Musk se musí naučit pravidla hry

Vloni v říjnu byl výrobce elektromobilů Tesla vůbec poprvé konfrontován se stávkou. Švédský odborový svaz IF Metall svolal stávku po pěti letech, během nichž Tesla odmítala vyjednat pro své zaměstnance v servisech po celé zemi kolektivní smlouvu. (Tesla nemá ve Švédsku žádné továrny, pouze údržbu, opravy a nabíjecí infrastrukturu vozidel.)

Není náhoda, že švédské odborové hnutí je prvním, které se postavilo organizaci, jež tak tvrdě vystupuje proti odborům. Ve Švédsku je celkem 70 procent všech pracovníků v odborech, což patří mezi nejvyšší číslo na světě. Drtivá většina Švédů proto stávku podporuje a myslí si, že značka Tesla vyšla ze sporu poškozena.

Švédské odbory mají navíc možnosti, o kterých se jim v mnoha jiných zemích může jen zdát. Mohou například tlačit společnosti k podpisu kolektivní smlouvy – a spor s Teslou je právě takovým příkladem.

Stávka Tesly je výjimečná jak rozsahem, tak délkou trvání, protože jde o nejdelší švédský pracovní spor za posledních více než třicet let.

Dále mají právo vyhlásit tzv. solidární neboli sekundární stávku. Jedná se o kolektivní akci, kterou lze použít k podpoře primárního sporu. Odborový svaz jedné firmy může například podpořit aktivity jiné firmy anebo jiný svaz, který je zapojen do nějakého sporu. Obojí se v tomto případě stalo.

Firma IF Metall rozšířila svou stávku na opravny vlastněné jinými společnostmi, které servisují vozy Tesla. Nedávno také vyhlásila blokádu společnosti Hydro Extrusion, která vyrábí součástky potřebné pro výrobu Tesly Model Y v Německu. Svaz tím doufá, že naruší výrobu nových vozidel.

Devět švédských odborů svolalo solidární stávky proti Tesle. Kolektivní akce tohoto druhu nejsou přísně vzato stávkami, protože pracovníci nepřestanou pracovat úplně. Nyní tak jen neprovádějí činnosti nějak související s Teslou.

Odborový svaz elektrotechnických pracovníků například odmítá provádět elektrické práce, jako jsou údržba nebo opravy na nabíjecích stanicích a servisech společnosti Tesla; odbor údržby budov přestal čistit obchody a kanceláře Tesly; odborový svaz poštovních zaměstnanců blokuje dodávky (včetně SPZ pro nová vozidla) do všech provozoven společnosti Tesly; a dopravní unie zablokovala likvidaci průmyslového odpadu v opravnách a také veškerou vykládku Tesel dodaných do přibližně padesáti švédských přístavů, což fakticky zastavilo dodávky vozů značky Tesla do Švédska.

Aby se vyhnula další blokádě dělníků v docích, Tesla nejprve začala přesouvat lodě do jiných severských přístavů. Tento krok dodal sporu mezinárodní rozměr. Odbory v Dánsku, Norsku a Finsku se rozhodly podpořit IF Metall solidárními opatřeními a zablokovaly veškeré vykládání vozidel Tesla přepravovaných do severských přístavů. Tesla reagovala na blokádu severských přístavů přechodem na pozemní dopravu přímo ze své továrny v Německu (jediný výrobní závod Tesla v Evropě a druhý největší mimo USA). To je samozřejmě komplikovanější a velmi pravděpodobně dražší než obvyklá logistika.

Důležité z různých důvodů

Stávka Tesly je výjimečná jak rozsahem, tak délkou trvání, protože jde o nejdelší švédský pracovní spor za posledních více než třicet let. Stávky jsou ve Švédsku, které má jeden z nejklidnějších pracovních trhů v Evropě, extrémně vzácným jevem.

Tento konkrétní konflikt má však zásadní význam pro švédské odborové svazy, které jej považují za nezbytné opatření k ochraně trhu práce v zemi. Jedním z institucionálních pilířů švédského modelu jsou sektorové kolektivní smlouvy, které pokrývají 90 procent všech zaměstnanců. Pokrytí kolektivního vyjednávání je částečně podporováno přísnou normou, která takové smlouvy od zaměstnavatelů vyžaduje.

Snižování mzdových nákladů prostřednictvím toho, že se odmítají sjednávat kolektivní smlouvy, je odbory i zaměstnavateli obecně považováno za nekalou soutěž. Odbory také vidí potenciální riziko tlaku na snižování mezd a pracovních podmínek, pokud by velké společnosti, jako je Tesla, bylo dovoleno odstoupit od modelu. To by mohlo zapříčinit, že ji ostatní budou následovat. Dominový efekt by byl škodlivý nejen pro zaměstnance Tesly, ale také pro pracovníky v jiných společnostech a mohl by nakonec podkopat samotný švédský model. Alternativou k vysokému pokrytí trhu práce kolektivním vyjednáváním by pak bylo více regulací mezd a pracovních podmínek, které by byly ošetřeny prostřednictvím legislativy na národní a evropské úrovni, což je scénář, kterému se odbory a zaměstnavatelé chtějí vyhnout.

Dalším důvodem, proč je konflikt pro odbory tak zásadní, je skutečnost, že Tesla je symbolem rychle rostoucího trhu s elektrickými vozidly. Kolektivní smlouvy pro pracovní místa vytvořená v rámci průmyslové transformace jsou jedním z nejspolehlivějších způsobů, jak zajistit, že zelená pracovní místa budou výhodná také pro pracovníky, což je pro odbory životně důležité.

Konflikt má ale symbolický význam i pro Teslu. A nejde jen o náklady na švédskou odborovou smlouvu. Ty by nakonec byly zanedbatelné, vzhledem k tomu, že by pokrývaly pouze 130 z téměř 130 000 zaměstnanců Tesly po celém světě. Ústupek odborům ve Švédsku by ale mohl posílit požadavky odborů v zemích, kde pracuje větší část zaměstnanců Tesly, jako jsou USA a Německo.

Švédské odbory ale ve skutečnosti nejsou jediné, které na Teslu tlačí. V USA se The United American Auto Workers union snaží založit odbory alespoň v jedné z obrovských amerických továren Tesly. A týden před švédskou stávkou učinila nově zvolená prezidentka mocného německého průmyslového svazu IG Metall Christiane Benner ostré prohlášení směrem k Elonu Muskovi. „Musíte být opatrný. Pravidla hry jsou zde odlišná,“ řekla v narážce na pokusy Tesly bránit odborovému organizování v továrně v Grünheide (stát Brandenburg) s téměř 12 000 zaměstnanci.

Podle IG Metall roste počet členů v odborech v továrně „rychleji, než se očekávalo“. Čísla členů jsou zásadní pro vítězství v nadcházejících volbách do podnikové rady v závodě a k tlaku na Teslu, aby vyjednávala s odbory. Důležité jsou i pro případ stávky.

V tuto chvíli se však žádné německé odbory ke svým severským odborovým svazům nepřipojily a ani nezahájily solidární akci na podporu IF Metall. Mezi možná opatření by mohlo patřit například zablokování kamionových zásilek nových vozů Tesla z Německa do Švédska nebo zastavení tovární výroby vozidel pro švédský trh. Představovalo by to důležité vyrovnání síly proti mezinárodní mobilitě kapitálu a německé odbory by tím poskytovaly neocenitelnou podporu severskému odborovému hnutí. Také by se tím posílily šance IG Metall na získání kolektivní smlouvy pro pracovníky Tesly v Německu.

Otázkou zůstává, zda by takové solidární stávky byly či nebyly podle německého pracovního práva legální. Právo na solidární žalobu bylo v Německu potvrzeno v roce 2007 po rozhodnutí Spolkového pracovního soudu, ale případ, jako je švédský spor o Teslu, nebyl dosud právně posuzován.

IG Metall a další německé odbory by proto měly urychleně provést podrobnou právní analýzu možností vyhlásit solidární stávku na podporu boje švédského IF Metall za dosažení kolektivní smlouvy pro pracovníky Tesly. Pokud analýza zjistí, že právní status takových solidárních stávek je nejasný, jednou z možností by bylo nechat Federální pracovní soud vytvořit precedens, což by bylo nesmírně důležité pro budoucnost.

Rétorická podpora švédské stávky ze strany IG Metall je vítaná a nezbytná. Ale bohužel to nestačí. Ne, když se pustíte do křížku se samotným Elonem Muskem.

Přeložil Karel Veselý.

 Text vyšel s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.