Tentokrát jsme se pustily do tématu, které na nás vyskakuje ze všech stran – z LinkedInu, Instagramu, TikToku, motivačních knih, estetických ranních rutin i dobře míněných rad o tom, jak toho stihnout ještě víc. Řeč je o toxické produktivitě, hustle culture a všeobecném přesvědčení, že hodnota člověka se pozná podle toho, kolik toho vyprodukuje.
Na první pohled to může vypadat jako individuální problém. Někdo prostě moc pracuje, neumí vypnout, neumí odpočívat, neumí říkat ne. Jenže tlak na výkon není jen osobní nastavení. Je to součást pracovní kultury, ekonomiky i společenských očekávání. A pro ženy má často ještě další, velmi konkrétní rovinu. To, jestli si připadáme produktivní nebo nikoli, se neodvíjí jen od toho, co děláme v práci. Odehrává se to i doma, na sociálních sítích, v rodičovství, v péči o tělo, v sebevzdělávání, v osobním brandingu a někdy dokonce i v odpočinku. I volný čas se totiž dá využít efektivně – něco se naučit, zlepšit se, vydělat na koníčku, natočit o tom reelsko, udělat z toho newsletter nebo aspoň pěkný post na socky.
I když se ve srovnání s dřívějšími lety obraz trochu mění, stále je v určitém prostředí ideálním člověkem ten, který pořád maká – na sobě i na svém výkonu. Pořád se zlepšuje, pořád buduje vlastní značku, pořád hledá další příležitost a nikdy se nespokojí jen s tím, že prostě dobře odvádí svou práci. Pokud má klasické zaměstnání, měl by mít ještě side hustle. Pokud má koníček, měl by ho zpeněžit. Pokud má volné odpoledne, měl by ho využít k rozvoji.
Ti z nás, kdo o někoho pečují (a to jsou většinou ženy), ale obvykle tolik prostoru pro seberozvoj nemají, protože po práci jim začíná druhá směna. Není tedy divu, že si takováto workoholická očekávání přenášíme i do mateřství, péče o domácnost nebo o vlastní vzhled. I tady všude je totiž prostor na vyšší výkon a optimalizaci a efektivitu.
Tento přístup silně podporují sociální sítě. LinkedIn má svůj žánr příspěvků o tom, co nás naučil každý pracovní neúspěch, každé odmítnutí i každá krizová situace. Instagram a TikTok zase umí produktivitu velmi líbivě zobrazit – ledová voda, matcha, zápisník, čistý stůl, ranní světlo, běh, meditace a u toho sdělení, že kdo chce, ten může. A specifickou novinkou je v této oblasti i umělá inteligence. Vnímáme řadu příspěvků o tom, jak nám ten či onen nástroj „ušetří hodiny týdně“, i když nám reálně žádný čas neušetří, ale umožní nám ve stejném čase vyprodukovat více výstupů. AI nás takto nezbaví práce a přetížení, jen dále roztáčí kola výkonu pozdního kapitalismu, ve kterém je workoholismus možná už jednou provždy glorifikovanou závislostí.
Naštěstí ale existují i protitrendy a na ně rovněž dojde řeč. Mluvíme o quiet quittingu, tedy rozhodnutí nepřetrhnout se a pracovat přibližně „do výše svého platu“, o lazy girl jobs, které označují práci s jasnými očekáváními, nízkou mírou zbytečného stresu, rozumnou flexibilitou a dostatečnou odměnou, nebo o konceptu slow productivity, se kterým pracuje Cal Newport. Ten mluví o tom, že bychom měli dělat méně věcí, pracovat přirozenějším tempem a soustředit se na kvalitu místo nekonečné kvantity. Kate Northrup říká přímo Do less a doporučuje zohledňovat i náš cyklus.
Nejen na pracovním trhu, ale především ve vlastním životě, těle i mysli trávíme dlouhé desítky let. Není k ničemu dobré uvařit se tlakem na neustálý výkon. Nikomu to neprospěje a k ničemu dobrému to nevede. Povede se alespoň nejmladším generacím dívat na vlastní život jiným pohledem než „pohledem zakladatele“, který hlavně konstantně buduje své pomyslné impérium? Jak si nastavit hranice, odmítat a delegovat? Daří se nám plánovat odpočinek stejně jako práci a známe svůj denní rytmus? O těchto a spoustě dalších věcí je tato epizoda, ve které je osobní skutečně politické.
Chcete nás vidět a slyšet víc?
Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucčin Kariérní newsletter. Můžeme se vidět naživo na různých diskuzích a pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Šárku můžete potkat v červnu v Plzni na Kuchyňském pornu nebo v září na Sustainability Is Not Dead. Stále si také můžete koupit naši knížku.
Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].
Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás