Skupiny, které se domlouvaly přes sociální sítě, naplánovaly nejméně tři akce. Jedna z nich se odehrávala i v Praze. Shromáždění bylo svoláno na holešovické Výstaviště, kam dorazily i béčkové hvězdy islamofobní scény Jiří Černohorský, Jiří Jiskra nebo Klára Fürstová. Po příchodu menší skupinky protidemonstrantů se asi třicetihlavý dav vydal do Stromovky. Účastníci se brzy roztrousili po stezkách, aby pomalu došli na piknikovou mýtinu – jediné místo, kde je v parku povoleno grilování.
Účastníci protidemonstrace na projevy islamofobů reagovali posměchem a občas až naivními výzvami k diskuzi. Navzdory počátečním pokusům polít Korán vodou a uhasit ho, se shromáždění nakonec dočkalo skromné připomínky roku 1933. Podobně jako nacisté v prvních letech Třetí říše také shluk antiislamistických demonstrantů v pražské Stromovce postupně roztrhal a spálil jim nelibé knihy a spisy – vedle Koránu i českou a slovenskou ústavu. Soudě podle prohlášení islamofobů by ale pálení nemělo končit u knih. Jásot nad přáním, aby uprchlíci uhořeli v ubytovnách, mluví asi za vše.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás