Česká republika vybírá na daních o 135–198 mld. Kč – v přepočtu na HDP – méně než podobné země. Extrémně nízké jsou tu daně z kapitálových zisků i z majetku. Daň z bohatství, dědictví nebo exit tax (daň z odchodu) neexistuje vůbec. Nová analýza PAQ Research, kterou připravil Jonáš Kreisinger, Ondřej Chalupka, Daniel Prokop a Petr Vilím, ukazuje srovnání daňových politik v Evropě, USA a v Izraeli. A nastiňuje řešení, která by České republice pomohla se schodkem rozpočtu i férovějším daňovým zatížením.
Desetina nejbohatších Čechů vlastní podle různých odhadů 59 až 69 procent majetku v zemi, nejbohatší procento vlastní 26 až 36 procent.
„Česko není výjimečné tím, že by mu chyběla jedna kapitálová nebo majetková daň. Výjimečné je tím, že mu chybějí skoro všechny,“ vysvětluje Daniel Prokop. „Ostatní země si obvykle vyberou: nedaní třeba zisk z prodeje, ale převody nemovitosti. Daní kapitálové příjmy či držení majetku. Česko si nevybralo ani jednu z těch cest,“ dodává.
Analýza PAQ Research ukazuje několik přístupů k daňovému mixu napříč Evropou. Například Velká Británie daní kapitálové zisky, po překročení limitu 1 miliardy eur daň z 18 procent navíc vzroste na 24 procent. Od určitého prahu, 325 tisíc liber na osobu, funguje také dědická daň 40 procent. A 2,8 procent HDP vybírá Velká Británie na daních z nemovitostí. Vůbec naopak nedaní majetek. Majetek naopak výrazně daní Švýcarsko, které zase v mixu zcela vynechává kapitálové zisky. Kombinaci obou přístupů nabízí Norsko, které daní zisky i majetek.
Porovnejte země v jednotlivých daních
Čistá ideologie
Podle analytiků z PAQ Research klesly v České republice příjmy státního rozpočtu mezi lety 2019 a 2027 o 2,8 procent HDP. V tomto období byla politiky z ODS, ANO, KSČM a SPD například zrušená takzvaná superhrubá mzda. V daňovém mixu existuje dnes také řada nesystémových výjimek.
„Když se zavádělo osvobození zisků z prodeje akcií a firemních podílů, nenašli jsme v důvodových zprávách žádný ekonomický argument ani vyčíslení dopadů. Byla to čistě ideologická rozhodnutí, která dnes nikdo neumí vyhodnotit, protože nelze vyhodnocovat nástroje, které nemají žádný cíl,“ vysvětluje spoluautor analýzy Jonáš Kreisinger. Plošné výjimky ve zdanění kapitálových zisků využívají hlavně ti nejbohatší, kteří drží většinu majetku. Desetina nejbohatších Čechů vlastní podle různých odhadů 59 až 69 procent majetku v zemi, nejbohatší procento vlastní 26 až 36 procent. Výjimky v kapitálových daních slouží i k daňovým optimalizacím a podvodům.
Zatímco v danění kapitálových zisků existují plošné výjimky – a jiné běžně používané daně úplně chybí – je v České republice disproporčně zdaněná práce a firmy. To podle PAQ Research poškozuje trh práce a ekonomický růst. V podstatě nulové zdanění nemovitostí zase betonuje, ne-li prohlubuje krizi bydlení. Jenže přenastavení daňového mixu na efektivnější a spravedlivější systém naráží na místní diskurz.
„Debata o zdanění majetku u nás často působí, jako by šlo o něco radikálního. Naše srovnání 32 zemí ale ukazuje, že radikální je naopak český přístup, kdy kapitál a majetek skoro nedaníme. V Evropě je zdanění kapitálu normou, Česko je výjimka,“ vysvětluje analytik Jonáš Kreisinger.
Projděte si, jak se daní majetek a kapitál v různých zemích
Utečou miliardáři jinam?
Nejnovější analýza PAQ Research se vypořádává také s častými argumenty vůči kapitálovým a majetkovým daním. Řeší například otázku, zda když zavedeme některé konkrétní daně, tak odejdou majitelé firem a nejbohatší lidé do zahraničí. „O tom, kam se bohatí stěhují, rozhoduje víc (geo)politická stabilita, rodina nebo právní prostředí než daně. Z Norska kvůli majetkové dani odešla zhruba stovka lidí, a přesto daň dál vybírá kolem 0,7 procent HDP. U nás by to odpovídalo přibližně 63 miliardám korun ročně. Investice podle výzkumů neklesly. Odchodům se navíc dá předcházet exit tax,“ vysvětluje Ondřej Chalupka. Právě funkční exit tax Norsko následně zavedlo, aby předešlo dalším odchodům. Tato daň, kterou musíte zaplatit, pokud chcete přesunout své podnikání a platit daně v jiné zemi, dnes funguje v podstatě v celém západním světě vyjma Velké Británie.
Na různé daně je také možné nastavit cílené úlevy, které podpoří střední třídu v podnikání a zajistí, aby zranitelné domácnosti nemusely platit daně, na které nebudou mít peníze a které budou k jejich situaci nepřiměřené. To se týká například daně z nemovitostí či z dědictví. Od určité částky je pak možné zase danit progresivně – tedy aby bohatší lidé platili vyšší procenta než jejich chudší spoluobčané. V debatě s analytiky PAQ Research došlo také na sektorové zdanění, které plánuje zavést vláda Andreje Babiše. Podle autorů studie sektorové daně mohou odvádět pozornost od potřebné komplexní a systémové reformy. Tato daňová reforma by se měla zaměřit na vysoké kapitálové příjmy, prodej investičních nemovitostí a snížit daňové zvýhodnění nejbohatší části společnosti.
Potřebná reforma by podle nich měla zefektivnit a zvýšit celkový daňový výběr. A to od osob, jejichž daňové zatížení je dnes kvůli výjimkám velmi nízké. Právě tyto výjimky je třeba odstranit. Zamezit optimalizacím a daňovým únikům. Aby Česká republika už nebyla daňovým rájem Evropy, ale zemí s fungující ekonomikou a kvalitním daňovým mixem.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás