S místopředsedou Odborového svazu hasičů Martinem Přidalíkem jsme mluvili o náročné práci hasičů, velkém množství odpracovaných hodin, nárocích na kvalifikaci i o tom, že většina hasičů má druhé zaměstnání, aby uživili rodinu. Hasiči jsou odborově dobře organizovaní, ale nemohou stávkovat. Proto potřebují právě teď podporu společnosti, aby byli za své služby také slušně ohodnoceni.
Naprostá většina hasičů musí mít ještě druhé zaměstnání. Jinak by se neuživili. Po odsloužených 24 hodinách musí do další práce. Plat za odpracovaných 240 hodin měsíčně nepokryje hasičovy základní výdaje.
Můžete popsat, jak vypadá práce hasiče, jaké má směny?
Jednou za tři dny má hasič čtyřiadvacetihodinovou směnu, 16 hodin se nám počítá do výkonu, osm hodin jsme takzvaně v pohotovosti na pracovišti. A v této době, když vyjíždíte k události, tak je to přesčas. Služba trvá standardně 240 hodin měsíčně. S postupem věku jsou pro lidi čím dál náročnější noční výjezdy. Říká se, že hasič může v noci spát, ale když se mu rozsvítí nad obličejem světlo a začne tam hulákat rozhlas a on musí vystřelit z postele a do dvou minut odjíždět s autem, tak už je to náročné. A má to obrovský vliv na srdeční činnost. Ty poplachy jsou pro kardiovaskulární systém jako kdyby člověk běžel při nějakém výkonnostním sportu.
To si umím představit. Když byl člověk mladý, zvládl ledacos, ale s postupujícím věkem je všechno o dost náročnější.
Přesně tak. A pak reaguje somaticky na podobné jevy. Je někde, kde zahraje hudba podobná poplachu, třeba na nádraží, a on poskočí. Nebo mu reklama na Vodafone připomene červená poplachová světla nebo doma vyletí z postele, když děti v noci rozsvítí světlo. Je to náročná práce a vliv na zdraví je velký.
Do kolika let člověk může dělat hasiče?
Ve služebním poměru může být hasič do 65 let. Teď je v poslanecké sněmovně předložena novela zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kde se navrhuje tuto hranici posunout na 70 let. To je ale pro hasiče v přímém výkonu služby, to znamená ty, které vidíme v ulicích a kteří nás přijíždí zachraňovat, nerealistické.
Když už někdo nezvládá dělat hasiče, může se vrátit zpět do původního povolání?
Tam je problém, že řada hasičů sice něco vystudovala nebo někde pracovali jako kvalifikovaní zaměstnanci, ale když jsou pak 20 let nebo více mimo svůj původní obor, tak tuto kvalifikaci ztrácejí, protože ten obor se mezitím posunul tak, že jim ujel vlak. Proto pak často berou i úplně podřadné pracovní pozice, které neodpovídají jejich původnímu vzdělání. Existuje systém výsluh, na rentu má člověk nárok po 15 odpracovaných letech a je ve výši 20 procent služebního příjmu. Zde je nutno podotknout, že základ výpočtu výsluhových nároků neodpovídá tomu, co hasič dostane na výplatě. Základ pro výpočet renty se krátí o příplatek za noční pohotovost, což představuje zmíněných 80 hodin měsíčně. Při prvním nároku na rentu po 15 letech se tedy nezapočítává odměna za cca 1,5 odpracovaného roku, který strávil hasič v této pohotovosti. Dále se nezapočítává kázeňská odměna. Kázeňskou odměnou byli například hasiči ohodnoceni za práci při povodních. Odpracované hodiny byly tedy hasičům zaplaceny formou této odměny, která se do služebního příjmu nezapočítává. Musím ale říct, že jsem rád, že hasiči dostali za svou práci zaplaceno, protože v době krizového stavu jim zákon stanoví, že mají odpracovat až 150 hodin zdarma. Takže v tom největším riziku a nasazení by hasiči měli pracovat bez nároku na plat.
Další složkou, která se do základu pro výpočet renty nezapočítává, je hodně zmiňovaný stabilizační příspěvek. Ten se zvedne od příštího roku o 1000 Kč a bude přiznán i těm, kdo na něj doposud nárok neměli. Na tento příspěvek ovšem nejsou do rozpočtu vyčleněny peníze, takže se vyplácí na úkor jiných složek platu, které by se do výsluhových náležitostí započítávaly. Od služebního příjmu se dále odvíjí i to, jakou bude mít hasič třeba nemocenskou.
Do kolika let hasiči obvykle zvládnou dělat svou práci?
Dřív lidé odcházeli i po 40 letech služby, ale dnes často nastupují později. Dřív nastupovali hasiči do 30 nebo 35 let, dnes se nabírají i lidé, kteří mají 40 nebo 50, ti pak na rentu nedosáhnou. Dřív nastupovali většinou z přesvědčení, dnes to lidé jdou zkusit třeba proto, že hasiče ještě nedělali, nebo proto, že jinou práci neseženou. Obecně dnes hasiči odcházejí mnohem dřív ze služebního poměru, třeba po 20, 25 letech. Máme i obrovskou odchodovost během prvních pěti let, to už ani nečekají na tu rentu, ale jdou jinam třeba proto, že jim tam nabízejí daleko lepší platové podmínky za méně náročnou práci a menší fond pracovní doby.
Kolik je průměrný plat, když člověk dělá hasiče?
Záleží na odpracovaných letech a na služební hodnosti, nástupní plat je okolo 30 tisíc v čistém, to ale musí hasič odsloužit všechny služby, aby dostal zaplaceno i za ty pohotovosti, o kterých jsme již mluvili. Když je například někde na kurzu, je to pod 30 tisíc čistého měsíčně. Takže když nastoupí, absolvuje několikaměsíční kurz a v tu chvíli neslouží ve směně a jeho plat je tedy nižší. Pak následují další specializační kurzy, kterých je mnoho, některé trvají týden, jiné dva týdny, něco je na tři týdny a pak když přijde o tři týdny pohotovosti, to jdou tři, čtyři tisíce z výplaty dolů. A je potřeba mít na paměti, že těch 30 tisíc je za 240 odpracovaných hodin. Kolik to vychází hodinově, si může každý spočítat.
Vaše hlavní požadavky na vládu tedy jsou?
Aby nám přidali, abychom dokázali konkurovat na trhu práce. Aby si, když se člověk rozhodne, že chce být hasičem, mohl říct, dobrý, uživí mě to. A nemusel chodit na brigády, protože jinak nezaplatí nájem.
Jak dlouho jste v odborech?
22 let.
A co vás vedlo k tomu, že jste tam vstoupil?
Když jsem nastoupil k hasičům, bylo obvyklé, že člověk, který je hasič, je zároveň odborář.
A dnes?
Většina nás pořád v odborech je. Máme celostátní odborovou pojistku. Když hasič způsobí nějakou škodu, musí ji uhradit, protože zaměstnavatel po něm náhradu té škody vymáhá. Členství v odborech znamená, že je proti tomu člověk pojištěný. Máme vzájemný podpůrný fond, do kterého přispíváme, a když se něco přihodí, jako třeba tornádo nebo povodně, tak svým členům pomůžeme v té životní situaci z toho fondu. Jen v minulém roce jsme vyplatili bezmála pět milionů korun hasičům, které postihl nepříznivý osud.
Takže problém není v tom, že by se hasiči odborově neorganizovali.
Máme největší organizovanost v rámci ČMKOS, přes 70 procent.
Když přijde někdo nový, jak to probíhá s náborem?
Máme systém základních organizací na jednotlivých územních odborech, to jsou bývalé okresy. Tam funguje základní organizace. Není jen formální, ale vyvíjí i další činnost. Děláme besídky, mikulášské nadílky, dětský den a další akce. Z příspěvků se financují i tyto akce. Všichni ze směny tak členstvím v odborech dávají peníze do společného ranku a pak se sejdou i s rodinami a tím se lépe seznamují a vytvářejí vztahy, pospolitost. V odborech nejsou ovšem jen směnoví hasiči, ale i denní příslušníci a samozřejmě občanští zaměstnanci.
Takže je to takové přirozené.
Přesně, přijdou a zapadnou do kolektivu, který tam už je, takže nastoupí do toho vlaku.
Máte vysokou organizovanost, ale nemůžete stávkovat.
V zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů je výslovně zakázáno, abychom stávkovali. Dokážu si představit některé činnosti, které bychom dokázali omezit. V žádném případě si ale nedokážu představit, že by v případě ohrožení života hasič nevyjel k události, protože stávkuje. I kdyby to možné bylo, jsem přesvědčený, že by to hasičské srdíčko žádnému hasiči nedovolilo.
Jakou máte tedy vyjednávací možnosti a pozici, když ani nemůžete pohrozit stávkou?
Můžeme upozorňovat na všechny nedostatky skrz média, komunikací navenek, s politiky, s ministerstvem vnitra, můžeme se účastnit demonstrací. Máme devadesátidvouprocentní oblíbenost u obyvatelstva. Za sebe si myslím, že by občané republiky měli vědět, že se hasiči mají špatně. Že by si lidi mohli říct, oni se na to vykašlou a kdo nás pak zachrání? Cesta je v tlaku společnosti na politiky, aby jim řekla, že je to služba, která je nadstandardní a občané ji potřebují. Přitom to není standardní pracovní doba ani standardní pracovní náplň, portfolio těch činností je obrovské. Žádná firma nebo společnost nenabízí takovou škálu činností jako my. Máme potápěče, střelmistry, lezce, obsluhu různé těžké techniky, za covidu zdravotní úkony, výtěry z nosu, odběry vzorků, odchyt včel a mohl bych jmenovat další a další. Ani nezmiňuju požáry a dopravní nehody, to je úplný základ naší práce. Portfolio činností, které musíme umět, roste a pořád se rozšiřuje, jsou na nás větší a větší nároky. S dobou a novou technologií to dál roste: fotovoltaika, elektromobilita… To jsou všechno věci, na které hasiči musí reagovat.
To je hrozně náročné a měli byste být dobře ohodnocení.
Děláme nadprůměrnou službu občanům, takže bychom měli mít více než průměrnou mzdu. A když máte 30 tisíc čistého za 240 odpracovaných hodin, tak to ani zdaleka není průměrná mzda.
Z toho ani neuživíte rodinu.
Dnes standardně chodí hasiči na paragraf s dítětem, když je nemocné, protože jeho žena si vydělá víc. Je to také proto, že u výpočtu se nevychází z toho, co hasič vidí na výplatní pásce, ale ze služebního příjmu, který je o některé složky krácen. Proto taky chodí hasiči často ještě do druhé práce.
To je hodně časté?
Naprostá většina hasičů musí mít ještě druhé zaměstnání. Jinak by se neuživili. Pokud hasič vydělává něco kolem těch 30 tisíc, má ženu na mateřské, platí nájem se službami kolem 18 tisíc, dojíždí do práce, splácí auto, kterým dojíždí do práce… Plat hasiče mu na to nestačí. Po odsloužených 24 hodinách musí do další práce. Plat za odpracovaných 240 hodin měsíčně nepokryje jeho základní výdaje.
Text vyšel s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás