Číst a poslouchat v uplynulých letech a dekádách od zástupců pravice, co všechno je „newspeak“ nebo „ministerstvo pravdy“ a jaké si musíme vzít ponaučení z kultovní knihy (přesvědčeného socialisty) George Orwella, bylo často daleko za hranicí snesitelnosti. Tak dlouho stoupenci pravice šermovali Orwellovým románem 1984, až ho v praxi zrealizovala Trumpova ultrapravicová vláda.
Dystopická perspektiva
Orwellův hrdina Winston pracuje na ministerstvu pravdy, kde se svými kolegy přepisují dokumenty, aby byly informace poplatné aktuálnímu vanutí moci. Jednotlivé střípky informací do sebe musí zapadat a neponechávat žádné mezery pro lidskou fantazii. Věci jsou prostě takto a ne jinak, dokud je tedy strana zase nepřepíše. Zde se ovšem román a realita Trumpovy administrativy rozbíhají, a tak Orwellovo přesvědčení, že na pravdě záleží, zůstává v říši utopie.
Ignorování změny klimatu získává v případě Trumpovy administrativy zcela novou dimenzi. Pravda se neohýbá ani neupravuje, ale maže a ignoruje.
Trumpův útok na prosazování diverzity, rovnosti a inkluze v rámci programu DEI a státem naordinovaný počet genderových identit s sebou přinesl nevídanou smršť cenzury, vyhazování lidí z práce a mazání informací včetně zastavení vědeckých výzkumů. Zatímco Orwellův Winston se věnuje v podstatě delikátnímu slovíčkaření, Trump prostě nechá smazat z federálních webů celé stránky, na nichž se objeví informace zavánějící genderem, sexuální orientací, právy LGBTQ+ nebo reprodukčními právy. Z webových stránek Centra pro kontrolu a prevenci nemocí tak zmizely pokyny týkající se antikoncepce, informace o HIV nebo závěry průzkumů, které shrnovaly, že transgender studující jsou častěji ohroženi depresemi, šikanou či užíváním drog. Zmizela stránka týkající se doporučených vakcín – aby byla později vrácena zpět, ovšem již bez informace o vakcíně proti neštovicím…
Na Trumpův příkaz také mizí zmínky o změně klimatu. Neexistují již na webech ministerstva zahraničí, ministerstva zemědělství, ministerstva dopravy nebo na portálu Bílého domu. Ignorování změny klimatu získává v případě Trumpovy administrativy zcela novou dimenzi. Pravda se neohýbá ani neupravuje, ale maže a ignoruje.
Dystopickou perspektivu Trumpovy vlády pak doplňují tak neuvěřitelné události, jako když Elon Musk a jeho lidé získali přístup do federálního systému plateb. Nejbohatší technologický feudál tak dostal do rukou osobní informace stamilionů Američanů – všech, kdo platí daně, komu jsou vypláceny sociální dávky nebo zdravotní platby v rámci systému Medicare. Co by teď dali Američané za evropské pojetí GDPR a „zlý Brusel“, který chrání lidi před zvůlí korporací.
2025 is the new 1984
V předvolebním čase se často skloňoval devítisetstránkový manuál Project 2025, vytvořený ultrakonzervativní organizací Heritage Foundation. Dokument představuje jízdní řád ovládnutí Spojených států. Trump se od něj několikrát distancoval, obvykle se slovy, že ani neví, co je v něm napsáno. Faktem však je, že první dva týdny jeho vlády se odehrávají v intencích tohoto dokumentu, občas ho dokonce překonávají. V souladu s manuálem je například Trumpova eliminace zmíněného programu DEI, tažení proti genderu či reprodukčním právům, popírání změny klimatu, energetická politika nebo přístup k zahraniční politice. Ostatně mnoho autorů manuálu přešlo rovnou do Trumpovy administrativy.
Nad rámec manuálu na uchvácení státu jde Trump v případě masových deportací, zrušení práva na občanství nebo v míře omezení zahraniční pomoci. Zatímco před volbami i po nich se mnozí politici a experti snažili protřele tlumit vášně tím, že přece nemůžeme brát Trumpa doslova, že jen tak přehání a všechno bude jinak, dělá Trump vše, o čem mluvil, a pokud se někde od slibů odchýlí, pak spíše k horšímu.
Možná bychom namísto různých variací na téma, co všechno je či není „budíček pro Evropu“ a jak musíme makat, abychom s nově se rodící mutací feudálního autoritářství drželi krok, měli vzít dění za oceánem vážně a doslova. Možná politici ultrapravice nejsou takovými básníky, jak si myslíme, a když slibují, že ovládnou a zničí stát, nemyslí to jako metaforu, ale přesně tak, jak to říkají. Svým způsobem je to osvěžující poznání – aspoň nemusíme hledat kryptické vzkazy a klíče k současnosti v literatuře. Orwell napsal svou dystopii 1984 na základě dění, jehož byl účasten během španělské občanské války. Varoval před něčím, co měl před očima. Kdyby žil dnes, řešil by stejně odhodlaně a nesmlouvavě současnost, účastnil by se aktuálního dění a psal knihy o současném světě. To je jediné relevantní poučení z jeho života a díla.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás