Britští Zelení mají nového předsedu. Kdo je ekopopulista Zack Polanski?

Britští Zelení si tento týden zvolili nového předsedu a s 85 procenty hlasů se jím stal místopředseda Zack Polanski. Porazil tak středovější a umírněnější kandidáty Adriana Ramsayho a Ellie Chowns, kteří společně kandidovali na spolupředsednictví – oba jsou zároveň jedněmi ze čtyř poslanců, které mají britští Zelení v parlamentu. Ve vnitrostranických volbách jim ovšem ani toto prominentní postavení nepomohlo a nakonec je drtivě porazil kandidát, který se označuje za ekopopulistu.

U některých levicových kritiků vzbuzuje jeho velmi klikatá politická cesta rozpaky, pro jiné je naopak emblémem politického vývoje, jímž si v posledním desetiletí prošla řada dnešních čtyřicátníků.

Po svém jasném vítězství předstoupil v Londýně Zack Polanski před nadšený dav a prohlásil, že „přichází čas Zelených“. Ve svém projevu se nechal slyšet, že aktuální politický prostor je v Británii „jako dělaný pro šarlatány typu Nigela Farage a milionáře ze strany Reform UK, kteří sice předstírají, že slouží komunitám pracujících lidí, ale ve skutečnosti jsou podporováni stejnými miliardáři, kteří ničí naše demokracie, naše komunity a naši planetu. V tuto chvíli je pro Zelené absolutní morální povinností přijít s vlastní vizí ‚odvážné politiky‘.“

Ale ještě příkřejší slova adresoval současnému premiérovi Keiru Starmerovi a jeho Labour Party. „Moje poselství Labour Party je zcela jasné: nejsme tady od toho, abyste nás zklamali. Nejsme tady od toho, abyste nás znepokojovali. Jsme tady proto, abychom vás vystřídali,“ prohlásil Zack Polanski a zároveň vyloučil, že by jeho strana chtěla se Starmerem v budoucnosti jakkoliv spolupracovat.

Jasně se tak vymezil vůči vládnoucí Labour Party, jejíž popularita stále klesá, a to především kvůli příklonu premiéra Starmera k pravicovějšímu křídlu strany a také kvůli jeho nepopulárním plánům na osekání dávek pro lidi se zdravotními postižením, případně na snížení příspěvků na topnou sezónu. A to ani nemluvím o Starmerových výrocích o migraci, kterými chce konkurovat právě krajně pravicové Reform UK. V kuloárech se dokonce mluví o tom, že by po zvolení Polanského mohla k Zeleným přeběhnout celá řada nespokojených, levicových poslanců Labour Party. Mluví se až o 15 členech parlamentu…

Silný mandát pro radikální politiku

V následujících volbách chce Polanski pro Zelené získat 30 křesel v parlamentu. Má v plánu opustit umírněnější vystupování svých předchůdců, kteří chtěli levicovější politiku zabalit do centristického slovníku, a naopak zvolit bojovnější a konfrontačnější styl, který by měl v ideálním případě odlákat i voliče od krajní pravice. Jako někdejší herec má Polanski pro tuto bojovnější politiku velké předpoklady. Jeho oponenti uvnitř strany se však obávají, že může odradit umírněnější zelené voliče, a to především na venkově, kde strana v posledních letech boduje.

Polanski opakovaně prohlašuje, že lidé nemohou přemýšlet nad důsledky klimatické krize, pokud musejí řešit to, jak vyžijí do příštího měsíce, a drtí-li je vysoké nájmy, ceny potravin a energií. Nabízí vyšší zdanění miliardářů, znárodnění firem ve vodohospodářském průmyslu a větší regulaci soukromých společností. Polanski také navrhuje zavedení daně z majetku – tedy daň vypočítanou z celkové hodnoty aktiv daňového poplatníka, která je podle něj spravedlivější, než daň z příjmů.

Polanski svou kandidaturu oznámil letos v květnu a od té doby se počet straníků údajně zvýšil o osm procent, což lidé přisuzují právě jeho popularitě. Strana se teď velkou většinou rozhodla pro radikálnější a levicovější vizi „ekopopulistické“ politiky a Zack Polanski dostal od svých spolustraníků velmi silný mandát k jejímu prosazování.

Kdo je ekopopulista Polanski?

Zack Polanski je místopředsedou Zelených od roku 2022 a pátým rokem je také členem Londýnského shromáždění, které dohlíží na činnost londýnského starosty, jímž je aktuálně Sadiq Khan z Labour Party. Pochází z židovské rodiny, která se do Británie přestěhovala v první polovině 20. století z kontinentální Evropy, a jeho jméno naznačuje, že to bylo konkrétně z Polska. Jeho rodina si ze strachu z antisemitismu změnila příjmení z Polanských na Pauldenovi.

Zack Polanski se tedy ve městě Salford v hrabství Velký Manchester narodil jako David Paulden. V 18 letech se nicméně přejmenoval na Polanského, aby se přihlásil k původnímu rodinnému jménu a přijal svou židovskou identitu. Jméno Zack si pak vybral podle postavy z románu Goodnight Mister Tom, která sleduje malého chlapce, jenž se z Londýna, kde zažíval šikanu a drsné chování, přestěhoval na britský venkov, kde naváže milý a pečující vztah s osmdesátiletým panem Tomem.

Zack Polanski je vegan, gay a momentálně žije v londýnské čtvrti Hackney. Mimochodem, s oblibou říká, že opravdu nemusíte být vegani, abyste se mohli stát voličem či voličkou Zelených. Pro jeho politickou kariéru byl údajně klíčový pobyt v Atlantě ve Spojených státech, kde studoval herectví. Až konfrontace s rasismem, nerovnostmi a homofobií ve Státech ho prý přivedla k větší politické angažovanosti. Začal s ní skrze sociální práci s lidmi bez domova i s migranty a dovednostmi potřebnými pro úspěšnou politickou kariéru ho vybavilo i samotné studium herectví.

Z Atlanty se přestěhoval do Londýna, kde se jistou chvíli jen tak protloukal a přešlapoval na místě. Nejprve se začal politicky angažovat u Liberálních demokratů a byl proponentem klasické liberální politiky se vším dobrým a špatným, co s sebou taková politika nese. Poprvé se proslavil v roce 2016, kdy narušil volební mítink Jeremyho Corbyna, kterého kritizoval kvůli jeho postojům k Evropské unii. Corbyn se v této fázi politické kariéry vyjadřoval velmi vlažně k setrvání Británie v EU a v očích Polanského nebyl dostatečně kritický vůči Brexitu.

Kdes byl, když jsme tě potřebovali?

Tento incident se stal týden po volbách, v nichž si Britové odhlasovali odchod z Evropské unie. Polanski dával tehdy Corbynovi za vinu, že nedostatečně obhajoval evropský projekt. Polanski tehdy na Corbyna na mítinku křičel „A co Evropa? Kdes byl, když jsme tě potřebovali?“ Je ironické, že aktuálně je nejbližším politickým spojencem Zacka Polanského právě Jeremy Corbyn a jeho nově vznikající strana, která se prozatím prezentuje pod názvem Your Party. Corbyn nyní na síti X Polanskému pogratuloval k vítězství a trochu pateticky mu napsal, že se těší na to, „až spolu budou budovat spravedlivější a lepší svět.“

Krátce po zmiňovaném incidentu s Corbynem Polanski odešel od Liberálních demokratů a přidal se k Zeleným. Svou účast na politickém projektu Liberálních demokratů dnes vysvětluje politickou naivitou a důvěrou v rétoriku zaklínající se racionalitou a obhajobou statu quo. V roce 2021 byl za Zelené zvolený do Londýnského shromáždění, kde měl na starosti výbor pro životní prostředí. Čím dál častěji propojoval svou klimatickou politiku s bojem za zvyšování životní úrovně pracujících, který se stal jeho ústředním tématem. „Ekonomika vyšších platů je zelenou ekonomikou a Zelení budou vždy stát bok po boku vedle lidí, na něž dopadají ekonomické, sociální a environmentální problémy.“

Svou kandidaturu na předsedu Zelených oznámil Polanski letos v květnu a okamžitě ho podpořil také populární novinář a podcaster Owen Jones. Chtěl lidem nabídnout jinou vizi politiky, která by mohla konkurovat krajně pravicové Reform UK Nigela Farage a zároveň by těžila z úpadku britské sociální demokracie v čele s Keirem Starmerem. Polanski se nechal slyšet, že pod jeho vedením by se strana zaměřila na „redistribuci bohatství, financování veřejných služeb a vystupování proti genocidě v Gaze.“

Antisionista i hypnoterapeut

K posledně zmíněnému je důležité dodat, že sám vyrůstal ve velmi sionisticky zaměřené rodině, kde byl Izrael centrem všeho dění. Trvalo mu podle jeho slov opravdu dlouho, než dospěl ke svým současným názorům na hrůzy odehrávající se v Palestině. V rozhovoru pro Novara Media na adresu Izraele prohlásil: „Myslím si, že etnické státy jsou opravdu nezdravé a že bychom se měli zasazovat o demokracii.“ Přestože je radikální kritik státu Izrael, sám je na svůj židovský původ hrdý a snaží se být v židovské komunitě aktivní, přestože schytává za své postoje drtivou kritiku od, jak sám říká, „takzvaných mainstreamových židovských komunit“.

V kontextu aktuálních českých debat o „skutečné levici“ je poměrně zajímavé, že se Polanski rozhodně nevzdává takzvaně kulturních témat a nehodlá je vytlačit zaměřením se na ekonomiku. Jeho představa budoucnosti britské společnosti je skutečně emancipační a usiluje o spravedlnost a rovnost pro všechny. Je například zcela otevřeným obhájcem práv trans lidí, jejichž rovná práva jsou v jeho představě předpokladem pro inkluzivní a spravedlivou společnost. „Nemyslím si, že [trans lidé] chtějí být v centru pozornosti. Myslím, že chtějí jen mít možnost v klidu se vymočit,“ říká v rozhovoru pro Novara Media, a vysmívá se tak současným kulturním válkám o správné podobě veřejných záchodků.

Proti hledání rozdílů mezi lidmi a vytváření zbytečných konfliktů se ve svých rozhovorech vyjadřuje pravidelně. „Neustále hledáme odlišnosti mezi dělnickou a střední třídou, zatímco skutečným problémem jsou lidé, kteří vydělávají i ve spánku více peněz, než kolik dokážete vydělat za celý život. Skutečným problémem je oligarchie.“ A i útoky, kterým čelí kvůli svým postojům ke genocidě v Gaze ze strany médií, ho aktuálně sbližují s Jeremy Corbynem, který si kvůli kvůli svému údajnému antisemitismu prošel v předvolební kampani v roce 2019 mediálním peklem.

A na závěr ještě jedna opravdu bizarní story, aby vše nevypadalo až příliš růžově. V roce 2013 se životně tápající Zack Polanski živil mimo jiné jako hypnoterapeut. Oslovila jej tehdy novinářka bulvárního deníku The Sun, která po něm chtěla, aby jí pomocí hypnózy zvětšil poprsí. A Zack Polanski se o to skutečně pokusil, z čehož vznikl bizarní novinový článek, který si můžete dodnes na stránkách The Sun přečíst. Ostatně víte, jaký titulek měl článek v The Sun oznamující Polanského vítězství v boji o předsedu Zelených? „Někdejší hypnoterapeut, který tvrdil, že dokáže silou mysli zvětšit prsa, byl zvolen předsedou Strany zelených.“

Je jasné, že Zach Polanski to v politickém boji nebude mít rozhodně jednoduché a uvidíme, jestli se mu podaří s radikálním programem „ekopopulismu“ zabodovat i u britských voličů. Zatím ale jeho rétorika média spíše přitahuje a láká k Zeleným také nové členy a voliče. Přestože u některých levicových kritiků vzbuzuje jeho velmi klikatá a rozvětvená politická cesta rozpaky, pro jiné je naopak emblémem politického vývoje, jímž si v posledním desetiletí prošla řada (nejen) dnešních čtyřicátníků. I tímto způsobem v nich může Zach Polanski vzbuzovat sympatie. Už brzy uvidíme, jestli se britským Zeleným jejich sázka na ekopopulismus skutečně vyplatí.