Britsko-německá historička Katja Hoyer přijede již tuto středu do Prahy a Alarm s ní pořádá debatu o její knize Za zdí, věnované dějinám Východního Německa. V rámci diskuse, která se uskuteční v pražském kině Ponrepo ve středu 4. listopadu od 17:00, autorka pokřtí české vydání knihy, jež vyšlo v létě v Nakladatelství Alarm. Debata se bude točit kolem historie Východního Německa, ale zaměří se také na politický vývoj v současném Německu.
Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) letos dominovala německým zemským volbám a potvrdila tak to, čeho se už léta mnozí odborníci obávají. Němci prahnou po změně zaběhnutého politického pořádku a AfD jim slibuje ostrý obrat doprava. Baštou AfD jsou přitom zejména regiony bývalé Německé demokratické republiky, která vznikla v roce 1949 na troskách Třetí říše.
Komunisté a socialisté, kteří přežili nacistické masové vraždění, ale i sovětské gulagy, se po válce mohli vrátit zpět do své země a konečně budovat socialismus. Tvrdé hospodářské podmínky a nezájem Sovětského svazu uvrhly nový stát do hluboké krize. Přesto se zemi nakonec – i díky poststalinistickému období tání – podařilo nejhorší léta ustát a vytvořit načas fungující socialistickou společnost, kdy řada Němců poprvé od hospodářské krize třicátých let dosáhla života ve stabilitě a dostatku.
Po období rozkvětu ale brzy nastala hluboká stagnace v důsledku ropné krize v sedmdesátých letech. Tento hospodářský, společenský i politický rozvrat NDR už nepřežila a nevzpamatoval se z něho ani východní socialistický blok jako celek. V roce 1989 východní Němci vzhlíželi k Západu a chtěli zapomenout na desetiletí života v totalitě. Proč se dnes tento sen po necelých čtyřiceti let rozplynul?
Alarm letos v létě vydal český překlad světového bestselleru o dějinách Východního Německa od britsko-německé historičky Katji Hoyer. Kniha přináší svěží pohled na život „za zdí“ a nechává promlouvat individuální příběhy lidí z různých sociálních skupin, které život v NDR prožívaly různě. Nenechává přitom stranou ani represivní charakter východoněmeckého režimu, který byl vůči svým politickým nepřátelům – skutečným i domnělým – nemilosrdný.
Katja Hoyer se ale zaměřuje i na bohatý kulturní život, sociální politiku, sport a každodenní životy obyčejných lidí. Po výstavbě Berlínské zdi v roce 1961, která zastavila hromadný odliv kvalifikované pracovní síly do Západního Německa, se situace v zemi stabilizovala. Mezi tehdejší ambiciózní stavební projekty patřila mimo jiné poválečná přestavba berlínského náměstí Alexanderplatz s ikonickou televizní věží. Dobu charakterizovala posedlost vesmírným výzkumem a vědeckými objevy, které přispívaly k pocitu národní hrdosti. Sociální mobilita zároveň pracující třídě otevírala dříve nemyslitelné možnosti – NDR se mohla v sedmdesátých letech pyšnit nejvyšší životní úrovní v komunistickém bloku a etablovat se na mezinárodní scéně: vstoupila do OSN a byla respektována řadou zemí po celém světě. Východoněmecké výrobky se vyvážely do Británie i USA.
Přijďte na uvedení českého překladu knihy Za zdí ve středu 4. listopadu od 17:00 v kině Ponrepo. Debata bude probíhat v anglickém jazyce, vstup na akci je zdarma. Na místě bude možné si pořídit výtisk knihy Za zdí.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás