchu Masarykovy pravnučky a podobnostech mezi USA a ČR.

Brazilským prezidentem se stal fašista. Obnoví se v Latinské Americe tradice Arpilleras, tapisérií subverzivně znázorňujících útlak a zločiny nedemokratického režimu?

Obraz vydražený za více než milion liber se po úderu kladívka změnil v cáry. Vzrostla tím jeho cena?

Zakladatelka radikálně feministické organizace Femen Oksana Šačko pravděpodobně spáchala ve svém pařížském bytě sebevraždu. Její boj si zaslouží připomenutí. 

Proč je v pořádku, když galerie nechá odstranit dílo váženého mistra zobrazující nahá ženská těla.

Londýnská výstava připomíná sté výročí Říjnové revoluce v jednom z nejprestižnějších výstavních prostorů.

V Galerii Akademie výtvarného umění probíhá výstava romských umělců a umělkyň zaměřená na problematiku segregace Romů v české společnosti.

Ve světě umění sílí kritika uměleckých soutěží. Umělkyně nominované na Cenu Národní galerie kritizují dění uvnitř nejprestižnějšího německého uměleckého ocenění.