„Macinka navrhl sebrat peníze neziskovkám, Okamura Ukrajincům,“ glosuje Stanislav Biler jednání o rozpočtu v rámci vládnoucí koalice. Návrh rozpočtu s vysokým schodkem se setkává s nebývalou kritikou médií, ekonomů i opozice. Stranou kritiky je přitom daňový systém jako celek a většina debat se točí jen kolem výše dluhu. „Ministři a ministryně financí v České republice chápou obvykle státní rozpočet jako příležitost něco škrtnout,“ doplňuje Biler. Problém je přitom zejména s nedostatečným zdaněním, které je jako celek pod průměrem evropských zemí. Biler připomněl také zrušení superhrubé mzdy v roce 2020, na kterém se shodly ANO, SPD a ODS. Výpadek z rozpočtu pak už nebyl nikdy nahrazen jinými příjmy.
Saša Uhlová si všímá také změn v zákoníku práce, kdy vládní koalice prosazuje faktickou legalizaci švarcsystému. Tyto pro pracovníky nevýhodné vztahy by se tak mohly objevit také v profesích, kde dosud nebyly typické – například u šiček nebo dalších dělnických profesí. Tyto změny souvisí s rozpočtem i v tom, že pokud projdou, příjmy z daní opět klesnou.
Debata o rozpočtu úplně zastínila téma sucha, které pociťuje česká krajina v zatím dosud bezprecedentní míře, a které dosud neskončilo. „Žádné řešení není v dohledu, pokud řešením sucha není postavit dálnice,“ komentuje ve studiu Biler.
Minulý týden městský soud v Praze zrušil rozsudek nad SPD v kauze tzv. „chirurgů z dovozu“. Podle soudkyně nešlo o propagaci nenávisti, byť šlo o nevkusnou kampaň. „Vždycky, když se nenávist ve společnosti zvýší a normalizuje se způsobem, že je o někom takto možné mluvit a dehumanizovat nějakou skupinu, už to nezmizí. Potom se to jen převalí vůči někomu jinému a ve větší míře. Toto je nebezpečné pro každého, kdo je členem nějaké skupiny, která je napadnutelná, což je většina lidí,“ myslí si Uhlová. K rozhodnutí je kritický i Biler. „Otevírá se tím metaforické stavidlo, že je možné všechno. Pokud je akceptovatelné, že toto má společnost unést, co všechno ještě bude muset unést? Příští předvolební kampaň může být brutální, protože všechno se dá unést. Je otázka, zda se ale dá unést život v takové společnosti,“ komentuje Biler.
V úterý prvního září proběhla v Praze malá pietní akce připomínající dětské oběti izraelských operací v Gaze. Aktivisté rozvinuli plachtu se jmény dvaceti tisíc mrtvých dětí. Toto je číslo dětských obětí, které se podařilo identifikovat, skutečný počet obětí může být vyšší. „Byla to připomínka toho, že tam zemřelo skutečně hodně dětí. A ani děti, které žijí, nemohou chodit do školy. Školy jsou fyzicky zničené, byť nějaká snaha, aby děti do školy mohly, tam probíhá. Na Gazu se v Česku zapomíná. V pořádku to tam není. Děti tam mají hlad, kamionů s pomocí tam jezdí málo. Izraelská armáda stále útočí, lidé žijí ve stanech a situace ani zdaleka není dobrá,“ řekla Uhlová, která se akce zúčastnila.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás