Novela Love Me Tender je další autofikcí, která otevírá témata a perspektivy, na něž by v klasickém románu asi nedošlo už proto, že jsou sotva uvěřitelné a trochu moc tlačí na emoce. V prvotině Playboy Constance Debré popisuje svůj lesbický coming out a metamorfózu úspěšné právničky, manželky a matky na někoho mezi baronem de Charlusem a Sidem Viciousem. V navazující Love Me Tender jízda pokračuje až do sebedestrukčních zákrut, v nichž autorka odhaluje, jak celé MeToo nebo manželství pro všechny jsou jen na oko, protože když o něco jde, sklapne nad vámi patriarchální past.
Hrdinka a vypravěčka autofikční novely se totiž nejen vyoutovala jako lesba, ale zároveň se vyoutovala ze života pařížské střední třídy – vzdala se kariéry úspěšné advokátky a začala psát román. O sobě, svém manželovi, synovi, francouzském rodinném právu, milenkách, stárnoucím otci i o plavání. O tom, jak se (bývalý) manžel nesmířil s tím, že se chtěla rozvést a že zanechala výnosné kariéry, a patřičně se jí pomstil. Vykonstruoval šťavnaté kompro sestávající mimo jiné z položek její knihovny, které s pomocí společenských předsudků zafungovalo skvěle a vypravěčka přišla o syna, jenž byl svěřen do péče otci, který zároveň bojkotuje setkávání s matkou. Love Me Tender až dokumentárním způsobem popisuje nejen nový divoký lesbický život hrdinky a její rozchod s jakoukoliv přetvářkou, ale především traumatickou emoční propast ze ztráty blízkosti se synem, který mezitím tak rychle dospívá. Dokumentárně věcný styl protínají úvahy o všem možném, ale hlavně o lidech, jejich identitách i touhách, o ženách a mužích, maskulinitě a feminitě, o mateřství a také o pokrytecké společnosti, která vlastně ani dnes ženy nepovažuje za plnoprávné občany. Debré je radikální, nesmiřitelná a taky vtipná – žádný laskavý humor ale samozřejmě nečekejte.
Ani v živém vydání TL;DR jsme nezapomněli na obvyklé rubriky a spoustu řečí kolem.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás
