Léto s Homérem, Odysseus ve spárech válečného traumatu a ultrapravicové slzy nad historickou přesností díla

Letošní léto zatím probíhá ve víru debat o Odysseovi a starověkém Řecku a všechna média se předhánějí v tom, kdo uloví zajímavějšího odborníka na Homérovo dílo. To vše způsobila nová filmová adaptace Odyssey od světoznámého režiséra Christophera Nolana. Od té doby se vedou nekonečné debaty o tom, co všechno film z původního díla vynechal, co významově překroutil, které postavy v příběhu chyběly a jestli výzbroj vojáků odpovídá období pozdní doby bronzové, ve které se děj příběhu odehrává. To vše se děje proto, že Nolanův film zaznamenal nebývalý úspěch u diváků i kritiků. Původní Homérovo dílo odkrývá celou řadu existenciálních otázek, je komplexní, mnohovrstevnaté a plné různých metarovin, které dráždí naši zvědavost. Nolan si nutně musel vybrat jednu z mnoha různých významových rovin příběhu. Rezignoval na humor a erotiku, která je pro původní dílo naprosto stěžejní, a zaměřil se na téma válečného traumatu a tíhy odpovědnosti za svá rozhodnutí, která v jeho případě nakonec vedou k tomu, že postupně přichází o celou svou posádku a na svůj rodný ostrov Ithaku se vrací úplně sám. Pro americkou společnost je téma vyrovnávání se s válečným traumatem známé, neustále se k němu vrací od doby vietnamské války. Stejně tak se k němu vrací i režisér Nolan ve své tvorbě. Navazuje tím nepřímo na své předchozí filmy. V jistých momentech jeho film silně připomíná Oppenheimera, ve kterém se hlavní postava vyrovnává se spoluodpovědností za vynález atomové bomby, jejíž destruktivní síla může potenciálně zničit celý svět.

V novém dílu podcastu Dějiny bez konce se tak zaměřujeme na otázky spojené s filmovou adaptací přes tři tisíce let staré epické básně. Podíváme se i na hysterické reakce ultrapravice, která se dožaduje historické přesnosti díla. Může být vůbec mýtus, ve kterém vystupují kyklopové, čarodějnice, sirény, monstra a nad vším dohlížejí bohové, historicky přesný? V pozadí těchto nářků je evidentní to, že tím komentátoři volají spíše po bělošských hercích a herečkách. Elon Musk už slíbil vytvořit za pomoci AI novou verzi filmu, která bude údajně lépe odpovídat historickým reáliím doby, ve které se příběh Odyssey odehrává. Na výsledek takového pokusu se hodně těšíme. V díle se ale dozvíte více o díle původním – jak vůbec epická báseň vznikala, do jaké míry jsou humor a erotika podstatné pro Odysseu, jaký je anglický překlad Odyssey od Emily Wilson nebo jaké české překlady si přečíst. V rámci dílu uslyšíte rozhovor s překladatelkou, básnířkou a klasickou filoložkou Sylvou Fischerovou, která působí na Ústavu řeckých a latinských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.