Fialova vláda je klimaticky negramotná. Projídá budoucnost budoucích generací

Fialova vláda se ráda ohání ekonomickými imperativy úspor a vyrovnaných rozpočtů. Realita je s odpovědnou rétorikou v přímém rozporu. Rekordní rozpočtové schodky jsou ve skutečnosti vyšší a jsou maskovány tzv. účetními triky či jen triky, kdy se dluhy schovávají do fondů a jiných druhů půjček, nebo si příjmy v potřebné výši cucá z prstu ministr Stanjura jako v případě emisních povolenek. Nebo se rozpočet sanuje mimořádnými daněmi jako v případě speciálního zdanění společnosti ČEZ, jehož příjmy nejsou využity na investice či inovace, ale prostě se jen projí v běžném rozpočtu. Abych tedy zachoval rétorickou estetiku pravicové úspornosti. 

Vláda nechce udělat proti změnám klimatu ani to minimum, na které dostala a dostane hromady peněz.

Jakmile však Fialova vláda přepne z módu rétoricky spořivé ekonomiky na jinou část našeho světa, mizí i starostlivé vrásky fikce rozpočtové odpovědnosti. V případě klimatu je náhle možné prolomit všechna ekonomická tabu, vršit libovolné dluhy, projídat budoucnost, likvidovat prosperitu budoucích generací a zalévat voliče populismem. 

Posledním příkladem takové nezodpovědně populistické politiky je vládní otočka v případě emisních povolenek ETS 2. Ty se dotknou přímo i domácností, jelikož cílí na energetickou náročnost osobní dopravy či vytápění bydlení. Všechny ty projekty Zelené úsporám a kotlíkových dotací, které dotovaly zateplování a výměny starých kotlů, směřovaly k tomuto bodu, tedy připravit domácnosti na to, aby se jich zpoplatnění emisí ideálně nedotklo. Ve skutečnosti ten, kdo dům zateplil nebo postavil pasivní či nízkoenergetický a vyměnil bezedný kotel na uhlí za tepelné čerpadlo, ušetří, protože nemusí házet peníze do kamen a teplo nechat unikat okny. Bonusem je, že lze nyní na venkově (byť ne všude) dýchat venku dokonce i v zimě a nad domy se již obvykle nevznáší oblaka dehtu.

Tyto dotace byly dosud hrazeny z emisních povolenek velkých znečišťovatelů, ETS. Další verze emisních povolenek cílí i na malé podniky a domácnosti, a protože se za nimi skrývají voliči a volby jsou za rohem, čeští politici se předhání, kdo je zruší dřív a víc. Zatímco Andrej Babiš chce zrušit Green Deal, který za Českou republiku dojednal, tato vláda chce zrušit, odložit nebo nezavést systém emisních povolenek, který sama dojednala během svého předsednictví v Evropské unii a chlubila se jím coby svým úspěchem.

Desítky miliard mohou lidem zlepšit život, ale vláda i opozice říkají ne

Je důležité říct, že zavedení emisních povolenek ETS 2 zdraží některé typy vytápění, konkrétně uhlí a plyn. Ohrozí nejvíce ty nejchudší, kteří žijí v nezateplených domech se starými typy vytápění a nezvládli z různých důvodů situaci vyřešit v rámci stávajících dotačních programů – Zelená úsporám či kotlíkové dotace. Tyto programy jsou placeny z prodeje emisních povolenek ETS velkých znečišťovatelů. Jenomže zatímco výnosy z povolenek se počítají v desítkách miliard ročně, na dotace pro domácnosti směřují pouhé jednotky miliard. Zbytek si „odpovědný“ stát rozpustil v rozpočtu, aby si mohl Stanjura vykazovat nižší dluh. 

Měli jsme každý rok dost peněz na to, aby se zateplila i ta posledních chalupa v zemi a vyměnil každý kotel plivající dehet do okolí. S trochou nadsázky mohly být solární panely na každé střeše, na každém kilometru mohly stát elektrické nabíječky, na každém kopci se točit větrná elektrárna, v každé vsi mohla být elektrická nabíječka a elektrická auta jsme mohli dotovat jako kdekoli jinde, takže bychom v jejich prodejích byli coby automobilová velmoc na prvních místech a ne na těch posledních, jako jsme v Evropě dnes. 

Na současnost i budoucnost jsme mohli být všichni dávno připraveni, ale stát, tato i předchozí vláda, si řekly ne, pojďme ty peníze jen tak projíst a až na to dojde, vyděsíme lidi, že je Brusel všechny ožebračí. Taková je totiž dnešní situace pár měsíců před volbami. 

Přitom samozřejmě ani dnes takto situace nevypadá, protože z emisních povolenek bude placen Sociální klimatický fond, jehož deklarovaným cílem je „řešení energetické a dopravní chudoby“ v nadcházejících letech. Počítá se zde s rozpočtem 50 milard korun. Kdyby stáli v čele státu „zodpovědní politici“, chlubili by se těmito desítkami miliard, které pomohou těm nejchudším k důstojnějšímu životu. Jenomže nestojí, a tak je pravděpodobnější, že jste o tomto fondu možná ani nikdy neslyšeli. 

Čeští politici si raději prostřelí nohu, než by dali lidem peníze, aby se měli lépe. Raději nezavedou emisní povolenky, zaplatí za to na pokutách desítky milionů korun a připraví se o desítky miliard do Sociálního fondu, než by pomohli nejchudší části české společnosti k lepšímu životu.

Nafta, nejlevnější věc na světě

Raději budou slibovat, že položí život na hranici za levný benzin, který povolenky skutečně zdraží o cca tři koruny. To je totiž smyslem povolenek, promítnou informaci o skleníkových plynech do daného fosilního paliva pomocí zvýšené ceny, a nasměrují tak spotřebitele k emisně méně náročným způsobům dopravy. 

Tady bych jen upozornil, že nejspíš nic v této zemi není tak levné jako nafta nebo benzin. Ten stojí v tuto chvíli něco přes 30 korun za litr, jen o pár korun více než třeba v roce 2000, tedy před čtvrt stoletím, kdy byla průměrná mzda 13 tisíc korun hrubého. Kdyby benzín zdražoval podobně jako bydlení nebo chleba (14 korun za pecen v roce 2000) nebo jen sledoval vývoj mezd, musel by stát dávno přes 100 korun za jeden litr. Jeho současná nízká cena uprostřed klimatické krize pouze ukazuje, v jak vadném systému žijeme a jak ubozí politici nám vládnou nebo se o vládnutí před volbami ucházejí. 

Emisní povolenky Unie nezruší, protože to nechce většina evropských zemí, z nichž mnohé již samy povolenky zavedly, a to za mnohem vyšší ceny, než s jakými se dnes operuje. Prostě proto, aby se rychleji posunuly k nízkoemisním nebo bezemisním ekonomikám, aby se rychleji modernizovaly, a aby tak získaly před ostatními náskok. Naše vláda i opozice v podobě ANO a SPD se pouze rétoricky předhání v tom, kdo nám zajistí budoucí zaostalost, chudobu a zmar uprostřed klimatického rozvratu. Nikdo z nich není schopný předstoupit před veřejnost s jednoduchým poselstvím: nebojte se ničeho, máme tady desítky miliard, abychom to všichni spolu zvládli, a výsledkem bude třeba čistší vzduch pro nás pro všechny a možná i něco jako budoucnost. 

Vláda místo toho nechce udělat proti změnám klimatu ani to minimum, na které dostala a dostane hromady peněz. Opozice slibuje, že toho udělá ještě míň. Schopnější politiky mají nejspíš i mravenci a o budoucnosti dokáže lépe uvažovat možná i vysychající kaluž bláta.