Už tento víkend proběhnou v německém Sasku-Anhaltsku zemské volby do místního parlamentu, v nichž nejspíš výrazně uspěje krajně pravicová strana AfD. Některé průzkumy jí dávají náskok až dvacet procentních bodů před druhou CDU. Krátce poté budou volby také v Berlíně, v nichž může naopak uspět levicová Die Linke. To všechno je tématem dnešního Studia Alarm+ s politologem a odborníkem na německou politiku Jakubem Eberlem.
Jaký je vztah AfD k hitlerovskému Německu?
AfD hraje dvojí hru. Hlavní linie, kterou zastává většina strany i jejích voličů, spočívá v názoru, že není potřeba neustále řešit nacistické Německo. Nechtějí se o této minulosti bavit a říkají, že Němci mají také být na co hrdí a že jsou standardní součástí evropského společenství.
Hodně zaznívá něco v tom smyslu, že není potřeba stále řešit německou vinu…
Ano, tohle jsme si podle nich už odvyprávěli a vyřešili. Někteří také říkají, že vzpomínání na nacistické Německo skrze výukové a paměťové instituce je politickým nástrojem, jak držet německý národ v „kultuře viny“. V tomto ohledu je podle nich potřeba trochu ubrat, současné nastavení nepovažují za úplně užitečné. Nebavme se stále dokola o těch 12 letech, jak oni říkají. Ale pak tady najdeme lidi, kteří s touto minulostí v různé míře sympatizují a mají skutečnou historii v radikálních, krajně pravicových organizacích. Nedávno se ukázalo, že jedna z takových zakázaných organizací byla velmi blízko kandidátovi AfD v Sasku-Anhaltsku. Šlo o skupinu lidí, kteří skutečně performovali himmlerovské fantazie o čisté rase.
Zároveň jsme ale v situaci, kdy tyto skutečnosti nemají negativní dopad na stranu samotnou.
Nemají. Oni z toho byli dříve poměrně nervózní. Na oficiální úrovni mají dokonce seznam organizací, v nichž straníci AfD nemohou působit. Prakticky to ale nikdo neřeší.
Je to tedy formální, ale nemá to žádný dopad?
Nemá, v jedné chvíli se přestali zásadně distancovat od lidí, kteří mají opravdu vazby na neonacismus nebo přímo na ozbrojený extremismus.
Co jsou v současnosti hlavní témata AfD?
Největším tématem je migrace a na ní je navázaný širší, kulturně válečný vějíř témat. Program strany v Sasku-Anhaltsku je velmi detailní a promyšlený. Mají dokonce promyšlené i to, jak kompletně převzít moc v Sasku-Anhaltsku, pokud náhodou získají většinu.
Takže nějaký Project 2025, jak ho známe ze Spojených států?
Ano, trochu jsou inspirovaní Trumpem, ale ještě víc tím, co dělal v Maďarsku Orbánův Fidesz. A největší shodu mají s rakouskou FPÖ. Údajně mají připravené kádry, které chtějí nalít do státní správy. Tvrdí, že mají vše do detailu promyšlené.
Takže je to regulérní plán na ovládnutí státní správy v Sasku-Anhaltsku?
Ano, najdeme tam intelektuály, kteří četli Gramsciho a ví, jak se buduje hegemonie. Oni přímo říkají, že dělají rok 1968 naopak. Chtějí si vzít zpět instituce, které jim po roce 1968 vzala německá levice.
A co ta volební témata, ke kterým jsme se nedostali?
Mají velmi široký, kulturně válečný repertoár. Kladou důraz na německost. Kritériem „německosti“ budou posuzovat kulturu a rozdávání veřejných prostředků umělcům a institucím. Objevují se tu opět úvahy o pokleslém umění a podtóny, které nás vracejí k nacistickému Německu. Nyní AfD po sto letech znovu útočí na Bauhaus, který ležel v žaludku nacistům. Na školách bude německá výuka a vrátí se do nich německá hymna a vlajka. Objevuje se kulturně-biologická posedlost tradiční rodinou. Pod to spadá jejich ultrakonzervativní potratová politika nebo vztah k LGBTQ+ lidem. Chtějí zakleknout na veřejnoprávní média, neziskové organizace. Za tím vším stojí poměrně propracovaný program, skrze nějž chtějí těchto věcí dosáhnout.
Na celý rozhovor se můžete podívat na našem YouTube kanálu.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás