Frederiksen je potřetí dánskou premiérkou. Nová vláda bude zelená, levicová a s většinou žen na vládních postech

Dva měsíce uběhly od dánských voleb, než se podařilo sestavit novou vládu. Volby sice opět vyhrála Sociální demokracie pod vedením Mette Frederiksen, jenomže současně šlo historicky o vůbec nejslabší výsledek sociálních demokratů, kteří získali 22 procent. První kolo jednání pod vedením Frederiksen zkrachovalo a dlouho to vypadalo, že vládu sestaví pravicová koalice. Nestalo se. 

Je užitečné si občas připomenout, že politika může mít i jiné priority než masivní výstavbu dálnic či likvidaci kultury a ochrany přírody. 

Středoví Moderaterne Larse Løkke Rasmussena se nakonec vrátili od jednání s pravicí zpět k Frederiksen, s níž vládli již v předchozí vládě. Løkke Rasmussen současně zůstane v pozici ministra zahraničí. Na koalici nakonec přistoupila také zelená Socialistická lidová strana a sociálně liberální Radikale Venstre. Vládní menšinový „čtyřlístek“, jak se koalice pojmenovala, bude z parlamentu jistit rudozelená Enhedslisten a zelená Alternativet. Ke spolupráci na společných bodech jsou připraveny také zbývající pravicové opoziční strany. Menšinové vlády, které hledají v parlamentu podporu pro jednotlivá hlasování, nejsou v Dánsku výjimkou. Zvolené strany obvykle respektují vítěze voleb a sdílejí společnou odpovědnost za budoucnost a správu země. 

Doleva, po zelené a se ženami v čele

Předchozí vláda Frederiksen byla koalicí pravicových a levicových stran. Nová se tak posouvá výrazně doleva. Přesto v rámci koaličních jednání některé levicové taháky padly, především slibovaná speciální daň pro bohaté. Navíc dojde k přeskupení daní, kdy se zruší prostřední daňové pásmo a speciální zdanění nejvyšších příjmů, což je programový ústupek pro stranu Løkke Rasmussena. Snížit se má také korporátní daň s výjimkou finančního sektoru. Vláda to rámuje jako snahu o podpoření soukromých investic a zvýšení dánské konkurenceschopnosti. 

V jiných částech je program již o poznání levicovější. Za pozornost stojí třeba veřejná doprava zdarma pro děti a mladistvé do 22 let. Snížení DPH na potraviny na polovinu a současně nulová daň na ovoce a zeleninu. Postupné zavedení bezplatné stomatologické péče pro všechny obyvatele v horizontu 10 let, se zavedením pro zranitelné skupiny již v příštím roce.

Z čeho by české agrokolchozy s Agrofertem v čele dostaly infarkt, je bezpochyby zrušení ministerstva zemědělství. Místo něj čeká na dánské zvířectvo nové Ministerstvo pro přírodu a welfare zvířat. Jedním z velkých předvolebních témat byly totiž kauzy spojené s chovem prasat, jelikož Dánsko patří k předním exportérům vepřového a speciálně pak živých selat. Chovy čekají změny, které mají zlepšit život těchto inteligentních tvorů. Ze zemědělských opatření lze zmínit také plánovaný zákaz pesticidů. To souvisí s obavami o kvalitu podzemních vod, na jejichž čistotu se chce vláda zaměřit. Novou ministryní životního prostředí pak bude za Socialistickou lidovou stranu (druhá nejsilnější v koalici) Maria Reumert Gjerding, dosavadní prezidentka Dánské asociace pro ochranu přírody a bývalá politička radikálně levicové Enhedslisten.

Vláda chce uzákonit dosažení uhlíkové neutrality země do roku 2045. Do roku 2035 chce zcela zrušit vytápění domácností plynem nebo topnými oleji. Součástí opatření bude podpora domácností s nízkými příjmy v oblasti zateplování a výměny tepelných zdrojů. Dále chce vláda zalesnit či přeměnit v mokřady a chráněné oblasti 390 tisíc hektarů dánského území a také je v plánu vyhlášení nejméně pěti nových mořských parků. 

