Babiš a Bartha chtějí nejdříve rozložit a následně ovládnout stát

Andrej Babiš a vedoucí Úřadu Vlády Tünde Bartha se pustili do likvidace ochrany lidských práv, menšin a protidrogové či protizávislostní politiky na Úřadu vlády. K radikálním změnám přistoupili tajně, za zády všech expertů, zapojených organizací i veřejnosti. Jak v médiích prozradila Orbánova emisarka v Česku Tünde Bartha, kdyby to neudělali takto, neudělali by to nikdy. V podstatě přiznala, že by nebylo možné nikoho přesvědčit, že tento destabilizující krok kromě destrukce funkčního systému nedává žádný smysl.

Ve všech těch slovech o efektivitě, duplicitách a procesech se utápí, že nikdo z vlády není schopný vysvětlit, jak to bude fungovat a pro koho a proč to bude lepší.

Protože pro změny neexistuje žádné přesvědčivé zdůvodnění, Babiš i Bartha jen opakují fráze o efektivitě. V rámci této efektivity například Andrej Babiš na post národního koordinátora pro protidrogovou politiku v lednu jmenoval Pavla Béma, aby mu o čtyři měsíce později napsal esemesku, ať si sbalí věci a zase zmizí.

Situace se vyhrotila natolik, že šéfka Úřadu vlády musela vyrazit na tour po médiích, aby se v rámci krizové komunikace pokusila mírnit škody, protože za tento krok schytala kritiku prakticky od kohokoliv. Se zničením celého systému nevolnicky souhlasili pouze vládní ministři.

Manažerská omáčka

V obsáhlém rozhovoru pro Deník N přitom Tünde Bartha nezvládla krok smysluplně vysvětlit. Místo toho jen vršila bezobsažné manažerské fráze: „Zefektivní se to zrychlením procesů. (…) Věřím, že úspora v tom přijde časem. Že ministerstva vyhodnotí, že tam je někde duplikace nebo že se to dělá zbytečně komplikovaně. Ušetří se potom úřednický čas. Cílem by mělo být to, že se zkrátí úřednická doba strávená na jednom dotačním titulu, na jednom procesu… To je ta úspora.“ A současně replikovala věty jako: „Já skutečně věřím, že to tak bude ještě lepší. (…) Já v to zlepšení strašně moc věřím.“ A tak dále.

Je to jen bezobsažný slovní balast. Babišova vláda tím ale zároveň dotahuje do konce volání předchozích vlád či konkurenčních politických stran po štíhlém státě, vyšší efektivitě a boji proti úředníkům. Tohle je ona politika v praxi.

Ve všech těch slovech o efektivitě, duplicitách a procesech se utápí, že nikdo z vlády není schopný vysvětlit, jak to bude fungovat a pro koho a proč to bude lepší. Není divu, že když Babiš svolal jednání k probíhajícím změnám, na které byly pozvány dotčené organizace, expertky a experti, skončilo to naprostý fiaskem, kdy lidé opouštěli jednání už během první poloviny. Místo debaty totiž dostali pouze arogantní přednášku premiéra, kterému evidentně tekly nervy.

„Jednání popsali jako frustrující, smutné, nedůstojné, šaškárnu, absurdní divadlo či destrukci demokratického nastavení státu. Stěžovali si na to, že odpovědi na své otázky nedostali. Žádali analýzu dopadů,“ shrnovala ČT24. Přes šedesát organizací podepsalo výzvu proti probíhajícím změnám. Desítky expertek a expertů podaly výpověď.

Na pondělí vyhlásili stávku například odbory Agentury pro sociální začleňování nebo adiktologové. Situace v oblasti závislostí je vůbec vypovídající. V Česku máme i na evropské poměry poměrně fungující systém, který spočívá v politice harm reduction. Místo brutální represe se prosazuje cesta snižování rizik, přijetí reality, že lidé různé látky užívají a užívat budou, tak pojďme řešit, ať jsou škody co nejmenší. Z drtivé části se jedná o sociální či edukační práci, nikoli zdravotnickou. Na ministerstvu zdravotnictví jsou naopak spíše lidé, kteří s tímto přístupem nesouhlasí. A tato agenda se má celá přesunout právě pod ministerstvo zdravotnictví. Nedává to smysl, zničí se, co funguje a mohlo by fungovat lépe. Nicméně jak říká Tünde Bartha, musíte prostě věřit, že to bude lepší. Jiný argument zde není. Adiktologické služby tomu ale moc nevěří, a tak se chystají stávkovat. To, co prosazuje Bartha s Babišem, je obyčejný morální hazard. Příklad diletantismu a naprosté nekompetence, jíž padneme za oběť my všichni. Taková už je vláda Andreje Babiše.

Orbánovo Česko

Nicméně diletantismus v jedné oblasti plní přesně cíle v jiné. Připomeňme, že to byla Tünde Bartha, jež začínala svou kariéru u Zdeňka Bakaly, aby posléze přešla do Babišových služeb a přitáhla jej na orbit bývalého maďarského autokrata Viktora Orbána. Ten začal v politice prosazovat směr označovaný jako iliberální demokracie, což neznamená demokracie bez liberálů, ale demokracie s omezeným právním státem.

Podstatný je pouze vítěz voleb, jemuž nesmí stát v cestě liberální institucionální brzdy, které absolutní moc omezují, ať už skrze nezávislé soudy, Ústavní soud, nezávislé instituce či nezávislá média. Klíčové jsou zájmy státu, které určuje ten, kdo stát ovládl, a tyto zájmy jsou nadřazeny zájmům či právům jednotlivců stejně jako menšin. Zájmy státu a vládnoucí kliky jsou od sebe obtížně oddělitelné. Tak se také stalo, že lidé okolo Orbána stát ovládli, rozkradli jej a zbohatli na něm. Jistě velká inspirace nejen pro Andreje Babiše.

Zájmy vítěze jsou tedy nadřazeny takovým nezajímavým detailům, jako je například ochrana přírody. Proto je tato ochrana touto vládou destruována, stejně jako si vláda vytkla za cíl destrukci veřejnoprávních médií a pokračuje v atacích na soukromá nezávislá média. V případě rozprášení ochrany lidských práv a práv menšin pouze pokračuje orbánovská politika iliberální demokracie, která se zbavuje věcí, jež nelze ovládnout a zpeněžit. Pokud vám tato politika nešlápla na krk dnes, dočkáte se možná zítra.