Marian Jurečka sestoupil mezi prostý lid s různými otázkami napsanými na kartonu, na který mu lidé čárkou mohou potvrdit to, na co se tak sugestivně ptá. Jedna z otázek zněla: „Mají být dávky bez práce?“ Čárka pod odpovědí „ano“ byla na fotce, kterou následně sdílel na svém profilu, jen jedna, zatímco čárek pod „ne“ bylo několik desítek. Hlas lidu tak podpořil Jurečku v tom, že kdo nepracuje, ať nejí.
Všichni si zvykli, že lidé, kteří pracují, berou sociální dávky. A Jurečka, místo toho, aby se někam zahrabal a tiše se styděl, že s tou situací nebyl schopný jako ministr nic udělat, běhá po ulicích a ptá se lidí, kdo má brát sociální dávky. Z jeho ankety nakonec vlastně vyplývá, že je mají brát lidé, kteří pracují. Pokud tedy někdo.
Sociální dávky v nejširším slova smyslu ale mají být právě pro lidi, kteří nepracují. Ať už se jedná o příspěvek na dítě, o seniory, kteří mají příliš nízký důchod, o lidi nemocné dlouhodobě i krátkodobě nebo o lidi s nějakým handicapem či o lidi, kteří o práci přišli a než si najdou novou, potřebují podporu. To jsou skupiny lidí, které by měl stát podporovat dávkami. V normálně fungující společnosti by totiž lidé, kteří pracují, dávky neměli potřebovat, protože by si vydělali prací. A sociální systém by podporoval právě lidi, kteří z různých důvodů pracovat nemohou – ať už krátkodobě nebo dlouhodobě.
Místo toho ale žijeme ve společnosti, kde lidé z celé řady profesí pobírají tak směšně nízké mzdy, že mají problém platit nemravně vysoké nájmy. A proto i pracující lidé pobírají sociální dávky, nejčastěji příspěvek na bydlení. Jurečka ale není pouze ministrem sociálních věcí, je také ministrem práce. Na tom, že mzdy a platy jsou takto neuvěřitelně nízké, nese svůj podíl. Navíc i politika státu v oblasti bydlení spadá do gesce jeho ministerstva, na kterém neproběhl ani pokus o to s krizí bydlení cokoliv udělat. Právě protože s těmito problémy nedělá nikdo nic, dál se jen prohlubují a všichni si zvykli, že lidé, kteří pracují, berou sociální dávky. A Jurečka, místo toho, aby se někam zahrabal a tiše se styděl, že s tou situací nebyl schopný jako ministr nic udělat, běhá po ulicích a ptá se lidí, kdo má brát sociální dávky. Z jeho ankety nakonec vlastně vyplývá, že je mají brát lidé, kteří pracují. Pokud tedy někdo.
Celé to souvisí s dlouhodobým tažením politiků proti chudým lidem. Špatná správa věcí veřejných pochopitelně vyžaduje, aby politici hledali nějaké viníky a cíle nenávisti nebo opovržení, a odváděli tak pozornost od faktu, že nejsou schopni stát dobře řídit. Lidé si prací vydělají málo, bydlení je nedostupné, čtvrtina populace je zasažena (ať už přímo nebo nepřímo) exekucemi, vzdělávací systém není schopný podpořit sociální mobilitu a stát není schopný vybírat daně od lidí, kteří jsou bohatí. Není divu, že jsou lidé nervózní a cítí existenční stres. Snaha politiků svést vinu na ty nejchudší je ale skutečně zavrženíhodná.
Jistě, jsou tu lidé, kteří pobírají sociální dávky, jsou v exekuci a zároveň pracují načerno. To je nejčastější způsob zneužívání sociálních dávek. Jedná se většinou o lidi, kteří i tak přežívají, neustále jim hrozí ztráta bydlení a rozhodně nežijí v dostatku. Práce načerno se vyznačuje mimo jiné tím, že za ni člověk často nedostane zaplaceno a nemůže si na to nikde stěžovat. Exekuce skutečně drží statisíce lidí a s nimi i jejich rodiny na sociálním dně. Před 15 lety jsme tu problém s exekucemi už měli, ale ještě neexistovaly výzkumy, sociologické studie a analýzy, které by tento problém dobře popsaly. Dnes je situace jiná a vláda i ministři již mají nepřeberně podkladů, které si mohou nastudovat a jednat podle nich. Existují rozsáhlé výzkumy a analýzy, díky kterým víme, co je špatně a co s tím dělat. Vládě doporučují mimo jiné, aby umožnila návrat lidí z šedé ekonomiky do legální práce. Pomohlo by to těm lidem, pomohlo by to jejich dětem, pomohlo by to hned dvakrát státnímu rozpočtu. Jednak odvedenými daněmi a jednak tím, že by tito lidé potřebovali méně dávek. Bylo by to prostě všeobecně prospěšné. Místo toho se ale ministr práce a sociálních věcí podílí na podněcování zášti vůči chudým a pro zlepšení jejich situace nedělá nic.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás