Jaderná karta je prostředkem, jak mobilizovat mezinárodní komunitu proti Íránu

V pátek 13. června zaútočila izraelská armáda hned na několik cílů v Íránu. Jednalo se o dlouho připravovanou akci a primárním cílem měl být íránský nukleární program. Írán se rozhodl útok opětovat a začal bombardovat Tel Aviv. Teď už si tyto země vyměňují vojenské útoky několikátý den a celý svět se dohaduje, jestli jsme na prahu nové regionální války. O vojenské eskalaci mezi Izraelem a Íránem jsme si povídali s arabistou Jakubem Koláčkem, který působí na Katedře Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a je také výzkumníkem Peace Research Center Prague.

Jaké jsou zdroje antagonismů mezi Izraelem a Íránem? V tomto regionu je řada států, které by mohly být pro Izrael potenciálně nebezpečné, ale Benjamin Netanjahu vnímá právě Írán jako problém číslo jedna. Proč?

Do sedmdesátých let a íránské islamistické revoluce byly hlavním protivníkem Izraele arabské státy, s nimiž vedl i několik válek. Nicméně došlo k urovnání tohoto konfliktu a byly podepsány mírové dohody s Egyptem a Jordánskem. Od roku 1979, kdy dochází v Íránu k revoluci, se do vedení dostává íránský islamistický režim, který přebírá štafetu odporu proti Izraeli. Írán vnímá Izrael v zásadě jako nelegitimní stát, který vznikl nějakou historickou nespravedlností.

To je tedy ta hlavní íránská motivace?

To je perspektiva islamistického íránského režimu. Z izraelského hlediska pak Írán představuje nějakou hrozbu proto, že to je velký, lidnatý stát. Reálně ale nemusí představovat takovou hrozbu, jak o tom Izrael hovoří. Teď se koneckonců odhaluje, jaká ta rovnováha sil ve výsledku je. Je tady vyhlídka toho, že by se Írán pokusil získat jaderné zbraně, což samozřejmě není v zájmu Izraele. Izrael sám má jaderné zbraně, což mu dává v tomto regionu velkou konkurenční výhodu. Málokdo považuje za pravděpodobné, že by Írán na Izrael jadernými zbraněmi zaútočil, protože síla izraelského jaderného arsenálu je mnohem větší. Kdyby měl ovšem Írán jaderné zbraně, regionální rovnováhu by to mohlo změnit, takže tady je nějaké objektivní jádro toho sporu. Každopádně ta jaderná karta je také určitý prostředek, jak mobilizovat mezinárodní komunitu proti Íránu. Zahraniční lídři na to slyší.