Právo a spravedlnost nastolilo agendu sociální politiky. Nová vláda ji rušit nebude, říkají Pehe a Wladyniak

V sousedním Polsku v neděli proběhly parlamentní volby, v nichž sice zvítězila vládnoucí strana Právo a spravedlnost, o sestavení nové vlády se ovšem hlásí demokratická opozice.

Jan Bělíček
Foto Kancelaria Sejmu, Wikimedia Commons, CC BY 2.0

V neděli hlasovali Poláci a Polky o vládě své země na další čtyři roky. Zájem o parlamentní volby byl obrovský – přišlo k nim 73 procent oprávněných voličů a voliček. Přestože vládnoucí strana Právo a spravedlnost i tentokrát vyhrála, 35,6 procenta hlasů jí k vládnutí stačit nebude. Její jediný koaliční partner, krajně-pravicová Konfederace, totiž získal jen lehce přes sedm procent hlasů, a neměly by tedy parlamentní většinu. Šanci na vládnutí tak pravděpodobně bude mít Občanská koalice Donalda Tuska společně s uskupením Třetí cesta a s Levicí. Co to znamená pro polskou politiku a společnost? Jaká je naděje, že vládu skutečně sestaví opozice? A může do celého procesu nějakým způsobem zasáhnout prezident Andrzej Duda? To všechno jsme probírali v povolebním podcastovém speciálu s historičkou a novinářkou Veronikou Pehe a socioložkou Ludmilou Wladyniak.

Jaké jsou vaše první postřehy a dojmy z výsledků voleb? Skutečně Právo a spravedlnost nemá dostatek hlasů na novou vládu?

Ano, je to zatím tak. Právo a spravedlnost sice vyhrálo, ale nebude mít dostatečný počet křesel v Sejmu, aby sestavilo většinovou koalici, byť třeba s hlasy krajně pravicové Konfederace. Pro začátek je potřeba říct, že slabý výsledek Konfederace je jedním z úspěchů těchto voleb. Krajně pravicová Konfederace, kterou bych se nezdráhala označit za fašistickou, neměla tak dobrý výsledek, jak předpokládaly předvolební průzkumy. Je lehce nad sedmi procenty a bude mít možná nějakých deset až dvanáct poslanců.

Když už jsme u těch překvapení, co ještě by bylo možné vyzdvihnout?

Určitě nečekaný úspěch Třetí cesty. To je v podstatě koalice dvou politických subjektů. Jedním je tradiční politická strana PSL, polští lidovci. Druhá strana vznikla poměrně nedávno a nazývá se Polsko 2050. Vede jí Szymon Hołownia, což je bývalý křesťanský televizní moderátor, člověk s trochu nečitelným politickým programem. Těžko říct, co má Polsko 2050 vlastně reprezentovat. Tím, že se spojili s lidovci, se ale poměrně jasně vyprofilovali jako konzervativní střední cesta. Je to určitě demokratická strana, ale mějme na paměti, že polské politické spektrum je hodně vychýlené doprava. Jejich výsledek je velmi dobrý a zdá se, že zafungoval volební slogan „Buď Třetí cesta, nebo třetí volební období PiS“. Polský volební systém zvýhodňuje vítěze voleb a zároveň je důležité to, kolik se do Sejmu dostane subjektů. Kdyby se nedostala Třetí cesta nebo Levice, bylo by to ve výsledku v neprospěch Občanské koalice. Bylo tedy klíčové, že se dostaly všechny tři strany. Mají teď pohodlnou většinu pro zformování vládní koalice.

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Jan Bělíček je literární kritik a novinář. Od konce roku 2019 je šéfredaktorem Alarmu, který v roce 2013 spoluzakládal. Píše o literatuře, kultuře, ale i politice a společnosti. S Pavlem Šplíchalem moderuje podcastu Kolaps a společně s Evou Klíčovou vytvářejí literární podcast TL;DR. | [email protected]