Práce | 2. stránka | Deník Alarm

Na uprchlíky v Česku číhají nástrahy nelegální práce, pochybných agentur i vykořisťování, ale také jazyková bariéra či chybějící péče. Jak se s tím utkat, vysvětluje právnička a odborářka Šárka Homfray.

O práci i nedostatku píše antropolog James Suzman ve své knize s názvem Práce: Dějiny toho, jak trávíme čas. Rekonstruuje v ní proměňující se postoj lidstva k práci.

Firma Tomáše Čupra Rohlik.cz sice expanduje do zahraničí, na domácích pracovnících však šetří. Všímá si toho rakouský deník Der Standard.

Jak zlepšit pracovní podmínky kurýrů a kurýrek bez přílišného zasahování do svobody podnikání „gig“ společností? Jako poučný příklad může posloužit Kalifornie.

Kauza nového systému odměňování kurýrů ve firmě Rohlík otevřela otázku, kam mohou lidé, kteří by rádi uživili rodinu, a neudřeli se k smrti, odejít.

Nový ceník odměňování kurýrů Rohlíku rozhořčil nejen kurýry, ale i zákazníky firmy. Rohlík přitom i díky pandemii covidu zdvojnásobil své tržby.

Nastupující vláda Petra Fialy má ještě menší zastoupení žen než ta Babišova. Podaří se jí alespoň narovnat nespravedlivé podmínky v oblasti práce a péče?

Nemakání a sdílení, před kterým straší český premiér, má řadu pozitivních funkcí – od intelektuálního seberozvoje až po vyjádření protestu proti konzumní společnosti.

Z 16. čísla čtrnáctideníku A2 věnovaného tématu gig economy publikujeme text, který se zaměřuje na to, jak mohou odbory a úpravy legislativy přispět k ochraně práv pracovníků v sektoru zakázkové ekonomiky.

Kontroly Jany Maláčové a Matěje Stropnického narážejí na velký odpor řady novinářů i liberální pravicové veřejnosti. Otázka ale spíš zní, zda vůbec mohou něco zjistit.

Z kontrol Státního úřadu inspekce práce, na jehož činnost se v posledních dnech zaměřila pozornost médií, vyplývá, že zaměstnavatelé velmi často porušují zákoník práce.

O zakázkovém kapitalismu, negativních i pozitivních změnách na pracovním trhu a budoucnosti lidské práce jsme si v Kolapsu povídali s výzkumníkem Evropského odborového institutu ETUI Janem Drahokoupilem.

Islandská vláda a radnice hlavního města Reykjavík po dlouhodobé kampani odborů spustila velký experiment se zavedením čtyřdenního pracovního týdne. Výsledky jsou až nebezpečně pozitivní.

Hrozí, že pandemie dále prohloubí nerovnosti mezi pohlavími a potvrdí ženský úděl neplacené práce – tedy minimálně v případě, že vůči tomuto trendu zůstaneme pasivní.

Ve videoposelství, které papež František připravil pro každoroční Mezinárodní konferenci práce, označil odbory za „prorocké“, varoval před nacionalismem a zastal se práv migrantů.

Adil Belakdim zemřel před oblastním sídlem společnosti Lidl Italia, když do protestujících odborářů najel kamion, který řídil 25letý italský řidič. Nejedná se o ojedinělý případ násilí proti členům odborů.

Takzvanou zakázkovou ekonomiku si spojujeme především s různými donáškovými službami. Skutečné ohrožení pracovních vztahů se však skrývá spíše v téměř neviditelném fenoménu mikropráce.

Až dva biliony eur míří ročně v Evropské unii do veřejných zakázek. Tlak na nejnižší cenu při rozhodování o zakázkách má negativní vliv na pracovní podmínky i na celou společnost. To je potřeba změnit.

Odkud čerpají firmy jako Uber a Lyft inspiraci pro svůj obchodní model? A může měnící se kurz ve Washingtonu přinést odklon od „slepičí strategie“ mnoha současných společností?

Práce přes aplikace se stala ve městech během pandemie hitem. Jak do budoucna může rozvoj platforem ovlivnit podobu trhu práce?

Úřady práce v ČR trestají uchazeče o zaměstnání vyřazením z evidence i za jedno pochybení. Nejvyšší správní soud se minulý týden zastal ženy, která zmeškala dohodnutou schůzku. 

Virální tiktoková videa komika Scotta Seisse vycházejí z jeho zkušeností s prací v populárním řetězci Ikea.

Čeští zaměstnanci pracují většinově na smlouvy na dobu neurčitou s plným úvazkem a v časovém srovnání se neukazuje, že by tato stabilní forma zaměstnání byla v ohrožení.

Itálie řeší problém absentérů, kteří nechodí do práce, ale pobírají mzdu. Nejdéle absentující zaměstnanec dokázal do práce nechodit patnáct let.

Poslanec za ANO Pavel Juříček chce prosadit, aby lidé mohli pracovat v některých případech až šestnáct hodin denně. Ve svém návrhu operuje dobrovolností takové práce, ta je ovšem zcela iluzorní. 

Rozhodnutí čínského soudu rozvířilo debatu o hodnotě ženské domácí práce. Soud muži nařídil, aby své bývalé ženě zaplatil kompenzaci v hodnotě téměř 170 tisíc korun.

Testování by se měly účastnit až dvě stovky společností, jejichž zaměstnanci budou mít kratší pracovní dobu, ale nesníží se jim mzdy.

Jak se koronavirový rok promítl do oblasti kultury a umění? Jak hledat společné zájmy v zájmově roztříštěné kulturní obci? Jak proměnit čekání v akci?

Částečný lék na problémy spojené s izolací lidí nakažených covidem by mohly přinést vyšší standardy pracovních podmínek, které se snaží prosazovat ministryně práce a sociálních věcí.

Zveřejněná data o počtech nakažených podle povolání ukazují, že se virus nejvíce šíří v průmyslové výrobě, školách nebo sociálních zařízeních.