Rakousko se v době uprchlické krize projevilo jako solidární země. Běžencům nepomáhá jen občanská společnost, ale také mnoho veřejných činitelů.
Co týden dal: Václav Klaus dokonal přerod v občanského aktivistu, Václav Cílek se rozhodl mobilizovat myslivce a Viktor Orbán chrání maďarské občany i celou Evropu.
Výpověď českého fotbalového rozhodčího Libora Kovaříka o zákulisních praktikách Romana Berbra jen dokresluje svéráz prohnilého českého fotbalu.
Rozhovor s aktivistkou Sarah z německé antifašistické skupiny TOP Berlin o situaci v uprchlickém centru Heidenau, které nedávno čelilo sérii násilných útoků.
Aktivisté z Kliniky vypravili humanitární pomoc uprchlíkům přebývajícím na budapešťském nádraží Keleti. Na cestu do Maďarska se vydala i autorka textu.
Včerejší summit V4 ukázal, že největší problém je a bude v obecném přemýšlení představitelů těchto zemí o uprchlické krizi.
Předseda vlády předvedl ve zkratce postkomunistické pojetí solidarity. Měli bychom raději přijmout třicet tisíc uprchlíků, ať jsme jen třikrát horší než Německo.
Celým světem otřásly fotky mrtvého chlapce na turecké pláži. Chlapeček byl jedním z těch, kterým Evropa nedokázala pomoct.
Webové ankety nemají prakticky žádnou vypovídací hodnotu. Co chce například server Týden.cz zjistit otázkou, zda by lidé volili Hitlera, kdyby zatočil s uprchlíky?
Spor občana Moldavské republiky s hnutím Úsvit české soudy smetly ze stolu. Teď je u Evropského soudu pro lidská práva.
Turecko se již delší dobu netají úmyslem ještě zintenzivnit své angažmá v Sýrii. Válčit s Islámským státem ale nehodlá.
Nejen českou sociální demokracii, ale i tu slovenskou dnes svou levicovostí zahanbují i křesťanští demokraté. Lepší už to zřejmě nebude.
Text šéfredaktora časopisu Le Monde Diplomatique byl publikován v květnu roku 1986. I po třiceti letech je stále nepříjemně aktuální.
Politické systémy své radikální opozice nejen potírají, ale zároveň je i hýčkají. Institucionalizují je a snaží se je efektivně kontrolovat.
Přinášíme odpověď Martina Hekrdly na polemiku Jakuba Horňáčka. Jak je to vlastně s Řeckem, Syrizou a dnešní levicí?
Romská ghetta, islamofobie, nárůst chudoby – situace v Česku je podle Výboru pro odstranění rasové diskriminace znepokojivá. A vláda problémy dostatečně neřeší.
Televizní obraz První republiky má s její reálnou podobou společného pramálo, zvlášť pokud se jedná o příběhy četnických pátraček.
Západ má sice tradičně dobré vztahy se Saúdskou Arábií, ale její aktivity nejen v Jemenu by ho měly začít znepokojovat.
Za českou protiuprchlickou hysterií stojí rétorika klausovské transformace devadesátých let a zavírání očí nad kolonialismem.
Česká veřejnost sleduje ruské ničení pašovaných potravin z Evropy s neskrývanou radostí. Z čeho se vlastně radujeme?
Tváří v tvář nevybíravým praktikám potravinářského průmyslu je někdy těžké se rozhodnout, co jíst.
Trutnovský festival našel nejlepšího možného sponzora – je to miliardář, je prý undergroundový a jeho morální kredit je podle organizátorů naštěstí bez poskvrny.
Čtyři měsíce od operace Fénix přinesly daleko víc otázek ohledně postupů policie než odpovědí na hrozbu terorismu v Česku.
Policejní operace Fénix namířená na údajné levicové extremisty postihla také rodinné příslušníky zadržených. Přinášíme rozhovor s Pavlou B., sestrou jednoho z podezřelých.
Přinášíme polemiku s komentářem Martina Hekrdly, věnovaným demisi řeckého premiéra Alexise Tsiprase.
Izraelský novinář Bradley Burston vyjádřil nesouhlas s posledními aktivitami izraelského státu. Jeho politiku vůči Palestincům označuje za apartheid.
Připravovaný soud s Martou Semelovou je důležitým signálem pro naše chápání svobody slova. Důsledná novinářská práce je však ještě podstatnější.
Zatímco se vědci rozhodli hledat řešení současné migrační vlny, podomní prodejci islamofobní veteše budují důstojný protějšek Islámského státu ve střední Evropě.