Tým expertů a expertek zaštítěný českou pobočkou Social Watch pravidelně každý rok sestavuje podrobnou zprávu o vývoji v České republice z hlediska Cílů udržitelného rozvoje. Do těchto cílů patří například ukončování chudoby, snižování nerovnosti, ochrana vodních zdrojů a také klimatická opatření. Právě v klimatických opatřeních, která jako expert sledoval Dan Vondrouš, ovšem Česká republika podle Social Watch selhává. „Českým politikům chybí jakýkoliv pohled do budoucnosti, v Česku sice máme dotační program na výměnu kotlů nebo Dešťovku motivující k zadržování vody v krajině, ale vláda plánuje stavět vodní kanál, sucho mají řešit velké přehrady a plánuje se i další jaderný reaktor. Odchod od uhlí v roce 2030 je považován za příliš extrémní a celkově je vládní politika v tomto ohledu chaotická,“ padlo na tiskové konferenci ke zveřejnění letošní zprávy.
Podle odborářské právničky Šárky Homfray odhalila pandemie slabiny systému.
Podobně chaoticky se podle sociální geografky Michaely Pixové, která měla v letošní zprávě na starost udržitelnost měst, chová i hlavní město Praha. Ta se sice přihlásila ke klimatickým závazkům a dvě městské části dokonce vyhlásily stav klimatické nouze, politici z vládnoucí pražské koalice však zároveň před pár dny ohlásili záměr výrazně zdražit městskou hromadnou dopravu. Z hlediska udržitelnosti měst je na tom nicméně Česko ve srovnání se světem velmi dobře. „Česká republika stále patří mezi deset nejbezpečnějších zemí, máme rozsáhlou síť veřejné dopravy i velký podíl zeleně ve městech, hustou síť hřišť a parků,“ řekla k tomu Pixová. Obrovským problémem je naopak nedostupné bydlení. Bydlení v Česku patří mezi nejdražší v celé Evropě a jeho ceny vůbec neodpovídají růstu mezd. Ohrožení občané byli vyloučeni z možnosti jednat ve stavebních řízeních a tento trend může dál pokračovat kvůli změnám stavebního zákona. UNESCO dokonce pohrozilo zařazením Prahy na seznam památek v ohrožení, a to právě kvůli necitlivému developmentu.
Podle odborářské právničky Šárky Homfray odhalila pandemie slabiny systému. „Covid zasáhl právě ty nejohroženější, tedy lidi pracující ve švarcsystému jako OSVČ nebo na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti, kterými se často zakrývá práce na poloviční úvazek. Krize také tvrdě dopadla na lidi zaměstnané přes pracovní agentury. Toto odvětví je podle Homfray spojeno s organizovaným zločinem. Sice došlo k legislativním změnám, ale ty se ještě nestihly pozitivně projevit. „K formám prekérní práce se uchylují celé skupiny obyvatel (matky s dětmi, cizinci ze třetích zemí, lidé v exekucích). Soudní řízení v tomto případě nefunguje jako cesta k tomu domoci se svých práv,“ doplnila Homfray.
Celá zpráva monitorující stav Českou republiky optickou cílů trvalé udržitelnosti je dostupná na stránkách Social Watch.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás