Jak Projekt 2025 rozkládá americké výzkumné instituce?

Spojené státy ve druhém funkčním období Donalda Trumpa procházejí turbulentními změnami. Co spojuje zrušení zákona o energetické účinnosti pro domácí spotřebiče, zrušení Úřadu pro ochranu zdraví dětí, rozbití Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), omezování činnosti Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR), ale i devastační škrty ve financování vědy? Dvě slova: Projekt 2025.

Pokud jste o Projektu 2025 zatím slyšeli spíše méně než více – jedná se o 887 stran návrhů z pera jednoho z nejvlivnějších think-tanků světa, konzervativního volnotržního The Heritage Foundation. Stovky stran návrhů se zaměřují jak na omezení moci veřejné sféry, tak její centralizaci pod prezidentem Trumpem. Heritage je přitom po desetiletí proslulý svými útoky na vědecké poznatky prostřednictvím širokého spektra manipulací a klamů, a to ve prospěch tabákových, chemických i fosilních korporací, které také patří k donorům Heritage.

Jsme připraveni kontrolovat přítomnost pesticidů v potravinách? Testovat si vodu z kohoutku? Vytvářet si vlastní předpověď počasí?

Tento think-tank dlouhodobě slouží jako prodloužená ruka těchto průmyslových odvětví a snaží se zamaskovat škodlivé dopady jejich počínání a tostrategickým vytvářením ignorance. Hlavní taktikou Heritage je ale snaha přerámovat odborná témata do vyhroceně ideologické roviny. Problematiku škodlivosti kouření, nebezpečí ozonové díry, kyselých dešťů nebo klimatické změny, kterou se snaží demokratické instituce na základě vědeckých poznatků řešit závaznými regulacemi, dlouhodobě napadá ve jménu ideologie nekontrolovaného trhu.

V praxi se zaměřuje na účelové rozkládání administrativního státu a vytváření alternativní reality, které vedou k nedůvěře vůči veřejným institucím i jimi poskytovaným datům: od Federálního rezervního systému přes meteorology po demokratické soudy. Právě v tomto kontextu dochází k drastickému omezování činnosti Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR nebo NSF NCAR) i k plánům na jeho úplné rozpuštění. I když plánované škrty na úrovni 25–50 procent pro NASA, NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru) a NSF (Národní vědeckou nadaci) navrhované Bílým domem zvrátil Senát, NCAR je financováno prostřednictvím NSF, a ta pokračuje v implementaci plánů Bílého domu. Trumpovo druhé funkční období je přitom charakteristické devastačními škrty široké škály vědeckých institucí.

Co je NCAR?

NCAR je výzkumné a vývojové centrum založené v roce 1960 ve městě Boulder v Coloradu. NCAR spravuje neziskové sdružení více než 130 vysokých škol a univerzit, které spolupracují s dalšími výzkumnými organizacemi po celém světě. Centrum má na starosti několik klíčových zařízení, například komplex Mesa Laboratory, kde sídlí vzpomínaný superpočítač, ve Wyomingu. Centrum se podílí také na provozu známé Observatoře Mauna Loa, jejíž financování má být podle rozpočtového návrhu na rok 2026 rovněž zrušeno. NCAR zaměstnává přibližně 830 lidí, ale jeho skutečná síla spočívá ve vzdělávání odborníků a v poskytování nástrojů celé síti spolupracujících institucí. Podle Jasona Furtada z Univerzity v Oklahomě představuje „bijící srdce komunity vědců zkoumajících atmosféru“.

NCAR vyvíjí a spravuje globálně používané modely (WRF, CESM nebo model nové generace MAPS), které jsou zásadní pro předpověď počasí i studium klimatu. Umožňuje výzkum extrémních jevů (například vlny mrazů v Texasu v roce 2021), který by jednotlivé univerzity samostatně nezvládly. Poskytuje unikátní zdroje, superpočítače, pozorovací systémy a výzkumná letadla – vše lehce dostupné celé akademické komunitě USA. „Většina akademiků v oblasti počasí a klimatu nějakým způsobem prošla Národním centrem pro výzkum atmosféry nebo je s ním propojena,“ upozorňuje Daniel Swain, klimatický vědec a výzkumný pracovník NCAR. Mezi zařízení a nástroje, které byly částečně nebo zcela vyvinuty v NCAR, patří: přístroje pro měření chemického složení atmosféry, používané například při leteckém výzkumu hurikánů, padákové sondy NCAR GPS Dropsonde, měřící teplotu, tlak, vlhkost a rychlost větru a k tomu široké spektrum lidarových a radarových systémů, například ELDORA, určených k pozorování vnitřní dynamiky supercel přímo v místě jejich vzniku.

Další privatizace

Jaké bude mít rozkládání meteorologických pracovišť dopad? Protože se ani fungování soukromého sektoru neobejde bez některých dat, platí, že pokud je stát nebude poskytovat jako veřejnou službu, bude je muset zajistit sektor soukromý. Typickým příkladem je pro zemědělce nebo pro letecké společnosti nezbytná předpověď počasí, jejíž trh má dnes v USA hodnotu přibližně 10 miliard dolarů. Propouštění zaměstnanců a rušení meteorologických pracovišť vede k omezování měření; v některých oblastech dnes už nemá kdo provádět meteorologická balónová pozorování. Přesněji řečeno: státní instituce je přestaly zajišťovat a jejich roli převzaly soukromé společnosti, což je mimochodem plně v souladu s Projektem 2025.

„NOAA se dnes chlubí tím, že je poskytovatelem služeb v oblasti environmentálních informací, poskytovatelem služeb environmentální správy a lídrem v aplikovaném vědeckém výzkumu. Každou z těchto funkcí by bylo možné zajistit komerčně, pravděpodobně s nižšími náklady a vyšší kvalitou,“ píše se v Projektu 2025.

Nabízí se proto otázka, které státní služby si dokáže každý z nás zajistit svépomocí, pokud si je nebude moci dovolit koupit. Jsme připraveni kontrolovat přítomnost pesticidů v potravinách? Testovat si vodu z kohoutku? Vytvářet si vlastní předpověď počasí? Ve státě bez důvěry v instituce jsou všechny tyto služby na prodej – mimo jiné i za účelem manipulace. A tak až budete hledat „nejlepší univerzitu“, bude možná nejprve nutné zjistit, jaká byla cena prvního místa.

Spojené státy se vydaly vlastní cestou, která vede k autoritářskému státu s rostoucím vlivem oligarchie. Technologické prostředky zde neslouží k zjišťování přesných a důvěryhodných informací o světě, ale k účelovému popírání nepohodlných zjištění.

Text je součástí projektu evidence.ninja.