Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje zákon, který by zrušil dosavadní hlavní nástroje politiky bydlení, příspěvek a doplatek na bydlení a zavedl novou dávku – tzv. přídavek na bydlení. Děje se tak v době, kdy se přístup ke kvalitnímu bydlení pro mnoho lidí zhoršuje navzdory tomu, že klesá nezaměstnanost a rostou mzdy.
Zhruba desetina domácností dnes vynakládá na bydlení více než polovinu svých příjmů.
Podle analýzy antropoložky a analytičky sociálních politik Lucie Trlifajové a sociologa Tomáše Samce z Centra pro společenské otázky SPOT s sebou navrhovaná legislativa přináší řadu rizik. Autoři jsou přesvědčeni, že bez existence adekvátních bytových kapacit a nástrojů pro sociální nebo dostupné bydlení by se změnou dávek na bydlení stát zbavil jednoho z mála konkrétních a fungujících nástrojů v politice bydlení. Dosavadní systém podle nich totiž umožňuje pomáhat současně ohroženým skupinám, jako jsou senioři nebo nekompletní rodiny, i pracujícím, kteří mají nízké mzdy a bydlí v ekonomických centrech, kde rostou náklady na bydlení.
Ohrožení pro chudé i nižší střední vrstvy
Mezi hlavní problémy úpravy zákona patří ohrožení podpory bydlení pro nižší střední třídu v době zvyšujících se cen bydlení. Návrh podle analýzy také neřeší problém nízkopříjmových domácností, které často žijí v nekvalitním, předraženém bydlení, nejasně definuje rozhodovací mechanismy a zvyšuje jejich byrokratickou náročnost. Kromě toho by vzrostlo riziko nárůstu migrace, čímž by se problémy nejchudších přesouvaly mezi obcemi. Zákon by rovněž přinesl vysoké, v návrhu nevyčíslené vedlejší náklady.
Analýza upozorňuje na zvyšující se ceny nájemního bydlení, které v Česku využívá zhruba dvacet procent domácností. Podle nedávné analýzy Deloitte nájemné vzrostlo mezi lety 2016 a 2017 o čtrnáct procent. Obce mají v důsledku privatizace jen velmi omezené možnosti, jak lidem v bytové nouzi pomoct. To vše se děje za situace, kdy zhruba desetina domácností dnes vynakládá na bydlení více než polovinu svých příjmů.
Podle Zprávy o vyloučení z bydlení za rok 2018 je v Česku 83 tisíc lidí, kteří nemají stabilní bydlení. To je přitom podle autorů nezbytnou podmínkou pro změnu v dalších oblastech života, jako je zaměstnání nebo vzdělání dětí.
Bez analýzy dopadů na ohrožené skupiny
Autoři se v analýze zabývají jak situací nižších středních vrstev, tak problému obchodu s chudobou, který má navrhovaný zákon podle důvodové zprávy potírat. Upozorňují, že dosavadní kroky samospráv vedly v mnoha případech spíše k nárůstu vnitřní migrace, větší nestabilitě a přesouvání lidí mezi jednotlivými obcemi. Dávky s takzvaným obchodem s chudobou podle nich souvisejí jen částečně.
Dále autoři varují před zaváděním cenových map pro zastropování uznatelných nákladů. Pokud totiž nebudou vytvořeny s ohledem na tržní nájemné, hrozí že lidé ztratí přístup na volný trh. Kromě toho návrh zákona silně akcentuje kontrolní a sankční opatření vůči nejchudším příjemcům dávky, která nejsou provázena podpůrnými mechanismy nebo kapacitou pro sociální práci, navíc podle analýzy silně zvýší byrokratickou zátěž. V návrhu chybí také analýzy dopadů na ohrožené skupiny.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás