Vláda v rámci reorganizace přesunula hned několik agend z úřadu vlády na jednotlivá ministerstva. Takto dotčené jsou i adiktologické služby a politika boje se závislostmi, které byly přesunuty z Úřadu vlády, kde mohly působit meziresortně, přímo pod Ministerstvo zdravotnictví. Tento krok vyvolal v dotčených kruzích a mezi experty obrovskou nevoli. Podle odborníků hrozí propad poskytovaných adiktologických služeb, což může mít velmi rychle negativní dopady. Nejčastěji se mluví například o hrozící fentanylové krizi, ale celkově hrozí konec kontinuity tohoto typu služeb a následné zhoršení situace.
I když vláda svoje řešení prosadila nečekaně a bez diskuze s odborníky, s dotčenými organizacemi a příslušnými expertními skupinami se nakonec rozhodla jednat. Mezi pozvanými byla i ředitelka Odborného centra think tanku pro racionální politiku závislostí a vysokoškolská pedagožka Jana Michailidu, která byla i hostkou Studia Alarm+.
Jak vypadalo jednání vlády s dotčenými neziskovkami?
Pozvali nás na „jednání“ se členy vlády. Čekali jsme, že se posadíme ke stolu a budeme jednat a budeme se snažit dojít k nějakému kompromisu. Ale oni nás posadili do obecenstva. Bylo nás tak 60 a místo jednání to byla vlastně přednáška. Babiš začal slovy: „Tak my vám to vysvětlíme.“ Řekl: „Tünde vám to vysvětlí.“ Tünde Bartha se postavila a řekla: „Já jsem žena. Mně podělali dělohu při porodu. Já jsem cizinka. Já jsem vyrůstala ve městě, kde bylo víc Romů než neromů, takže já to znám a já to podporuju.“ Já bych asi pochopila, kdyby tento styl argumentace zazníval někde k veřejnosti na mítinku, kde jsou jejich podporovatelé, ale říct to plnému sálu lidí, kteří jsou v té agendě ponoření nebo se jich přímo týká, to byl první šok.
Pak nám vysvětlila, jak to bude všechno úžasné a efektivní. Například, že přesunuli agendu věda a inovace pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. A řekla, že pak bude místo pro otázky a že nám vysvětlí všechno, co nechápeme. Bylo naprosto zřejmé, že otázky máme pokládat jenom za tím účelem, abychom konečně pochopili, jak skvělé to bude. Jak jenom nechápeme, že dělají super věci. A měli bychom jim děkovat a podporovat je.
Babiš mluvil o tom, jak on dal ze svých vlastních peněz miliardy na potřebné a jak od vstupu do politiky dal miliony samoživitelkám. Říkali zajímavé historky. Když dostalo prostor taky publikum, tak lidé z lidskoprávní agendy přečetli dopis a chtěli nějaké reakce. Reakce premiéra byla, že to nechápeme, anebo že nechápe, že se nám to nelíbí. Do toho kontinuálně potápěl svoje ministry, kterým říkal: „Vy na ty rady stejně nechodíte, nikdo z vás tam nikdy nebyl a posíláte tam úředníky, já tam chodím.“ Což byla pravda. Sama bych byla ráda, kdyby tam ministerstva posílala aspoň náměstky.
Evidentně se snaží si jen vytvořit alibi, aby mohli říct, že to probrali s odborníky a že jim to vysvětlili. V tu chvíli jsem si řekla, že to nebudu legitimizovat tím, že tam zůstanu. Nebylo to konstruktivní. Ale ve chvíli, kdy ta druhá strana neposlouchá, co se jí říká, tak jsem tam nechtěla zůstat.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás