Kamala Harris vyhrála jednu televizní debatu, nikoliv americké volby

Když si člověk čte mediální reflexi prezidentské televizní debaty na stanici ABC, mohl by nabýt dojmu, že Kamala Harris si jde pomalu pro vítězství v listopadových prezidentských volbách. Především liberální média jako CNN, Guardian, Atlantic či New York Times shodně referují o tom, že Kamala Harris televizní debatě dominovala, předčila všechna očekávání a na Donalda Trumpa zvolila ideální taktiku. Stejný názor jsme ovšem mohli číst i na konzervativním serveru FoxNews. Komentář Douga Schoena zde upozorňoval ale taky na to, že jedna prezidentská debata volby určitě nerozhodne a že Trump zopakoval většinu svých hlavních témat, skrze něž dlouhodobě útočí na Bidenovu administrativu a Kamalu Harris.

Doug Schoen navíc zopakoval to, co se především na profilech pravicových a krajně-pravicových politických influencerů objevovalo velmi často. Moderátoři ABC David Muir a Linsey Davis prý útočili na Donalda Trumpa a evidentně nadržovali Kamale Harris. Toto nedůstojné brečení ale pravděpodobně prohranou prezidentskou debatu nezvrátí.

Rozčílit, vykolejit a ztrapnit Donalda Trumpa se Kamale Harris podařilo poměrně slušně. Bylo patrné, že si Trump přišel zopakovat červnovou debatu se zmateným Joem Bidenem a na podobný vývoj nebyl připravený.

Připomeňme si navíc, v jakých případech moderátor a moderátorka Trumpa upozornili na to, že neříká pravdu. Poprvé to udělala Linsey Davis v situaci, kdy Trump tvrdil, že demokraté chtějí legalizovat interrupce v devátém měsíci těhotenství a že v některých případech dokonce dochází k ukončování života již narozených dětí. Bylo by nejspíš naprostým novinářským selháním, pokud by Trumpa neupozornili na fakt, že v žádném americkém státě není legální zabíjet již narozené děti.

V druhém případě zasáhl David Muir, když vyvrátil Trumpova tvrzení, že ve Springfieldu v Ohiu pojídají nelegální migranti psi a kočky místních obyvatel. Trump nejenže v prezidentské debatě zopakoval tento vyvrácený rasistický hoax, který po sociálních sítích šíří krajně pravicoví politici a influenceři, zároveň tím snížil laťku svých výkonů ve veřejných výstupech ještě o něco více, než je u něj zvykem. Komentátoři se shodují na tom, že Trumpa pravděpodobně rozhodila poznámka Kamaly Harris, v níž se navážela do jeho předvolebních meetingů. Chodí na ně podle ní stále méně diváků, ti navíc předčasně odcházejí znudění domů. To se samozřejmě narcistického Trumpa velmi dotklo a od této chvíle se přestal ovládat.

Naprostým vrcholem pak v tomto ohledu bylo Trumpovo vyjádření, že Kamala Harris chce ve věznicích vykonávat „transgender operace na nelegálních vetřelcích“, čímž měl na mysli lidi, kteří se dostanou do Spojených států nelegální cestou. Rozčílit, vykolejit a ztrapnit Donalda Trumpa se Kamale Harris podařilo poměrně slušně. Bylo patrné, že si Trump přišel zopakovat červnovou debatu se zmateným Joem Bidenem a na podobný vývoj nebyl připravený. Pokud bylo cílem Kamaly Harris ukázat se v sebevědomém, asertivním a kompetentním světle, svůj cíl opravdu splnila a v debatě uspěla. V některých médiích se objevily i vtípky, jestli by na poslední chvíli neměli republikáni unaveného Trumpa ještě vyměnit.

Zářná, ale vágní budoucnost

Pokud bychom se ale měli zaměřit na to, co americkým voličům a voličkám Kamala Harris skutečně nabízí, vyjde nám z toho trochu odlišný obrázek, jehož vyústění už tak jednoznačné není. Prezentovaný program totiž do velké míry kopíruje tematickou rozpolcenost, která je typická pro současnou demokratickou stranu. V ekonomických otázkách začala Harris poměrně slušně, když zopakovala svou podporu nízkopříjmovým Američanům, a především pak střední třídě. Upozornila také na to, že Trumpova politika jde především na ruku vrstvě nejbohatších, kteří z jeho prezidentování nejvíce těžili. To bylo ale vše, co frustrovaným nejchudším vrstvám americké společnosti v debatě nabídla. Právě o ně však bude s Trumpem do velké míry bojovat, a právě oni mohou volby také rozhodnout.

Místo toho začala mluvit o podpoře, které se jí dostalo ze strany členů někdejšího neoliberálního establishmentu republikánské strany v čele s Dickem Cheneym, jeho dcerou Liz Cheney nebo synem Johna McCaina Jimmem McCainem. Její snaha oslovit republikánské voliče naštvané tím, že jejich stranu ovládl Donald Trump, je pochopitelná. Je ovšem otázkou, kolik takových voličů v zemi ještě zůstalo a jestli se jí tímto krokem cestou nepoztrácejí naopak levicoví voliči, kteří podobné politické osobnosti nemohou vystát.

Podobné to bylo i s jejími výroky ohledně dění v Izraeli a v Pásmu Gazy. Harris se snažila odrazit útoky Donalda Trumpa, že „nenávidí Izrael“. Ve výsledku ale jen zopakovala fráze, kterými americkou i světovou veřejnost poslední rok zásoboval Joe Biden. Nepřímo také ujistila americké i izraelské diváky, že určitě neohrozí finanční podporu Izraele, ani dodávky zbraní této zemi, která momentálně decimuje civilní obyvatelstvo v Pásmu Gazy a šikanuje a utlačuje Palestince na Západním břehu.

Kdo zastaví Trumpa?

Rozhodně nejsilnější byla Kamala Harris v otázkách přístupu amerických žen k bezpečným interrupcím, které navíc rámovala jako otázku elementární svobody amerických občanů. Do těchto otázek podle ní nemá právo jakákoliv vláda zasahovat. Donald Trump naopak překvapil, když se snažil vyhnout přímé odpovědi na otázku, jestli by v prezidentské funkci vetoval federální zákaz interrupcí, pokud by ho schválil Kongres. V tomto směru je tak od něj evidentně možné čekat cokoliv.

Stejně nepředvídatelný je i v zahraniční politice a speciálně pak v řešení ruské invaze na Ukrajinu. Trump by se podle svých slov s Putinem nějak domluvil. Když Kamala Harris v diskuzi zpochybňovala Trumpův kredit na mezinárodním poli, jediným politikem, jehož podporou se Trump dokázal zaštítit, byl překvapivě Viktor Orbán. Údajně se o Trumpovi několikrát velmi pochvalně vyjádřil a obdivuje ho. Vzhledem k postojům Viktora Orbána k válce na Ukrajině tak není překvapivé, proč případné Trumpovo vítězství ve volbách hodně znervózňuje nejen ukrajinskou stranu, ale i většinu evropských státníku. Donald Trump jejich obavy v předvolební debatě rozhodně nijak nerozptýlil.

Je tím pádem jasné, co všechno je v blížících se amerických volbách v sázce. Případné Trumpovo vítězství je reálnou hrozbou jak pro americkou demokracii, tak pro globální řád, tak jak ho známe. Kamala Harris ovšem v prezidentské debatě nabídla pouhé pokračování toho, co Američané už znají od Joea Bidena. Právě s jeho vládou je velká část americké společnosti velmi nespokojená, a je tak otázkou, jestli pro ně bude vágní kontinuita v podání Kamaly Harris dostatečně přitažlivá. Trump nabízí destrukci, nenávist, xenofobii a ani hrozbu možné změny režimu ve Spojených státech není možné brát na lehkou váhu. Právě proto by ovšem demokraté měli přijít s programem, který má reálný potenciál zastavit nástup Trumpovy administrativy k moci. Kamala Harris vyhrála jednu televizní debatu, ale žádný takový program americké veřejnosti nenabídla.