Umění rozhodnout se. Manga Look Back je poetické drama o ženách v japonském komiksu

Vychází u nás ceněný komiks autora Tacukiho Fudžimota známého sérií Chainsaw Man. Příběh dvojice dívek, jež se snaží prosadit v muži ovládaném komiksovém průmyslu, je také komentářem postavení žen v japonské společnosti.

Antonín Tesař
Ukázka z mangy Look Back, zdroj Nakladatelství CREW

I díky jeho loňskému animovanému zpracování se z komiksového románu Look Back (česky vychází v Nakladatelství CREW) stala jedna z nejdiskutovanějších mang poslední doby. Příběh o dvou teenagerkách startujících komiksovou kariéru je dobrou ukázkou toho, že japonská tradice je pořád velmi silná ve schopnosti zachytit křehké nálady dospívání. Navíc ve větší míře než dřív dává prostor i ženským autorkám a hrdinkám.

Striktní dělení mezi kategoriemi klučičí a dívčí mangy naštěstí v posledních letech mizí a zejména v žánru romantické mangy se prolínají oba styly.

Scenárista a kreslíř Tacuki Fudžimoto je známý především jako autor akční mangy Chainsaw Man, jejíž hrdina dokáže proměňovat části svého těla v motorové pily – a ty rozhodně nepoužívá ke kácení stromů. Vedle toho ale vydal několik kratších příběhů zabírajících plochu jen jediné komiksové knihy. Jedním z nich je právě Look Back, druhým pak kniha Sbohem, Eri, která už také česky vyšla. Obě se zabývají teenagerskými hrdiny, kteří se věnují umělecké tvorbě a vyrovnávají se s osobní tragédií. Obě také pracují s rafinovanými vypravěčskými figurami a chytře využívají komiksové médium.

Sbohem, Eri vypráví o klukovi, který natáčí amatérské filmy, a tak má většina panelů v komiksu tvar širokoúhlého filmového plátna. Look Back, který pojednává o kreslení mangy, má oproti tomu mnohem rozvolněnější rozmístění políček na stránce a často využívá šrafování a tahy připomínající skicu. 

Fudžimotův román, který vycházel seriálově v roce 2021 v časopise Šónen JUMP+, je přitom také silně ovlivněný filmovou střihovou skladbou, kterou překládá do komiksového média k posílení emočního dopadu. Sekvence často němých panelů dynamicky střídajících rámování rozkládají akci do sledu detailů či prostě zachycují plynutí času a mají často až videoklipový styl, u něhož není těžké si představit hudební doprovod.

Místo žen v Japonsku

Look Back ale není jen působivé melodrama o mladických snech, do nichž tragicky zasáhne ruka osudu. Fudžimoto se soustředí na dvě dospívající dívky, které se v současném Japonsku rozhodnou stát se komiksovými autorkami. Samotné vyprávění se příliš nezabývá společenskými souvislostmi takového rozhodnutí, ale už samotný námět má v tamějším kontextu jednoznačně pozitivně motivační vyznění. Japonsko totiž pořád zůstává silně patriarchální a korporátní společností, kde jsou ženy tlačeny do role hospodyň a matek, zatímco mladé muže systém zahání do velkých firem, kde má být jejich úkolem obětovat veškerý svůj čas nezištné práci pro blaho podniku. 

Práce v komiksovém průmyslu není obecně příliš respektovaná a touha stát se komiksovým autorem v dospívání je braná spíš jako naivní výstřelek. Ostatně hodně o tom, jak funguje japonský komiksový průmysl a co to znamená být autorem mangy, vypovídá třeba vynikající komiksová série Bakuman, jejímiž hrdiny jsou ale dva kluci.

Pro ženy bylo až donedávna v manze místo zejména v žánru romantických dramat a komedií, zejména ve specifické oblasti tzv. šódžo či džosei mangy, tedy komiksů určených přímo pro dívčí, resp. ženské publikum. Žánr si vytvořil vlastní specifický vizuální styl, který je hodně dekorativní a impresionistický, a má vlastní osobité a výrazné autorky, jako jsou Rijoko Ikeda, Kjóko Okazaki či skupina CLAMP. Pořád je to ale specifický segment trhu, který se nemůže rovnat s popularitou sérií vycházejících v „klučičích“ magazínech jako Šónen JUMP.

Našli bychom i pár autorek, které působí mimo škatulku šódžo a mají za sebou velké hity. Příkladem je slavná Rumiko Takahaši nebo autorka skvělé steampunkové série Ocelový alchymista Hiromu Arakawa. Ale pořád jsou to výjimky. Striktní dělení mezi kategoriemi klučičí a dívčí mangy naštěstí v posledních letech mizí a zejména v žánru romantické mangy se prolínají oba styly, byť pořád platí, že v tomto průmyslu naprosto dominují autoři-muži. O to větší má váhu fakt, že dvojice hlavních hrdinek Look Back se prosazuje s akčními sci-fi příběhy, které posílají do evidentně mainstreamového „šónen“ časopisu.

Osudová síla

Do konceptu překračování pravidel zapadá i fakt, že tématem Look Back jsou důsledky rozhodnutí, která v životě děláme. Příběh složený z jednotlivých událostí, mezi nimiž často uplyne velmi dlouhá doba, ukazuje, jak obě hrdinky různými svými rozhodnutími proměňují životy jedna druhé. I závěrečný vypravěčský trik, který nám ukazuje dva rozdílné paralelní světy, vlastně ukazuje osudovou sílu rozhodnutí, která mohou zmařit či zachránit životy nás i našich blízkých.

Film Look Back nedávno získal Cenu japonské filmové akademie v kategorii animovaných filmů a je nominovaný na nejlepší film v cenách Ribbon, manga si pak díky anglickému překladu před dvěma lety odnesla nominaci v prestižních komiksových Eisnerových cenách. Český překlad tak rozšiřuje nabídku čtiva japonských komiksů mimo mainstream.

Manga má pořád mezi západními (a vlastně i českými) čtenáři punc čtiva pro teenagerské publikum. Tituly jako Look Back nebo vynikající série Ach, vy dívky mládím zmítané ukazují, že i v žánru příběhů o dívčím dospívání tu vznikají díla srovnatelná s oslavovanými západními komiksy autorek jako Mariko Tamaki, Tillie Walden nebo Raina Telgemeier.

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Čtěte dále