historie Archives – Strana 3 z 8 – Deník Alarm

Nový snímek o Janu Žižkovi nemá smysl poměřovat historickou skutečností. Místo nábožensky zanícených bojovníků nabízí „svobodné“ žoldnéře, kteří spoléhají sami na sebe.

K výročí pražského jara o jeho intelektuálních a politických souvislostech v prostoru někdejší habsburské monarchie.

Nová kniha historika Nicholase Muldera ukazuje, že se systém ekonomických sankcí zrodil ze zkušenosti první světové války. Obava z blokády ovšem zároveň akcelerovala druhou světovou válku.

Letos si připomínáme třicet let od rozpadu Československa. Publikujeme první ze série esejů, které se rozdělení federace věnují.

Nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů opět přispěl do české debaty o tzv. revizionismu. Zcela přitom opomíjí, že revize je nutný princip historického výzkumu.

Atentát na Heydricha se stal motivem několika českých i koprodukčních filmů. Filmová zpracování této historické události ukazují, že se zdaleka nejedná o neproblematický námět. Přetiskujeme text z nového čísla A2.

Podle americké historičky Miry Markham nepředstavovali partyzáni homogenní hnutí napojené na KSČ, ale svébytnou organizaci, která chtěla, aby poválečnou obnovu Československa řídili pouze antifašisté.

Nový seriál České televize Devadesátky a dokument Polosvět ukazují, jak se z paměti malé a specifické skupiny, totiž policistů, stává dominantní způsob vzpomínání na devadesátá léta.

Národní socialisté dokázali ve své době unikátním způsobem propojit českou historickou tradici s pokrokovým myšlením a politickým realismem.

Dělnické protesty proti měnové reformě roku 1953 se neobjevily jen v Plzni. Také v Praze se stávkovalo, ale režimu se podařilo protesty zvládnout bez násilné konfrontace.

Vedli jsme rozhovor s historikem a germanistou Václavem Smyčkou o tom, proč a jak došlo na přelomu 18. a 19. století ke změně v chápání dějepisectví a jak se situace změnila v posledních desetiletích.

V německém prostředí se debata o holokaustu posunula k širším souvislostem výzkumu genocid a masového násilí. Na podobně konstruktivní debaty o stinných stránkách českých dějin si musíme ještě počkat.

V rámci naší crowdfundingové kampaně představujeme témata, kterým se na našem webu nejvíce věnujeme. Jedním z nich je i historie, protože věříme, že psaní o dějinách v souvislostech nám může pomoct pochopit i mnohé problémy současnosti.

Přinášíme rozhovor s historikem Václavem Ramešem, který ve své nové knize rozebírá, jaké podoby privatizace po roce 1989 přicházely v úvahu nebo kde se vzala myšlenka „trhu bez přívlastků“.

Karel Havlíček je dodnes oceňován pro svou kritiku panslavismu a politický realismus. Zároveň ovšem odmítal samostatnost Slováků a českým Židům vzkázal, že se mají vzdát jak svého židovství, tak německého jazyka. Přetiskujeme esej z aktuálního čísla A2.

Z aktuálního čísla A2 vybíráme recenzi nové stálé expozice Národního muzea.  Instalace věnovaná dějinám 20. století vstupuje do diskusí o české kultuře paměti radikálně, ale chybí jí hodnotový rámec.

Podle některých jako první přivezli do Evropy jazz. Afroameričtí vojáci bojující ve francouzské armádě si získali respekt a obdiv starého kontinentu. Doma je ovšem čekala další válka – s rasismem.

Strach západních diplomatů z bolševické revoluce v Londýně nebo v Paříži byl podle britského historika Jonathana Haslama tak velký, že je vedl k nepřímé podpoře nacistických výbojných plánů.

Významný americký historik Ronald G. Suny vysvětluje, proč bychom měli zkoumat myšlenkový svět pachatelů masového násilí, a popisuje své zkušenosti organizátora dialogu mezi arménskými a tureckými historiky.

Jakou roli hrály ženy v počátcích československého komunistického hnutí? Marxismus sice teoreticky počítal s genderovou rovností, ale na úrovni politické praxe KSČ to příliš vidět nebylo. Přetiskujeme text z nového čísla A2.

O založení KSČ, levicových tendencích za první republiky, ale také o zdrojích, z nichž komunistické hnutí u nás vyrůstalo, jsme hovořili s historikem Jakubem Rákosníkem z Ústavu hospodářských a sociálních dějin Univerzity Karlovy.

Kniha Putování za obzor představuje souhrnné a čtenářsky přívětivé zpracování dějin trampingu.

Historik Zdeněk Doskočil ve své knize V žaláři a vyhnanství přináší podrobný pohled na soudní proces se slovenským básníkem v padesátých letech, jeho pobyt ve vězení a následnou rehabilitaci.

Kniha s podtitulem Násilí komunistického režimu vůči undergroundu svým pojetím připomíná raná devadesátá léta. Proti „revizionismu“ bojuje srdnatě, ale s fundovanou historiografií má jen málo společného.

První díl bestselleru Antonia Scuratiho o fašistickém diktátorovi Benitovi Mussolinim popisuje, jak fašismus převzal moc v meziválečné Itálii.

Pařížská komuna byla ustavena zdola jako živelné zřízení. Aktivity komunardů přinesly celou řadu sociálních experimentů, které posunuly lidskou imaginaci.

Rodačku z jihomoravských Vnorov, která se aktivně účastnila odboje za druhé světové války, si bude připomínat i letošní festival Meeting Brno.

Nový projekt slibuje „školu, kde se nelže“. Upřednostnění jedné „pravdy“ před širším názorovým spektrem ale nemůže vést jinam než k černobílému vnímaní minulosti.

Za rozporuplnými příběhy udavačství stojí hlavně snaha přežít v mimořádně náročných podmínkách nacistické okupace. Černobílé vidění nám k jeho pochopení nepomůže.

S publicistou Markusem Papem jsme hovořili o důstojníkovi československé armády Jiřím Letovovi. Jeho příběh problematizuje dnešní chápání protektorátních dějin.