Nový americký start-up si chce došlápnout na novináře za pomoci umělé inteligence

Peter Thiel se rozhodl financovat platformu Objection.ai, která se má pomocí umělé inteligence zaměřit na nepohodlné novináře. Tvůrcům platformy a investorům vadí ochrana anonymních zdrojů.

Jan Bělíček
Foto Suzie Katz, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Zní to jako zpráva z dystopické budoucnosti, kterou zcela ovládli technofeudalisté. Americký miliardář Peter Thiel, který se bojí hněvu obyčejných lidí tak moc, že plánuje přesun do Argentiny, financuje nový projekt Objection.ai. Jedná se o start-up australského tech byznysmana Arona D’Souzy. Za dva tisíce dolarů má poskytnout přezkoumání novinářské práce a připravit půdu pro právní kroky vůči redakci, jež o vás napíše článek, který se vám tak úplně nelíbí. Pro tuto platformu budou údajně pracovat lidé z amerických zpravodajských a bezpečnostních služeb. Ti budou pro své zákazníky sbírat a ověřovat informace týkající se jejich kauz. Následně bude tyto nashromážděné dokumenty prověřovat umělá inteligence, která nakonec vynese nad novinářskou prací svůj verdikt.

V dlouhodobějším horizontu může jít také o tlak na soudní systém, aby do procesu rozhodování zapojoval umělou inteligenci, a otevřel tak cestu miliardářské představě o spravedlnosti.

„Každý by měl mít možnost bojovat s médii jako miliardář,“ zní hlavní motto této platformy. Toto motto mimo jiné pěkně ukazuje, jaké možnosti jako superbohatý máte, pokud chcete své nepříjemné kauzy uklidit pod koberec. Platforma Objection.ai by tyto služby pro superbohaté teď ráda nabídla všem, kteří zaplatí dva tisíce dolarů – tedy necelých 50 tisíc korun. Verdikt umělé inteligence Objection.ai samozřejmě nebude mít žádnou právní relevanci, ale může přispět k širší diskreditaci novinářské práce. Zvlášť když si nastavuje vlastní pravidla toho, jak práci novinářů hodnotí.

Nejvíc v žaludku totiž Aronovi D’Souzovi a dalším investorům leží ochrana anonymních zdrojů, což je jeden z klíčových nástrojů novinářské práce. Novinář má v současnosti právo neprozradit identitu svého zdroje, pokud by to mohlo ohrozit život, zdraví nebo pracovní postavení tohoto zdroje. Jedná se o klíčovou ochranu whistleblowerů, kteří se pod zárukou anonymity rozhodnou mluvit o kauzách ve veřejném zájmu. Objection.ai chce takové zdroje ve svém systému naopak penalizovat a upřednostnit jiné typy důkazů. Anonymní zdroje považuje za ty nejméně důležité a relevantní. Projekt se tak mimo jiné pokouší zdiskreditovat základy novinářské práce, které daly vzniknout už celé řadě naprosto přelomových investigací všude po světě.

Proč by nás taková online platforma, jejíž výstupy nebudou mít žádnou právní relevanci, měla vůbec vzrušovat? Poukazuje totiž na hlubší tendence mezi částí amerických superbohatých, kteří se neustále snaží torpédovat, ničit a rozbourávat klíčové veřejné instituce a pravidla, aby je neomezovaly v poklidném hromadění kapitálu a moci. V tomto případě jde o právní ochranu novinářské práce. Zároveň se jedná o tlak technofeudalistické oligarchie, abychom postupně nahradili „chybující lidské rozhodování“, jak o něm mluví třeba Elon Musk, technologickými a AI mechanismy.

V tomto ohledu je potřeba dodat, že umělá inteligence rozhodně není neutrální a vrcholně objektivní technologií, nad jejímž fungováním nemá nikdo žádnou moc. Právě naopak, jedná se o technologickou infrastrukturu, jejíž fungování je úzce spojeno s korporacemi ze Silicon Valley. Každá fyzická a právnická osoba se navíc může už teď obrátit na soud, pokud má pocit, že konkrétní novinářská práce poškodila jeho pověst nebo mu nějakým jiným způsobem ublížila. Jenomže americký justiční systém zatím zcela nepodléhá rozmarům nejbohatších lidí světa. I to by pravděpodobně lidé stojící za Objection.ai rádi změnili.

Už teď jsou redakce po celém světě zaplaveny takzvanými SLAPP suits (Strategic Lawsuit Against Public Participation), tedy žalobami ze strany korporací a superbohatých, jejichž jediným účelem je tyto redakce zastrašit, zahltit nebo finančně vyčerpat. Pokud má někdo dostatek peněz, může podat libovolný počet žalob na tyto redakce a může mu být docela jedno, jestli soud nakonec vyhraje, nebo nikoliv. Už samotný soudní proces tyto redakce finančně vyčerpává a oslabuje, protože na něj musí vynaložit velké kapacity, ale také finanční prostředky na právní zastoupení.

A pak je tady ještě jedna důležitá okolnost. Aron D’Souza s Peterem Thielem se v roce 2013 podíleli na vedení žaloby Hulka Hogana proti online webu Gawker, která nakonec vedla k totálnímu bankrotu této společnosti. Přestože se tato kauza Arona D’Souzy a Petera Thiela nijak osobně nedotýkala, pomohli finančně i právně Hulku Hoganovi. Peter Thiel tehdy podpořil tento soudní spor částkou 10 milionů dolarů a podařilo se mu tento mediální projekt úplně zničit.

Nový projekt Objection.ai může tento boj proti nepříjemným a vlezlým novinářům posunout ještě na jinou úroveň. Momentálním cílem je zbavit se ochrany anonymních zdrojů a zvýšit nedůvěru vůči médiím a novinářům obecně. V dlouhodobějším horizontu však může jít také o tlak na soudní systém, aby do procesu rozhodování zapojoval umělou inteligenci, a otevřel tak cestu miliardářské představě o spravedlnosti.

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Jan Bělíček je literární kritik a novinář. Od konce roku 2019 je šéfredaktorem Alarmu, který v roce 2013 spoluzakládal. Píše o literatuře, kultuře, ale i politice a společnosti. S Pavlem Šplíchalem moderuje podcastu Kolaps a společně s Evou Klíčovou vytvářejí literární podcast TL;DR. | [email protected]