Experti University Oxford Press vyhlásili slovo roku 2024, kterým se stalo zahnívání mozku – brain rot. Slovo nejvěrněji odrážející společenskou náladu či téma vybíralo přes 37 tisíc hlasujících, a to z šesti finalistů navržených jazykovědci. Ti kromě hlasování a široké diskuse přihlíželi při volbě definitivního vítěze také k četnosti a dynamice výskytu slova i k tomu, jak rezonuje ve společenské diskusi.
Slovní spojení brain rot je poprvé zaznamenáno v románu Walden (česky vyšlo jako Walden aneb Život v lesích) Henryho Davida Thoreaua, který spatřil světlo světa ve Spojených státech v roce 1854. Autor filozof, který v knize hledal cestu k prostému ale plnohodnotnému životu ve spojení s přírodou, přirovnal dobové hloupnutí společnosti k bramborové hnilobě, přičemž tu mozkovou nemá na rozdíl od bramborové nikdo zájem řešit.
Vrátíme-li se k oxfordským výsledkům, některá roku slova ve zpětném pohledu upomínají na dobový roztomilý trend, jiná nabrala značnou prorockou dynamiku.
V současnosti se hniloba mozku příznačně týká nadměrné konzumace podřadného obsahu v on-line prostředí, zvláště na sociálních sítích. Součástí významu slova je pak i předpokládané zhoršení duševní a intelektuální kondice člověka právě v důsledku oddávání se takovému obsahu, jenž je považován za tuctový nebo triviální. Pojem také kromě hniloby mozku můžeme překládat jako mozkový rozklad či degradaci, která následuje po hodinách scrollování a překlikávání simplicistních videí, memíček, reelsek apod. Češi znají také významově ne úplně vzdálený frazém „mít místo mozku z piva kostku“, který je ovšem vázán na jinou sociální patologii. Slovo brain rot pak zároveň označuje přímo typ ohlupujících příspěvků. Četnost užívání pojmu se v letech 2023 až 2024 zvýšila o 230 procent a do mainstreamové žurnalistiky se výraz dostal nepřekvapivě právě z on-line prostředí, kde si jej oblíbili zejména uživatelé generace alfa a Z, přičemž ti jej používají často sebeironicky.
Příkladným typem mozkohnilobného obsahu je pak série Skibidi Toilet Gruzínce Alexeje Gerasimova (nejde o žádného z ruských fotbalistů ani kameramana), který spravuje youtubový kanál DaFuq!?Boom! V animačně jednoduchých videích vytvářených pomocí herního softwarového frameworku hrají hlavní roli humanoidní toalety. Výsledek se šíří především díky síti TikTok, přičemž ve finále dosahuje desítek milionů zhlédnutí, a tak tuto bizarnost neminula ani vlna morální paniky nad dětskými mozečky otrávenými něčím natolik neestetickým a tupým.
Podobnou virální sílu pak měly letos i meme „only in Ohio“, které si utahovaly z četnosti bizarních událostí v tomto americkém státě. I zde bychom našli českou paralelu – například spisovatelka Pavla Horáková v románu Teorie podivnosti jako místo, kde se kumulují nepravděpodobné nehody a události, identifikovala Šumpersko, v úvahu by ale mohlo připadat i Brno.
Vliv internetové kultury nejmladších generací na lidskou komunikaci ale nekončí jedním pojmem – z popsaného audiovizuálního kontextu organicky vyrůstá další slangové lexikum, které lze označit jako „brain rot language“, kdy například termín skibidi zároveň obecně označuje něco nesmyslného, zatímco původně vlastní jméno ohio se používá k označení něčeho trapného nebo podivínského. V obou případech jde o v současnosti sílící jev, kdy má internetová kultura signifikantní dopad i na jazyk ve starém off-line světě.
Výběr slova roku zároveň odráží širší debatu o duševním zdraví zvláště mladých lidí ve spojitosti s ne úplně produktivním trávením času v on-line světě. Casper Grathwohl, prezident společnosti Oxford Languages, k letošnímu vítězi kromě jiného řekl: „Když se ohlédneme za oxfordským slovem roku v uplynulých dvou desetiletích, můžeme si všimnout rostoucího zájmu společnosti o to, jak se vyvíjí náš virtuální život, jak internetová kultura proniká do velké části toho, kým jsme a o čem mluvíme.“ Slovo „brain rot“ zároveň považuje za vypovídající o tom, co považujeme za hrozbu virtuálního života, i za signál další kapitoly kulturní konverzace o technologiích. Neopomenul se zmínit ani o dotčených generacích – alfa a Z, přičemž poukázal na jejich drzé sebeuvědomění si zhoubného efektu konzumace sociálních médií, do jejichž světa se už narodily.
Další finalisté
Nezajímavá v letošním klání rozhodně nejsou ani další finálová slova. Zatímco konkurenční tým lexikologů Collinsova slovníku letos zvolil slovem roku pojem summer brat, který odkazuje na album Brat Charli XCX a označuje někoho hedonistického, spratkovitého a nezávislého, oxfordští vědci vybrali slovo „demure“, které formuje protikladný trend. Jedná se o adjektivum, které označuje zdrženlivost v projevu či vzhledu, někoho, kdo je rezervovaný a příliš se neodhaluje – v obou slova smyslech. Podle Oxfordského slovníku je jeho nejranější výskyt doložen z roku 1377 ve spojení s klidným oceánem. Již od konce 14. století se ale vyskytuje i jako charakteristika osob, v 17. století přímo označuje neokázalost v oblékání. Za jeho současnou popularitou pak stojí opět TikTok – konkrétně trans influencerka Jools Lebron, která do oběhu vrhla frázi „very demure, very mindful“. Jestliže těmito slovy původně zhodnotila jen svůj make-up, tak nakonec jako vše životaschopné na internetu i toto ani ne minutové video spustilo smršť reaktivního obsahu včetně parodií, memes i marketingových hlášek.
Internetová komunikace stojí i za vzkříšením popularity slova „lore“, doloženého už v tisíc let starém staroanglickém souboru kázání. Aktualizovaný význam se vztahuje k rozsáhlé znalosti historek, drbů a životopisných detailů spojených s nějakou celebritou nebo i postavou z filmu, knihy apod. Funguje jako svým způsobem hierarchizace příslušníků konkrétního fandomu, kdy nejvýše stojí ti nejzasvěcenější, co znají „lore“ jako nikdo jiný.
Výrazně mladšího původu je pro změnu další slovo z užšího výběru – „slop“. To se objevuje v polovině 19. století v souvislosti s nekvalitní literární nadprodukcí sentimentálních románů. V současnosti se jím neoznačují literární klišé, ale podřadné texty generované počítačovými modely LLM (large language model), které prosluly svou nepřesností. Výskyt staromódního pojmu ale napomohly zvýšit o 332 procent.
Prozaický původ má i slovo „dynamic pricing“, které do angličtiny proniklo ve dvacátých letech ze švédského ekonomického pojmu „dynamiska prisbildning“, který neoznačuje nic jiného než kolísání ceny v souvislosti s poptávkou. Za jeho současnou popularitou stojí ale poněkud kontroverzní spekulace se vstupenkami na koncerty, kdy se fanoušci až po několika hodinách ve virtuální frontě dozvídají sumu, kterou budou muset za lístek obětovat.
S popkulturou souvisí i žánrové označení „romantasy“, které zřejmě poprvé použilo nakladatelství Random House v roce 2008. Jeho aktuální popularitu má na svědomí opět TikTok a jeho literární komunita BookTok, v níž je obliba žánru eskapické fantasy přirozenou reakcí na sklíčenost z globální politiky a ekonomiky. A možná i ze samotného internetu.
Kauzy velké i malé, doma i ve světě
Slova roku ale zachycuje mnoho dalších národních lingvistických a korpusových pracovišť nebo médií. Zachycují trendy veřejné debaty, její nálady i obsahové proměny, a není proto bez zajímavosti se proklikat vítězi minulých dekád – zde v dřívějších letech i s přihlédnutím k jemným kulturním rozdílům mezi USA a Británií. V současnosti oxfordští jazykovědci vyhlašují jen jedno slovo, které je v podstatě charakteristické pro celou globální vesnici, jíž angličtina jako lingua franca vládne. Není proto například nepřekvapivé, že se kryjí s lokálními slovními vítězi – například Český národní korpus tak v roce 2020 spočítal, že nejvyšší frekvenci užití mělo podstatné jméno koronavirus.
Vrátíme-li se k oxfordským výsledkům, některá roku slova ve zpětném pohledu upomínají na dobový roztomilý trend, jiná nabrala značnou prorockou dynamiku. To by byl příklad roku 2005, kdy mezi americkými mluvčími vládlo slovo podcast, zatímco Britové holdovali sudoku. O dva roky později ve Státech rezonovalo slovo „locavore“, jež označuje osobu, která se stravuje místními potravinářskými produkty, zatímco Británie se zabývala uhlíkovou stopou – „carbon footprint“. V žebříčku bodují vesměs pojmy ekonomické, ekologické, politické a samozřejmě kulturně-digitální – rok 2013 přinesl například selfie, slovo i v češtině dávno zabydlené. Překvapení nastalo v roce 2015, kdy zvítězil smajlík se slzami smíchu, který snad i předznamenal vítězné „post-truth“ roku 2016. Někdejší uhlíková stopa v roce 2019 zesílila na „climate emergency“ a rok 2021 předvídatelně patřil slovu „vax“ z vaccination a vaccine, tedy očkování a vakcína. Vloni pak zvítězilo tiktokové adjektivum „rizz“ ve smyslu charisma (zvláště u zralých mužů), z něhož je zřejmě i odvozené (cha-ris-ma).
V Česku má nejdelší tradici slovo roku vyhlašované Lidovými novinami. Pohled do minulých ročníků připomene, jak zásadní vliv tu má angličtina a globální trendy, jakkoliv přejímány i poněkud specificky – viz Zemanovy „pussy“ (vysl. pasy, 2014), Babišovo „sorry jako“ (2017) nebo lockdown (2020). Výjimečně anglicismy, neologismy a slang převálcuje stylisticky neutrální české slovo jako v případě „sucha“ (2018, výběr redakce LN), jemuž ale konkurovala složenina Rambohafík (dle výběru čtenářů). I běžná slova nabírají v proměnlivé sociální realitě nové aktualizované významy, což se stalo v případě slovesa „odklonit“ (2011), substantiva „viróza“ (2013) nebo spojení „pražská kavárna“ (2016). Naopak výrazným a zaužívaným slovem se stal hanlivý neologismus „dezolát“ (2022), produktivním také slovakismus „motýle“ (2019). Vloni pak čtenáři zmíněného listu se škodolibostí sobě vlastní vybrali Nutellu, zatímco redakce opět sucharštěji „zdražování“.
S blížícím se koncem roku bude anket přibývat a možná dojde opět i na tu českou. Je nasnadě, že zaboduje opět spíše slovo, které se vynořilo v souvislosti s nějakou z politických kauz a přešlapů než z tiktokové subkultury. Lze se tak zatím společensky přít o tipy, zda zvítězí německé platy, digitalizace, oligarchizace nebo sloveso nakolejit.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás