EU

Volby v Katalánsku ukázaly na pokles popularity hnutí Podemos. Touha po separaci v regionu sílí, naráží ale na celou řadu politických problémů.

V Bruselu během pár dní vyrostlo stanové městečko určené uprchlíkům, které je možno považovat za ukázkový případ kritické sociální práce.

Náš redaktor právě pobývá na srbsko-maďarské hranici ve městě Röszke. Nastoupil jako dobrovolník v uprchlickém táboře a zaznamenává pro nás tamější dění.

Co týden dal: Václav Klaus dokonal přerod v občanského aktivistu, Václav Cílek se rozhodl mobilizovat myslivce a Viktor Orbán chrání maďarské občany i celou Evropu.

Aktivisté z Kliniky vypravili humanitární pomoc uprchlíkům přebývajícím na budapešťském nádraží Keleti. Na cestu do Maďarska se vydala i autorka textu.

Včerejší summit V4 ukázal, že největší problém je a bude v obecném přemýšlení představitelů těchto zemí o uprchlické krizi.

Předseda vlády předvedl ve zkratce postkomunistické pojetí solidarity. Měli bychom raději přijmout třicet tisíc uprchlíků, ať jsme jen třikrát horší než Německo. 

Přinášíme odpověď Martina Hekrdly na polemiku Jakuba Horňáčka. Jak je to vlastně s Řeckem, Syrizou a dnešní levicí?

Romská ghetta, islamofobie, nárůst chudoby – situace v Česku je podle Výboru pro odstranění rasové diskriminace znepokojivá. A vláda problémy dostatečně neřeší.

Situace uprchlíků v Maďarsku ukazuje, že nám chybí skutečně demokratické chápání evropské komunity.

Pětiměsíční vyjednávání mezi Řeckem a Evropou skončilo ve slepé uličce, protože Wolfgang Schäuble si to tak od začátku přál.

Staronoví dozorci nad Řeckem pokračují v katastrofální a neplodné politice. Proč to dělají?

Přestože se Řekové posledních pět měsíců statečně bránili politice austerity, bez podpory z jiných zemí byla jejich aktivita odsouzena k porážce.

Poslední vývoj situace kolem řeckých dluhů začíná jasně ukazovat, že Evropa je mnohem více oligarchickou než demokratickou strukturou.

Reformismus Syrizy skončil pragmatickým potratem. Přistoupilo Řecko na novou mnichovskou dohodu?

Alternativa k řecké kapitulaci existuje. Předkládáme zkrácenou verzi plánu Levé platformy, který byl poprvé zveřejněn na plenárním zasedání poslanců Syrizy.

Řecká společnost odmítla pokračování politiky austerity, přesto ale nechce opustit eurozónu. Co může z takové situace vzejít?

V souvislosti s nástupem antiislámských nálad se mluví o fašizaci společnosti. Podaří fašizujícím proudům pojmenovat zklamání z posledního čtvrtstoletí?

Pět vlivných ekonomů varuje německou kancléřku Merkelovou: „Historie si vás bude pamatovat podle toho, jak se nyní zachováte.“

Nedělní referendum částečně posílilo postavení řecké vlády při vyjednávání o restrukturalizaci dluhu. Spojenců však Tsipras v Evropě moc nemá.

Bruselský návrh imigračních kvót se stal hlavním evropským tématem posledních týdnů. Je ale pouze nejviditelnější tváří politické bouře, k níž se v Evropské unii schyluje.

Laureát Nobelovy ceny varuje veřejnost před chystanými obchodními dohodami, jako je TTIP.

Lídři Evropské unie se na mimořádném summitu rozhodli navýšit rozpočet mise Triton. Znamená to posílení represe, řešení humanitární krize zůstalo stranou.

Česko i Evropa vymírá. Migranti nám mohou pomoci tento problém vyřešit.

Evropská unie pracuje na nové agendě pro migraci. Podle všeho ale k záchraně uprchlíků nepřispěje.

Demonstrace proti přijetí dohody TTIP proběhla v sobotu bez zájmu médií. Je proto třeba si připomenout, co tato dohoda znamená – například pro produkci potravin.

Jan Keller obvinil přistěhovalce, že představují zátěž pro evropské sociální systémy. Relevantní statistiky dokazují, že je to naprostý nesmysl.

Jan Keller nedávno vystoupil na semináři Institutu Václava Klause, kde spolu s ultrapravicovými intelektuály varoval před multikulturalismem. Ve stejném duchu byl i jeho rozhovor pro Parlamentní listy.

Mělo by Řecko opustit eurozónu, anebo je pro něj lepší vydat se cestou kompromisů?

Rozhovor s Ilonou Švihlíkovou o civilizační krizi, Řecku, selhání eurozóny a alternativách.