Po určité době jsme se vrátily k tématu podnikání, tentokrát s Ivanou Lukeš Rybanskou. Ivana je socioložka práce a organizací z FPH VŠE a přišla nám představit zjištění výzkumného projektu Podnikání 2.0. Díky podpoře Technologické agentury ČR a ve spolupráci se Slezskou univerzitou v Opavě a CzechInvestem hledá tento výzkum odpovědi na otázky, co podnikání lidem po čtyřicítce přináší – ekonomickou samostatnost a stabilitu? Anebo rizika?
Lucie sama podniká už přes deset let a setkává se s řadou podnikajících žen při kariérovém poradenství i v podnikatelských komunitách, a proto byla obzvláště zvědavá na to, jak se zjištění z výzkumu odrážejí v jejích osobních a profesních zkušenostech. Výzkum vycházel z toho, že zde existuje významná skupina podnikajících, která se liší od „klasické“ představy mladých dynamických start-upistů, ale jejíž podnikání zároveň bývá stabilnější a úspěšnější. A tato skupina nebyla ani výzkumně, ani co do praktické podpory zatím v centru zájmu.
Podle Ivany Lukeš Rybanské se v této věkové skupině výrazně projevuje ukotvení v určité síti vztahů, častým tématem tak bývá péče, ať už o děti, nebo o rodiče. Ekonomická stránka věci tak není izolovaná a kromě rodinných vztahů se objevuje i ukotvenost regionální. To podnikajícím mimo jiné přináší i dobrou síť kontaktů, která podporuje stabilitu jejich podnikání. Častěji se objevuje téma hranic, well-beingu, flexibility, kdežto samotný finanční růst nebývá prioritou. Zajímavé je i to, že je v této věkové skupině vyšší podíl žen než u mladších podnikajících, což podle nás může souviset i s tím, že nástup věkové diskriminace žen na pracovním trhu začíná už okolo 40 let. V oborech podnikání se naopak objevují více či méně radikální změny oboru – což stojí proti typickým představám o nedostatku flexibility u lidí ve středním a vyšším věku.
Nepřekvapivě se u žen kromě vyššího zatížení péčí častěji objevují otázky vnímání sebe samé jako podnikatelky. Jak připomíná Ivana, podnikatelský diskurz je u nás velmi maskulinní, a pokud nejste žralok v obleku, může se vám hůře brát podnikání jako součást identity. Důležitá je rovněž otázka podpory ze strany partnera, jak ukázal mimo jiné i nedávný průzkum Klubu podnikatelek Zlín.
Jedno z nejzajímavějších zjištění se týkalo úspěchu. Jak si ho tato věková skupina vlastně definuje, když k růstu bývá zdrženlivá? Nejde jen o peníze nebo o velikost firmy, ale třeba o to, že nepotřebují marketing k tomu, aby přicházela nová klientela. Nebo že se stále setkávají s úkoly, které jsou profesní výzvou. A úspěšné pro ně může být i takové podnikání, které jim zkrátka zapadne do životního stylu, uživí je a poskytne jim dostatek času a flexibility pro to, co je pro ně důležité.
S čím tato věková skupina bojuje? Jak do úvah o podnikání po čtyřicítce vstupuje čas a jak se dělá cenotvorba? Stěžují si podnikající na nutnost pečovat? Jaké další rozdíly mezi podnikáním žen a mužů se objevují? A jaká je prostupnost mezi podnikáním a zaměstnáním? O těchto a spoustě dalších věcí je tato epizoda, kterou si nenechte ujít, pokud se vás podnikání nějakým způsobem týká.
Chcete se o podnikání po čtyřicítce dozvědět víc? Podívejte se na výstupy projektu. Další přednášky a zprávy naleznete na webu projektu.
Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Kariérní newsletter. Šárku můžete potkat v září na Sustainability Is Not Dead a v říjnu na TedX v Trenčíně. Také si můžete koupit naši knížku.
Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].
Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás