Z vyjádření Andreje Babiše vyplývá, že jeho vláda nepovažuje pojistky nezávislosti České televize a Českého rozhlasu za důležité. Podle socioložky médií Maríny Urbánikové zatím Česko nejde slovenskou nebo maďarskou cestou, kde byl vývoj mnohem rychlejší a média se stala nástrojem státní propagandy. Přiznává ovšem, že se situace může v blízké budoucnosti zhoršit. Podle jejího názoru jsou veřejnoprávní média v Česku pod politickým vlivem už nyní, a to skrze fungování Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Především Česká televize podle jejího názoru reaguje na kritiku velmi defenzivně a své chyby málokdy přiznává. Silná instituce je podle Urbánikové ochotná o vlastních pochybeních diskutovat.
Andrej Babiš k vládnímu návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií na tiskové konferenci řekl: „Mohli jsme médiím neschválit výroční zprávy a vymést to úplně.“ Svědčí to podle vás o dobrých úmyslech vlády?
Negativní vztah ANO a především SPD k médiím veřejné služby je dlouhodobý a není to úplně překvapivé. U Motoristů jsme nevěděli, co přesně od nich čekat. Je to nová strana a sami Motoristé – na rozdíl od ANO a SPD – měli ve volebním programu, že rozhlasové a televizní poplatky jsou pro ně důležité a nesouhlasí s přechodem financování pod státní rozpočet. Trvalo ale jen několik málo měsíců a úplně otočili. Je ale potřeba říct, že kdyby Andrej Babiš skutečně chtěl postupovat rázně, tak by na to šel úplně jinak. Má pravdu v tom, že by to mohl udělat už dříve a rychleji. Vynikne to, když porovnáme českou situaci s tou slovenskou, maďarskou nebo polskou.
Jak by podle vás to srovnání dopadlo?
Na Slovensku, v Maďarsku a vlastně i v Polsku to šlo velmi rychle a brutálně. V Česku už se několik měsíců vedou diskuze o změně financování. Měli jsme tady návrh celého nového zákona o mediálních službách, který prošel standardním připomínkovým řízením. To řízení dopadlo pro návrh zákona celkem katastrofálně a důsledkem je i to, že se legislativní iniciativa zúžila na jednu jedinou věc – a tou je financování. Když to ale porovnáme se Slovenskem a Maďarskem, tak to stále vykazuje znaky standardního procesu. V návrhu zákona o médiích veřejné služby byla celá řada dalších ustanovení, která by z mého pohledu dopadla na média veřejné služby velmi negativně.
Teď myslíte návrh Oto Klempíře?
Ano, a od něj vláda zjevně upustila. Zároveň se tam neobjevily vůbec žádné změny ve vztahu k Radě České televize a Českého rozhlasu, což jsou dva velmi důležité orgány. Kromě jiného volí a odvolávají generální ředitele. Na Slovensku, v Maďarsku a v Polsku se tohle velmi rychle po volbách změnilo. Opravdu bych nedělala přímou paralelu mezi českým přístupem a přístupem těchto tří zemí. Tam to trvalo pár měsíců a vlády se moc nedívaly napravo nalevo a ovládly všechno, co ovládnout mohly.
Celý rozhovor si můžete poslechnout na našem Youtube kanálu.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás