Bitcoiny: stát vede banda strýců ztracená v současném světě

Kauza „darované miliardy“ není jen o Blažkovi. Celá událost se mohla odehrát jen díky naprosté nekompetentnosti celého státního aparátu, jehož čelní představitelé neví, co se děje, a ani je to nezajímá.

Stanislav Biler

Premiér, ministři a poslanci vládní ODS se rozhodli svou krizovou komunikaci v kauze bitcoinů opřít o přesvědčivý narativ, podle něhož nemohli nic špatného udělat, když ničemu z toho, co se děje, nerozumí. V médiích takto vystupuje nejen Pavel Blažek, ale rovněž ministr financí Stanjura, premiér Fiala nebo předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Z takto postavené obrany ovšem vyplývají poněkud znepokojivé otázky. Třeba proč vládnou nebo proč vůbec kandidují, s výjimkou Blažka, v nadcházejících volbách.  

„Kryptoměny, nebo co to je“ se blíží legendárnímu zvolání „já bych všechny ty internety zakázala!“

Pavel Blažek se snažil na začátku pochybnosti rozptylovat tvrzením, že je vše ultračisté či ultralegální, čemuž přizvukoval premiér a dodával, že mu celý příběh popisoval ministr spravedlnosti coby zábavnou historku. Není jasné, zda premiéra více pobavila trestní minulost dárce oněch peněz, nebo spíše fungování tržiště na prodej drog či zbraní. 

Blažkovu verzi o ultračistotě peněz rozbil zástup lidí, jimž v zásadě stačilo umět používat internet a být mentálně přítomen v tomto století. Kdyby jako stát postupoval jakýkoli jednotlivec, stát ho dle vlastních zákonů nejspíš zavře do vězení. Detailně se tomu ve Studiu Alarm věnoval ekonomický antropolog Martin Tremčinský. Sledujeme příběh státu, ve kterém státní aparát není schopný zjistit, o kolik peněz se jedná a odkud pochází, a na vše dohlíží soudní znalec neschopný cokoliv ověřit a notář, který dá razítko na screenshot obrazovky. Taková zápletka by neobstála ani v béčkové produkci exploatující stereotypy o východní Evropě. 

Do jisté míry lze pochopit, že Blažkovi spolustraníci byli jeho kauzou zaskočeni. Pavel Blažek je dekády podezřelý z kdečeho, ale jeho mistrovství spočívalo v tom, že nejen, že mu nikdo nic neprokázal, ale současně dokázal udržet mimo vězení sice ne všechny, ale většinu členstva brněnské ODS. Mlhou dokázal zahalit všechny ty ultračisté procesy, během nichž se z brněnského městského majetku stával majetek soukromý a kdy se z příbuzných a přátel ODS stávali majitelé kdysi městských bytů a celých domů. V této dovednosti vycvičil také svou chráněnkyni Markétu Vaňkovou, aktuálně nejschopnější brněnskou političku.

Jak by vše mohlo nebýt ultračisté, když Blažkovi onu miliardu jako skvělý deal přinesl advokát odsouzeného Jiřikovského Kárim Titz. Blažkův celoživotní kamarád a advokát, který v uplynulých letech zachránil nejednoho člena a členku ODS před kriminálem. 

Zatímco v ideálním či jen obyčejném světě by samotná nabídka od někoho jako advokát Titz byla varováním, v našem světe je to osvědčený a věrný přítel brněnské ODS. A když někdo takový přijde za ministrem spravedlnosti s nabídkou odsouzeného kriminálníka, není o čem přemýšlet. Jenomže tentokrát Blažek zapomněl, že nesedí na brněnském magistrátu, a nejspíš nevěděl, že bitcoin není totéž, co igelitka hotovosti podstrčená pod stolem. 

Titzův výběr klientů posledních let je vypovídající. Například v roce 2010 a 2011 zastupoval tajemníka brněnské radnice Novotného, když byl spolu se starostou Kvapilem odsouzen v korupční kauze. Před vězením zachránil bývalou starostku Brna-střed Dagmar Hrubou v kauze Wilson. Za tu mimochodem pořádal její kolega Pavel Blažek v roce 2009 demonstrace na její podporu. Před vězením Titz zatím velmi úspěšně brání hlavního podezřelého v kauze Stoka, Jiřího Švachulu. Pomohl radnímu hnutí ANO Tomáši Kratochvílovi v případě podezření na krácení daní. A nakonec zachraňuje před vězením primátorku Vaňkovou, když opustil svého bývalého klienta Pavla Hubálka, klíčového svědka korupce v brněnské kauze kupčení s byty. Nyní Titz svědčí proti němu a tedy ve prospěch Vaňkové a dalších obviněných. O někom takovém nemá ministr spravedlnosti důvod pochybovat. Podobně zase neměl důvod pochybovat Petr Fiala o Blažkovi. Bez něj by nebyl šéfem ODS, natož premiérem. 

Ty kryptoměny, nebo co to je

A tak se všichni ze své odhalené nekompetence snaží udělat přednost. Přece nemohli udělat nic špatného, když to mysleli dobře a navíc ničemu nerozumí. Premiér Fiala tak nejprve tvrdil, že mu vše Blažek sice řekl předem, ale pokládal to za nějakou historku: „Mně pan ministr Blažek před několika týdny informoval – ne oficiálně, bylo to mezi řečí – že pro ministerstvo spravedlnosti získal dar ve výši zhruba miliardy korun a že to je dar, který je z bitcoinu. Žádné detaily jsem o tom neslyšel. Pan ministr mi to vykládal trošku jako historku, že jsou to nějaké bitcoiny, jejichž hodnota výrazným způsobem nabobtnala, a že to je vlastně překvapivé.“

Ano, Petr Fiala opravdu nikdy nerozuměl ničemu z oblasti ekonomiky a financí, takže je celkem uvěřitelné, že je mimo také ve světě kryptoměn. Což nakonec ukázal o dva dny později, když ve Sněmovně prohlásil: „Ony miliardy, které se dnes tak dramaticky skloňují ve všech titulcích, se z těch původních milionů staly až v průběhu let prostě proto, že mezitím narostla tržní cena té kryptoměny nebo co to je, kterou jejich vlastník logicky po tu dobu nemohl prodat.“

„Kryptoměny, nebo co to je“ se blíží legendárnímu zvolání „já bych všechny ty internety zakázala!“ Ve stejném projevu o kus dál už premiér tvrdil: „Pavel Blažek zjevně udělal chybu. Udělal chybu jako ministr spravedlnosti, na svou odpovědnost pro stát přijal dar, který byl minimálně z etického hlediska problematický. A řekněme to bez okolků, byl to dar s podivným původem a kvůli tomuto podivnému původu by měl každého státního činitele zarazit a přinutit jej, aby se ptal po jeho souvislostech. O tom není sporu. A to tady znovu říkám.“

Což je posun od zábavné historky, která ani nestojí za řeč. Bezprostředně po kauze si přitom Fiala evidentně myslel, že se nic nestane. Ještě na mítinku v Pardubicích vtipkoval jako o nejdůležitější věci, která všechny trápí, o výhře Brna nad Pardubicemi v hokeji. To už ale zjišťovali jeho koaliční partneři, že voliči o tom vtipkovat nemíní a kauza je může před volbami pohřbít. 

Ještě bizarněji se v tématu kryptoměn, nebo co to je, plácalo jiné právní eso ODS a celoživotní sněmovní povaleč Marek Benda, který se obvykle ve sněmovně vzbudí jen v případě, když může někomu škodit. Rovnou vsadil na to, že neví nic o ničem a za celý život, co sedí ve sněmovně, mu prostě nestálo za to si o světě za zdmi něco zjistit. Což mu můžeme věřit. Přesně tohle je Marek Benda.

„Já se tím vůbec nepokouším jako proplout, protože tam jsou některé termíny… Ještě tak bitcoin bych věděl. Ale darknety a peněženky a počítače otvírané 30 hodin jsou věci, které jsou pro mě naprosto nepředstavitelné. Já jsem starý muž, který stále ještě píše tužkou na papír a telefon používá víc k telefonování než k prohlížení internetu. Takže lidé se občas ptají, ale spíš je to o tom, že tomu taky pořádně nerozumí. Moje odpověď je, že Pavel (Blažek) se pokoušel přinést miliardu do státního rozpočtu,“ vysvětloval Benda v podcastu Ptám se já Marie Bastlové. 

Zhruba po těchto slovech měl Benda rezignovat na svůj mandát a odejít do penze. K čemu nám je ve sněmovně Marek Benda? K čemu je poslanec, který nic neví a nic vědět nechce? Navíc vlivný člen ODS a předseda jejich poslaneckého klubu. Takhle vypadají špičky ODS. Parta lidí, která nic neví a vydává to za svou přednost.

A totéž platí o ministrovi financí Stanjurovi, který kličkuje a zostřuje prohlášení, aby si zachránil kůži, když se snaží vymyslet, proč ministr zodpovídající za veřejné finance neměl vůbec nic společného s veřejnými financemi. 

O celém případu věděl od ledna. Na oficiální žádost ministra Blažka o schůzku v této věci nereagoval. Neformálně mu nejspíš radil, až když bylo pozdě. Nevaroval o situaci ani premiéra. Ze všeho vyplývá, že to Stanjurovi buď bylo jedno, nebo podstatě věci vůbec nerozuměl. Nejspíš obojí, což odpovídá Stanjurově finanční gramotnosti, jak ji můžeme sledovat v uplynulých letech. 

Do světa, který právě přetváří umělá inteligence, vstupujeme s politiky, kteří jsou v současnosti zcela ztraceni a za svou přednost vydávají vlastní negramotnost a neschopnost si o světě okolo sebe cokoli zjistit. 

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás