imigrační politika | 2. stránka | Deník Alarm

Rakousko se vyrovnává s výrazným úspěchem krajně pravicového politika, tentokrát v prvním kole prezidentské volby.

Vlády se domnívají, že mají mandát k pseudořešením migrační krize a k sebevraždě evropské budoucnosti. Nemají.

Ačkoliv to z českých novin nejspíš nevyčtete, Angela Merkelová nedělní zemské volby ustála. Debaklem jsou naopak pro německou levici.

Šéf think tanku Evropské hodnoty Jakub Janda přichází s řešením migrační krize. Jeho návrhy však nesou neokoloniální rysy.

Pár tisícovek lidí v Praze demonstrovalo proti uprchlíkům a „islamizaci Evropy“. Někteří se střetli se svými odpůrci.

Víkendový sjezd nakonec opravdu vynesl do čela Strany zelených její nejvýraznější tvář – Matěje Stropnického. Stálo to však překvapivě mnoho úsilí.

Politicky motivovaný útok na lipskou čtvrť Connewitz z minulého týdne je dalším z řady projevů agresivity pravicových extremistů v Německu.

Víkendový sjezd bohem zapomenuté ODS vyslal jasný signál: za naše problémy můžou uprchlíci, Brusel a elektronická evidence tržeb.

Lidové noviny představily Viktora Orbána jako politika evropského formátu a jako naději pro střední Evropu.

Okolo osmdesáti demonstrantů vyrazilo v sobotu 5. prosince do Drahonic s heslem „Žádný člověk není ilegální“.

Na makedonsko-řeckých hranicích se kvůli sílící evropské represi vyostřuje situace pro davy proudících uprchlíků.

Německá autonomní levice se přímými akcemi snaží nalézt řešení problému s ubytováním uprchlíků v Berlíně.

Momentálně nejsledovanější belgická čtvrť má složitou minulost i současnost. Rozhodně si ale nezaslouží pověst líhně džihádistů.

Stovky lidí uvízly na balkánských hranicích poté, co úřady přestaly pouštět přes hranice běžence, kteří nemohou prokázat syrské, afghánské nebo irácké občanství.

Letošní Den boje za svobodu a demokracii ukázal plíživý rozpad české společnosti. Euforii vystřídala atmosféra strachu a nenávisti.

Přetiskujeme prohlášení rektora a děkanů fakult UK k plánovému shromáždění Bloku proti islámu na pražském Albertově.

Kolektiv autonomního sociálního centra Klinika se ve svém prohlášení distancuje od užívání českých státních symbolů při poskytování dobrovolné pomoci lidem na útěku.

S umělecko aktivistickým kolektivem DE-FENCE, jenž vystříhal drátěné srdce v oplocení uprchlického tábora v Drahonicích, jsme hovořili nejen o potřebě solidarity a možnostech přímé akce.

Guerillový umělecký projekt De-fence svou akcí kritizuje českou imigrační politiku a podmínky v detenčních centrech pro uprchlíky.

Mezinárodní instituce kritizují zacházení České republiky s uprchlíky. Proč bychom tuto kritiku neměli zlehčovat?

Zpráva ombudsmanky o podmínkách v detenčním zařízení Bělá pod Bezdězem naplno odkrývá hrůznost české imigrační politiky.

Zveřejňujeme překlad prohlášení Evropské ženské lobby, vydaného u příležitosti mezinárodního dne míru. Nahlíží uprchlickou krizi z genderového hlediska.

Maďarská politická scéna je v otázce migrace o poznání rozpolcenější než česká. Jedním z nejsilnějších kritiků postupu premiéra Orbána vůči imigrantům je levicové opoziční hnutí Együtt.

Ne všichni Maďaři schvalují represe. Podle aktivisty Nové maďarské republiky by odpor proti Orbánovu režimu mohl najít inspiraci v současné uprchlické krizi.

Sociálnědemokratičtí politici nadbíhají xenofobům – v kvótách na uprchlíky, ale i v otázce bydlení pro lidi na okraji společnosti.

Známý maďarský filosof a disident podává zprávu o vlně xenofobie ve středovýchodní Evropě.

Slavoj Žižek analyzuje takzvanou uprchlickou krizi. Kritizuje xenofobní populismus, ale i pokrytectví levicových liberálů. Ani jedno nevede k řešení problému.

Současná debata o přijetí kvót na uprchlíky svědčí o falešném soucitu a neochotě řešit krizi systémově.

V Maďarsku začínají platit nové zákony vztahující se k takzvané uprchlické krizi. Překlápějí silně xenofobní politiku do represivní akce.

V sobotu 12. září prošlo kempem pro uprchlíky v maďarském Röszke deset tisíc lidí. Z místa přinášíme reportáž.