Pro děti duševní zdraví a lepší školy

Dětem a mladým věnuje program několik bodů. Vedle dopravy zdarma jsou to především nové miliardové investice do základního školství a plánované reformy, které mají plošně zvednout kvalitu vzdělávání. Mezi cíli je sjednotit finanční podmínky škol, zavést systém dvou pedagogů ve třídě nebo snižovat zvláště v prvních ročnících počet žáků ve třídě. Jedním z diskutovaných cílů je plán na dramatické zvýšení úrovně na 100 školách s nejhoršími výsledky žáků v zemi. Vládní program se zaměřuje na zavedení specifického intervenčního programu pro tyto školy s důrazem na zvládnutí dánštiny a matematiky. 

Velkým tématem je potírání sociálních problémů a duševní zdraví dětí. Vláda chce vytvořit komplexní systém pro ohrožené děti a mládež, který bude integrovat vzdělávání, bydlení, psychologickou péči a volnočasové aktivity. Dalšími plány jsou zákaz sociálních sítí mladším 15 let, krizový plán pro děti a mládež v psychiatrické péči nebo komplexní reforma psychiatrické péče s důrazem na prevenci a podporu v každodenním životě. Dále zvýšení příspěvku pro mladé do 30 let se specifickými psychickými nebo psychiatrickými diagnózami. 

V rámci boje proti dětské chudobě chce kabinet navrhnout opatření pro bezplatné zapojení sociálně znevýhodněných dětí do volnočasových aktivit a vyčlení trvalou roční alokaci 100 milionů dánských korun (cca 360 milionů českých) na úplné odbourání jakýchkoli skrytých poplatků či finanční spoluúčasti rodičů v dánských základních školách.

Bydlení pro všechny

Jako všude je i v Dánsku tématem bydlení. Vláda chce zjednodušit výstavbu v Kodani a v celém Dánsku rozšířit předkupní právo tak, aby v případě, že ho při prodeji bytů nevyužijí stávající nájemníci, byla další v pořadí obecní a nezisková bytová družstva. V Kodani chce vláda postavit 4000 nových mládežnických a studentských bytů pomocí modulární výstavby. Ve velkých městech chce vláda brojit proti sociální segregaci a nedostupnosti bydlení prostřednictvím posílení neziskového a obecního bytového sektoru. Samosprávy získají pravomoc stanovit v nových územních plánech, že až 40 procent kapacity nových developerských projektů musí být vyhrazeno pro obecní bydlení a dalších 40 procent pro vlastnické bydlení, což má zamezit spekulativním soukromým pronájmům a zajistit smíšenou sociální strukturu čtvrtí. Program řeší také obnovu venkovských oblastí. 

Z jiných opatření přímo z vládního programu stojí za pozornost zrušení limitu pro bezplatné umělé oplodnění. Současná dánská praxe umožňuje šest hrazených pokusů pro první dvě děti. Nově se bude týkat pomoc státu jakéhokoli počtu dětí a věková hranice pro léčbu neplodnosti se posune ze 40 na 46 let. Vláda slibuje také hlubokou reformu systému pěstounské péče s cílem rekrutovat a udržet mladší pěstounské rodiny, posílit následnou péči pro mladistvé opouštějící pěstounský systém a zjednodušit pravidla pro adopce uvolněním věkových limitů pro adoptivní rodiče. Vláda rovněž slibuje novou národní strategii pro boj proti domácímu násilí, násilí na dětech a partnerskému násilí, která bude k dětem přistupovat jako k samostatným subjektům práva s vlastními specifickými potřebami.

Co zůstane nezměněno, je přísná imigrační politika, ve které bude vláda pokračovat. Žádné změny se nebudou týkat ani masivních investic do přezbrojení armády. Dánsko patří vzhledem k HDP také k vůbec největším podporovatelům Ukrajiny – na pomoc vydává 3,27 procent svého HDP (Česko pouze 0,27). V pomoci chce vláda nadále pokračovat. 

Dalším stěžejním tématem bude také pokračující boj o Grónsko, o které stále usiluje Donald Trump. Vláda se nechala slyšet, že je územní integrita Dánského království její prioritou. 

Je samozřejmě nutné brát v potaz, že se jedná o širokou škálu slibů nastupující vlády, které budou narážet na politickou realitu a finanční limity. Nicméně je užitečné si občas připomenout, že politika může mít i jiné priority než masivní výstavbu dálnic či likvidaci kultury a ochrany přírody.