Po květnových volbách zasedne v Lisabonu nejpravicovější parlament od karafiátové revoluce. „Lidé chtějí tuto vládu a tohoto premiéra,“ slavil v časných pondělních hodinách vítězství lídr středopravicové Demokratické aliance Luís Montenegro. „A teď nás nechte pracovat,“ reagoval na otázky novinářů na podobu kabinetu. Vládu totiž strana sama nesloží, ačkoli si polepšila o devět mandátů na celkem 89 křesel v 230členném parlamentu.
Právě loni přišlo Portugalsko o titul „poslední oázy bez krajní pravice v Evropě“. Stalo se tak 50 let po konci diktatury Antónia Salazara, na jehož Estado Novo („Nový stát“) Chega odkazuje.
K urnám se uplynulou neděli Portugalci a Portugalky vrátili po 14 měsících. V březnu tohoto roku totiž právě premiér Montenegro prohrál hlasování o důvěře menšinové vládě, kterému čelil kvůli možnému střetu zájmů.
K němu podle opozice i některých médií mohlo docházet ve společnosti Spinumviva, která se pohybuje v oblasti konzultace ochrany dat. Právě tuto společnost Montenegro v roce 2021 založil, aby ji následně převedl na svou ženu a syny. Mezi klienty firmy se ale následně objevily některé státní společnosti.
Otřes v portugalské politice
Pád vlády ale nakonec zřejmě nejvíce uškodil opozičním socialistům, kteří byli nejhlasitějšími kritiky premiéra Montenegra. Podle portugalských médií právě špatný výsledek největší levicové strany v zemi, která přišla o 20 křesel, je vzkazem od voličů, že třetí volby za poslední tři roky jsou příliš.
Socialisté v čele s Pedrem Nunem Santosem nakonec jen tak tak uhájili druhé místo (stále se nicméně čeká na sečtení hlasů ze zahraničí). Náskok na třetí krajně pravicovou stranu Chega („Dost“) ale činil necelý jeden procentní bod a média píší o „otřesu režimu“. Chega podle všeho prolomila systém dvou silných stran.
Od revoluce v roce 1974 se totiž nestalo, aby se dvěma hegemonům portugalské politiky, pravicové Demokratické alianci (Sociální demokraté a Lidová strana) a Socialistické straně, někdo přiblížil na rozdíl několika desetin procenta a získal stejný počet mandátů.
Kampaň bez náboje
Poslední týdny kampaně sice silně poznamenaly události mimo portugalské hranice, uplynulých 14 měsíců ale zřejmě ještě více rozdělilo tamní politickou scénu. Spolupráce tak bude stále obtížnější. Průzkumy ukázaly, že ani jeden z lídrů dvou největších stran se nemůže pyšnit velkými sympatiemi voličů. Podporu obhajujícímu předsedovi vlády nevyjádřila ani polovina oslovených, zatímco jeho levicového rivala kladně hodnotí jen třetina dotázaných.
Největší debatu mezi Montenegrem a Santosem navíc potkal odklad kvůli rozsáhlému blackoutu, který zasáhl Portugalsko, Španělsko a část Francie. Polovinu závěrečných dvou týdnů kampaně pak portugalská média věnovala především volbě nového papeže, jak připomíná server Politico.
Hlavními tématy kampaně pak byly především otázky bydlení, veřejných služeb, migrace a s ní spojené zpřísnění pravidel pro vstup do země, případně pokračující spor o Montenegrově střetu zájmů. Na témata, jako nakolik Portugalsko poškodí americká cla nebo jaká bude role země ve formující se evropské obraně, se už většinou nedostalo.
Možná největší pozornost tak na sebe v závěru kampaně upoutal lídr Chegy André Ventura. Předseda protiimigrační formace totiž kvůli silným bolestem břicha dvakrát opustil volební mítink a skončil v nemocnici ve Faru. Poslanec hnutí Pedro Pinto následně uvedl, že se do nemocnice pokusili pokusili vtrhnout Venturovi odpůrci a bylo nutné přijmout bezpečnostní opatření. Pintovo tvrzení ale krátce poté nemocnice popřela. „Změna je v našich rukou, bojujte do poslední minuty kampaně,“ vzkázal ještě z nemocničního lůžka Ventura.
Zastíněný Vox
Chega se podobně jako o šest let starší krajně pravicové hnutí Vox v sousedním Španělsku snaží od svého vzniku v roce 2019 nabourat portugalský bipartismus. Zatím každé parlamentní volby znamenaly pro Chegu navýšení volebního zisku. Zatímco v roce 2019 získalo uskupení jedno křeslo, o tři roky později už v parlamentu zasedlo 12 poslanců.
V loňských volbách pak Chega navýšila počet poslanců na 50, aby k nim letos přidala ještě dalších osm zástupců. Loni zase strana získala dvě křesla v Evropském parlamentu. Neúspěch přišel jen v roce 2021, kdy Ventura v prezidentských volbách skončil třetí s necelými 12 procenty hlasů.
Právě loni přišlo Portugalsko o titul „poslední oázy bez krajní pravice v Evropě“. Stalo se tak 50 let po konci diktatury Antónia Salazara, na jehož Estado Novo („Nový stát“) Chega odkazuje lehce upraveným mottem diktatury. K salazarovskému „Deus, Patría, Família“ („Bůh, vlast, rodina“) totiž strana přidává ještě „práci“.
Strana přitom dlouhodobě čelí kritice za přítomnost příslušníků neonacistické scény ve svých strukturách. Stejně tomu tak je u mládežnické organizace Chegy, která je podle analytiků ve svých názorech extrémnější než samotná strana a sdružuje obdivovatele diktátora Salazara a příznivce fašistické ideologie. Hned 23 aktuálně zvolených poslanců přitom mělo problém se zákonem nebo bylo spojeno s některou z mnoha kontroverzí okolo Chegy. Ať už šlo o napadení fotbalového rozhodčího na dětském turnaji, výzvy k násilí nebo falšování docházky v parlamentu.
Kdo bude vládnout?
Nejen pro portugalskou levici jsou tak letošní volby šokem. Zatímco lídr socialistů Santos po vyhlášení výsledků rezignoval, vítěz voleb Montenegro musel odpovídat na dotazy, zda vpustí Chegu do vlády, což doposud odmítal. V loňské televizní debatě dokonce Venturu označil za „xenofoba, rasistu a demagoga“.
„Vládnout s Chegou je nemožné ze tří důvodů,“ uvedl už dříve Montenegro. „Nejsou spolehliví: chovají se jako politická korouhvička, neustále mění názory a nejsou vhodní pro roli ve vládě,“ dodal tehdejší premiér. Jenže jeho Demokratická aliance získala jen 89 křesel a většinu nezíská ani při spojení s politicky blízkou Liberální iniciativou (devět mandátů), která navíc jakoukoli spolupráci s krajní pravicí rezolutně odmítá.
Chega svůj volební úspěch opřela o témata jako bytová krize, prudce rostoucí ceny nájmů, kritická situace ve zdravotnictví a školství i stále nízké mzdy. Do toho strana sbírá body i na protiimigračním programu a evergreenu krajní pravice, tvrdém postoji proti údajnému zneužívání sociálních dávek. Sám předseda strany Ventura v minulosti musel opustit Sociální demokracii kvůli protiromské rétorice, kdy o menšině mluvil jako o „kriminálnících“, kteří zneužívají sociální dávky.
Ačkoli by se dalo čekat, že na tématech jako krize bydlení či výše mezd vyroste portugalská levice, nestalo se tak. Socialisté jsou dlouhodobě v krizi, zelení LIVRE posílili jen nepatrně a nejstarší portugalská strana v podobě komunistů rok od roku ztrácí i kvůli svému postoji k válce na Ukrajině. Její členové obviňují z konfliktu Spojené státy, na půdě Evropského parlamentu hlasovali proti rezoluci odsuzující ruskou invazi a odmítli se zúčastnit schůze parlamentu, na které vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Kam kráčíš, Portugalsko?
„Portugalsko je nyní zemí, kde lidé už nevěří novinářům, vědcům ani tradičním politikům. Zemí, kde je krajní pravice v patách Socialistické straně, zakladatelce portugalské demokracie,“ začíná svůj text portugalský korespondent deníku El Diario Ruben Martins. Poslední volby podle něj odhalily několik varování ohledně toho, jakým směrem se může jihoevropská země ubírat.
Portugalsko se potýká s krizí bydlení i vysokými cenami potravin. Značná část obyvatel tak pokukuje po svých španělských sousedech, kteří mají vyšší mzdy a takřka srovnatelné (v některých případech i nižší) ceny základního zboží. „Bylo zvykem hledět na Španělsko s obdivem, nyní se ale mnoho Portugalců může (na Španělsko) dívat se závistí,“ píše Martins.
Chega umně využívá frustrace z aktuální situace, ať už jde o mladé Portugalce a Portugalky bez vidiny důstojného bydlení, nebo o polozapomenutý venkov bez kvalitních veřejných služeb a dopravní infrastruktury. Hlasy sbírá u mladých lidí i „chronických volebních abstinentů“.
Krajně pravicovému uskupení stojícímu převážně na kouzlu svého lídra, bývalého fotbalového komentátora na stanici CMTV a fanouška lisabonské Benfiky, navíc neuškodily ani kupící se skandály. V lednu Venturova strana slibující „vyčištění Portugalska“ vyloučila jednoho ze svých poslanců poté, co byl obviněn z krádeže kufrů na několika letištích.
Další člen strany byl ve stejné době přistižen při řízení pod vlivem alkoholu a třetí člen čelí obvinění z toho, že v roce 2023 zaplatil v té době patnáctiletému chlapci za orální sex. Chega přitom ve svém programu prosazuje chemické kastrace pro pachatele sexuálních trestných činů proti mladistvým.
„Léta jsme věřili, že v Portugalsku jsme imunní vůči krajní pravici. Traumata diktatury k tomu dávala důvody. Stávající krajně pravicová strana se rychle stala stranou jednoho muže s dobrými řečníky a dobře promazaným aparátem,“ poznamenává Martins. Jak výrazné slovo bude mít Chega ve směřování Portugalska, ukážou následující týdny a měsíce. O změně tamní politické reality ale už nikdo nepochybuje.
Autor je spolupracovník redakce.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás