Když chcete zničit ministerstvo, instituci nebo druh politiky či opatření, není nutné to dělat fyzicky. Stačí se v dané oblasti rozhodnout pro rozpočtovou odpovědnost a politiku úspor. S odpovědným rozpočtem už nezbývá nic jiného, než vyhazování lidí, u čehož se dá ještě dramaticky krčit čelem, jak vás to mrzí. Takhle nějak krčili čelo na tiskové konferenci k dramatické situaci v národních parcích ministr životního prostředí Igor Červený a jeho neformální nadřízený, zmocněnec pro něco úplně jiného než národní parky, Filip Turek.
Na první zóně národního parku žádný Babiš, Tykač nebo Fabičovič nic nevydělá. A pokud na tom nelze vydělat, pak nechápou, proč by něco takového mělo vůbec existovat.
Proč na tiskové konferenci Turek vystoupil, bohužel nezaznělo. Přitom v popisu pozice jeho politické trafiky není nic, co by správu národních parků byť jen připomínalo: „Hlavním posláním vládního zmocněnce je koordinace při tvorbě, vyjednávání a uplatňování politik a opatření Evropské unie v oblasti klimatu a Green Dealu, se zvláštním důrazem na ekonomické a sociální dopady na Českou republiku a její občany.“ Možná ale Turek neví, jaké je jeho hlavní poslání, protože na tiskovce sliboval, že bude parky pravidelně navštěvovat.
Tiskovou konferenci otevřel formální ministr Červený smutným konstatováním, že vláda zdědila rozpočet v rozvratu s obřím dluhem a v rámci jeho udržitelnosti je nutné škrtat, šetřit a vyhazovat lidi. K tomu je ovšem nutné doplnit, že Babišova vláda zdědila rozpočet, jehož deficit pak sama navýšila mimo hranice zákona o rozpočtové odpovědnosti a škrty pak naordinovala jen některým, především těm nejmenším ministerstvům, jako jsou kultura a právě životní prostředí. Zatímco Stanjurova varianta sebrala životnímu prostředí oproti roku 2025 jeden a tři čtvrtě miliardy, Babiš škrtl ještě jednu miliardu navíc. Výsledkem je tak rozpočet necelých 5 miliard – o třetinu menší než v roce 2025.
V podobném duchu navázal neformální ministr životního prostředí Filip Turek: „Ta situace není objektivně dobrá, stát prostě nemá peníze nazbyt, a proto bylo třeba z objektivních důvodů udělat tyto kroky,“ vysvětloval zmocněnec, na jehož politickou trafiku se peníze nazbyt našly, proč je třeba drasticky redukovat rozpočty národních parků. „Objektivně“ je třeba připomenout, že vláda přihodila třeba 26 miliard korun na stavbu dálnic nebo další miliardy ministerstvu zemědělství, aby mělo více peněz na dotace pro mamutí agrokolchozy typu Agrofert. A zatímco jinde se vyhazují miliardy, národní parky se dostávají pod tlak kvůli škrtům, které se počítají v desítkách milionů korun. To jsou v rámci rozpočtu mikroskopické částky, které však reálně znamenají, že například Šumava přijde o 40 procent svého ročního rozpočtu. Z účetního hlediska tyto kroky nedávají žádný smysl, jejich jediným smyslem je decimovat ochranu přírody v České republice.
Takovému záměru odpovídají předchozí kroky, v nichž Macinka, ještě v pozici dočasného ministra životního prostředí, požadoval po parcích, aby vytvořily seznamy lidí, které v rámci úspor vyhodí. Když pak na tiskové konferenci padl dotaz, zda může ministr Červený vyloučit, že v příštích týdnech či měsících bude vyhozen některý z ředitelů národních parků, žongloval v odpovědi tak dlouho daty a analýzami, které bude třeba vyhodnotit, až bylo jasné, že se s tímto krokem počítá. Což potvrdil Turek, který po Červeném dodal, že vyhazovat se nebude jen na základě dat. V tu chvíli už nebylo ani jasné, proč na tiskové konferenci ministr Červený vůbec sedí, a nejspíš tak skutečně platí tzv. Macinkův seznam lidí k vyhození, o kterém informoval Deník N.
Mluví se především o řediteli Krkonošského národního parku, jenž leží v žaludku jedné ze sponzorkyň Motoristů, která v parku provozuje Luční boudu a chtěla by si tam jezdit esúvéčkem, jak se jí zachce. Druhým vyhozeným má být ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny, pod kterou spadá třeba CHKO Soutok. Tu chce Macinka zničit, protože obtěžuje dalšího ze sponzorů Motoristů, miliardáře Fabičoviče.
A třetím vyhozeným má být ředitel Šumavského národního parku, protože dlouhodobě prosazuje jedinou úspěšnou strategii v boji proti kůrovci, což je odmítání kácení v prvních zónách a ponechání přírody, ať si své procesy řeší sama. Tato strategie funguje, ale ideologové okolo ODS a Institutu Václava Klause, kam Motoristé mentálně patří, s tím mají o to větší problém. Na život bez regulací mají nárok nejspíš jen finanční trhy a hrstka nejbohatších.
Národní parky pokrývají pouhé jedno a půl procenta rozlohy České republiky, výdaje na ně se počítají ve stovkách milionů. To, že se vláda rozhodne škrtit tyto drobné prostředky, které jsou určeny na ochranu posledních zbytků nejcennějších území, dokresluje její hodnoty a priority. Na první zóně národního parku žádný Babiš, Tykač nebo Fabičovič nic nevydělá. A pokud na tom nelze vydělat, pak nechápou, proč by něco takového mělo vůbec existovat.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás